ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.317.2019.1
sp. zn. 26 Nd 317/2019-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce A. Š. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, proti žalované CHRYSBERON a.s. , se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, IČO: 28442971, zastoupené Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v Praze 2, Šmilovského 1264/5, o určení účinnosti dohody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 99/2019, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 99/2019 se nepřikazuje Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 99/2019 se žalobce domáhá určení účinnosti Dohody uzavřené mezi účastníky dne 13. listopadu 2013.
Obvodní soud pro Prahu 1 spis předložil Nejvyššímu soudu České republiky s žalobcovým návrhem, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o.s.ř.“). Návrh odůvodnil tím, že před Obvodním soudem pro Prahu 4 a Okresním soudem v Berouně probíhá mezi účastníky již celá řada soudních řízení a žalovaná pravděpodobně podniká na celém území Čech. Přikázání věci Městskému soudu v Brně tak považuje za záruku účinného projednání sporu, neboť ten je dostatečně vzdálen jak od území, k němuž se váže předmět řízení, tak od míst působení účastníků.
Žalovaná s návrhem na delegaci nesouhlasila. Podle jejího názoru žalobce neuvedl k tomuto postupu žádný relevantní důvod. Uvedla, že účastníci mezi sebou skutečně vedou řadu soudních řízení, avšak zdaleka ne v takovém počtu, který by mohl dotčené soudy zahltit. Zdůraznila, že veškeré spory mezi účastníky zapříčinil žalobce porušením svých povinností, od čehož se odvíjí i místní příslušnost soudů. Obecným soudem žalované je nadto Obvodní soud pro Prahu 1, u něhož žádný spor mezi účastníky neprobíhá. Návrh žalobce na delegaci proto považuje za další obstrukci vedoucí pouze k prodloužení řízení.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Městskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o.s.ř.) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována (§12 odst. 3 věta druhá o.s.ř.); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 18. července 2012, sp. zn. 26 Nd 151/2012, či z 18. dubna 2018, sp. zn. 26 Nd 91/2018).
V posuzovaném případě z obsahu spisu nevyplývá, že by přikázání věci Městskému soudu v Brně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Ostatně ani samotná okolnost, že účastníci na území Čech vykonávají svou činnost a že u tamních soudů vedou již řadu sporů, není natolik výjimečná, aby odůvodňovala prolomení výše uvedené ústavně zaručené zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Především však nelze přehlédnout, že přikázání věci Městskému soudu v Brně by se nepříznivě projevilo jak v poměrech žalované (která nadto s návrhem nesouhlasila), tak i v poměrech žalobce, neboť oba účastníci mají bydliště, resp. sídlo v XY. Žalobcem navrhovaný postup by tudíž jen stěží naplnil předpoklad rychlejšího a hospodárnějšího projednání věci. Nejvyšší soud proto návrhu na delegaci nevyhověl a věc k projednání Městskému soudu v Brně nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu