ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3490.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3490/2017-696
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce I. G., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Richardem Malečkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Lužná 716/2, PSČ 160 00, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, PSČ 118 10, identifikační číslo osoby 00006947, za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 69797111, o zaplacení 30.904.300 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Cm 77/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2017, č. j. 5 Cmo 382/2016-662, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 68.970 Kč, k rukám jeho zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 7. 2016, č. j. 23 Cm 77/2005-621, uložil žalované zaplatit žalobci 30.904.300 Kč a rozhodl o nákladech řízení.
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dovolatelka totiž přehlíží, že při řešení otázky, zda Středisko cenných papírů (dále jen „SCP“) při realizaci příkazů k prodeji akcií společnosti ČEZ, a. s. vlastněných žalobcem, udělených SCP obchodníkem s cennými papíry Sati, a. s. ve dnech 23. 6. 2004, 19. 7. 2004, 10. 9. 2004, 14. 9. 2004 a 15. 9. 2004, porušilo své povinnosti a odpovídá tak za škodu tím způsobenou žalobci, byly soudy nižších stupňů vázány mezitímním rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2014, č. j. 15 Cm 319/2006-867 (který Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání žalované rozsudkem ze dne 1. 12. 2015, č. j. 5 Cmo 225/2015-964), přijatým v řízení ve věci týchž účastníků, jenž je závazný jak pro účastníky řízení, tak i pro soudy (§159a odst. 1 a 4 o. s. ř.; k výkladu označených ustanovení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 25 Cdo 5/2000, uveřejněný pod číslem 48/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 31 Cdo 2740/2012, uveřejněné pod číslem 82/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4004/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1073/2013). Byla-li tato otázka pro účastníky řízení již závazně („jednou pro vždy“) vyřešena shora označeným pravomocným rozsudkem, nezakládá její řešení přípustnost dovolání v projednávané věci. V rozsahu, v jakém je výrok mezitímního rozsudku závazný pro účastníky řízení, je totiž závazný i pro Nejvyšší soud.
[5] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o §243b a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
[6] Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §7 bodu 7 a §8 odst. 1 advokátního tarifu, ve výši 56.700 Kč, a náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 11.970 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži dovolatelky celkem 68.970 Kč.
[7] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[8]
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
[9] Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu