ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.4506.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 4506/2017-206
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České republiky – Ministerstva financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 00006947, proti žalované ČESKÝ OLEJ, a. s. , se sídlem v Praze 3, Prokopova 148/15, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 25720546, zastoupené Mgr. Vladimírem Chládem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Ortenovo náměstí 1321/29, PSČ 170 00, o zaplacení 430.320 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 315/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 4. 2017, č. j. 2 Cmo 306/2015-189, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Vrchní soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným usnesením zrušil mezitímní rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2014, č. j. 46 Cm 315/2008-138, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[2] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[3] Správnost dovoláním zpochybněného závěru odvolacího soudu, podle něhož osoba, která se Střediskem cenných papírů (dále jen „středisko“) neuzavřela smlouvu o vedení účtu majitele zaknihovaných cenných papírů (resp. dohodu o ceně za tuto činnost) ani nebyla majitelem zaknihovaných cenných papírů evidovaných na účtu majitele cenných papírů, není povinna zaplatit středisku úplatu za vedení účtu majitele zaknihovaných cenných papírů, se podává bez jakýchkoliv pochybností z ustanovení §57 a násl. zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění účinném do 30. 4. 2004. Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze přitom považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu §237 o. s. ř.
[4] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[5] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2019
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu