ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.148.2018.1
KSOS 31 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 148/2018-B-66
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka J. V. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS XY, o schválení konečné zprávy a o vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Markem Vlkem, advokátem, se sídlem v Přerově, Č. Drahlovského 871/17, PSČ 750 02, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. června 2018, č. j. KSOS 31 INS XY, 4 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání dlužníka potvrdil usnesení ze dne 20. března 2018, č. j. KSOS 31 INS XY, kterým Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů insolvenční správkyně JUDr. Jany Kudrnové, Ph.D., ze dne 15. září 2017 (dále jen konečná zpráva), a to tak, že schválil příjmy podstaty ve výši 56.032 Kč a odměnu insolvenční správkyně a její hotové výdaje v celkové výši 56.032 Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
Jako dovolacím soudem neřešené předestírá dovolatel Nejvyššímu soudu k posouzení tyto otázky:
1/ Zda za situace, kdy insolvenční správkyně na přezkumném jednání nepopřela již zaplacené pohledávky všech nezajištěných věřitelů, bylo její povinností předložit v rámci konečné zprávy upravený seznam přihlášených pohledávek, ze kterého by bylo patrné uhrazení pohledávek?
2/ Zda je v případě zjevných vad a nejasností obsažených v konečné zprávě insolvenční soud povinen nařídit slyšení insolvenčního správce ve smyslu §304 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)?
3/ Zda je insolvenční soud povinen projednat námitky proti konečné zprávě tak, že tyto námitky řádně zkonstatuje, odstraní případné nejasnosti jejich obsahu a požádá insolvenčního správce, aby se k těmto námitkám v konkretizované podobě vyjádřil, přičemž umožní osobě, která námitky podala (dlužníkovi), vznášet na insolvenčního správce své dotazy na chyby a nejasnosti v konečné zprávě obsažené?
Insolvenční správkyně ve vyjádření navrhovala dovolání zamítnout jako nedůvodné uvádějíc, že konečnou zprávu sestavila (pokud jde o kruh věřitelů dlužníka) podle stavu insolvenčního řízení ke dni sestavení konečné zprávy.
Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Ve vztahu k dovolatelem předestřeným otázkám Nejvyšší soud uvádí, že nečiní dovolání přípustným, a to z důvodu, že na jejich zodpovězení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, neboť v poměrech nyní projednávané věci není pochyb o tom, že všechny přihlášené pohledávky byly uspokojeny již před schválením konečné zprávy, a že usnesení o schválení konečné zprávy insolvenčním soudem tyto pohledávky nezahrnuje. Stejně tak je z obsahu insolvenčního spisu zřejmé, že insolvenční soud projednal námitky dovolatele proti konečné správě na jednání konaném dne 15. února 2018 a umožnil mu plně reagovat na vyjádření insolvenční správkyně k námitkám dovolatele proti konečné zprávě (srov. protokol z jednání č. d. B-25). Dovolatel tak potud uplatňuje pro dovolací řízení právně bezcennou argumentaci.
Ostatně, již při výkladu institutu konečné zprávy podle ustanovení §29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se Nejvyšší soud vyjádřil k problematice možných doplnění a změn konečné zprávy v reakci na námitky proti ní vznášené a k možnosti konkursního soudu korigovat obsah předložené konečné zprávy rozhodnutím, jímž ji schválí, např. v usnesení ze dne 27. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 3169/2011, jehož závěry se při srovnatelné podobě obou institutů prosadí i v poměrech konečné zprávy podle insolvenčního zákona (srov. k tomu i §304 odst. 4 písm. b/ insolvenčního zákona, jež takový postup insolvenčního soudu výslovně předjímá). Napadené rozhodnutí se těmto závěrům neprotiví.
Důvod ke spojení předmětné dovolací věci s dovolací věcí vedenou u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 140/2017 Nejvyšší soud neshledal již proto, že pro každou z těchto věcí je rozhodné jiné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (pro věc sen. zn. 29 NSČR 140/2017 je rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 29. září 2017). Ostatně, v označené věci již Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 29. srpna 2019, zrušiv dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu.
K otázce závislých výroků se pak Nejvyšší soud vyjádřil např. v usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z nějž vyplývá, že ani odmítnutí dovolání v této věci nebrání případně tomu, aby v rámci projednávání opravných prostředků uplatněných proti usnesení o prohlášení konkursu, byla odklizena (zrušena) i (pravomocná) rozhodnutí závislá na tomto rozhodnutí.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2019
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu