ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3192.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 3192/2018-213
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Démos trade, a. s. , sídlem v Ostravě, Škrobálkova 630/13, PSČ 718 00, identifikační číslo osoby 25397478, zastoupeného Mgr. Radimem Struminským, advokátem, sídlem v Havířově, Elišky Krásnohorské 1305/18, PSČ 736 01, proti žalovaným 1) M. V. Elektrárny s. r. o. v likvidaci , sídlem v Praze 3, Roháčova 188/37, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 65139232, a 2) NABEMA MODEL a. s. , sídlem v Praze 5, Plaská 622/3, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 26878577, o zaplacení 5.925.150 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 14 C 283/2008, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2010, č. j. 56 Co 310/2009-139, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 38.784 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 13. 5. 2009, č. j. 14 C 283/2008-85, ve znění usnesení ze dne 1. 7. 2009, č. j. 14 C 283/2008-97, a ze dne 22. 7. 2009, č. j. 14 C 283/2008-109, uložil prvnímu žalovanému zaplatit žalobci 5.925.150 Kč spolu s úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu ve vztahu k druhému žalovanému (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.).
[2] Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 31. 3. 2010, č. j. 56 Co 310/2009-139, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že uložil druhému žalovanému zaplatit žalobci 5.925.150 Kč spolu s úrokem z prodlení s tím, že plněním téže povinnosti prvním žalovaným zanikne ve stejném rozsahu povinnost druhého žalovaného (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení (druhý a třetí výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jež je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „o. s. ř.“), a jež Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
[4] Učinil tak proto, že dovoláním zpochybněný výklad ustanovení §196a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2011 (dále jen „obch. zák.“), k němuž dospěl odvolací soud a podle něhož dohoda o ručení, uzavřená mezi žalobcem a dovolatelem, nepodléhala předchozímu souhlasu jediného akcionáře dovolatele, neboť jí nebyly zajišťovány závazky některé z osob vypočtených v §196a odst. 1 nebo 2 obch. zák., odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3276/2008, uveřejněné pod číslem 37/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[5] Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.
[6] Výrok o nákladech řízení se opírá o §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto, prvnímu žalovanému náklady dovolacího řízení podle obsahu spisu nevznikly a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
[7] Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2010, ve výši 32.020 Kč, a náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 6.464 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži dovolatele celkem 38.784 Kč.
[8] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 22. 7. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu