ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.4426.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 4426/2017-224
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce IMPACT INDUSTRY BRNO, a. s. , se sídlem v Rosicích, Brněnská 1027, PSČ 665 01, identifikační číslo osoby 60722690, zastoupeného JUDr. Lucií Ševčíkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jánská 454/11, PSČ 602 00, proti žalovanému Sberbank CZ, a. s. , se sídlem v Praze 5, U Trezorky 921/2, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25083325, zastoupenému JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, o zaplacení 12 390 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 170/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2017, č. j. 15 Co 459/2016-167, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 14. dubna 2016, č. j. 51 C 170/2015-104, Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši 12 390 000 Kč s ve výroku specifikovaným příslušenstvím (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce (IMPACT INDUSTRY BRNO, a. s.) Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaného (Sberbank CZ, a. s.) zavázal k povinnosti uhradit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 12 390 000 Kč s ve výroku specifikovaným příslušenstvím (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
K dovolání se vyjádřil žalobce.
Podáním ze dne 30. července 2019, doručeným Nejvyššímu soudu dne 31. července 2019, vzal žalovaný své dovolání (spolu s podáními ze dne 6. února 2019 a 1. dubna 2019, označenými jako doplnění dovolání) zpět, přičemž připojil i souhlas žalobce s tímto zpětvzetím a jeho vzdání se práva na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud tudíž na základě tohoto dispozitivního úkonu žalovaného zastavil dovolací řízení podle §243c odst. 3 věty druhé a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. Žalovaný vzal své dovolání zpět, čímž zavinil zastavení dovolacího řízení a žalobce by tak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ten se však svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (článek II, bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2019
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu