Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2019, sp. zn. 29 NSCR 22/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.22.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.22.2019.1
KSHK 15 INS XY sp. zn. 29 NSČR 22/2019-A-79 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužnice M. D. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Františkem Jarošem, advokátem, se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 287, PSČ 511 01, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 15 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele J. K. , narozeného XY, bytem XY, o dovolání dlužnice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2018, č. j. KSHK 15 INS XY, 4 VSPH XY, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 28. května 2018, č. j. KSHK 15 INS XY, mimo jiné zjistil úpadek dlužnice M. D. (bod I. výroku), na její majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku), konstatoval, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku) a ustanovil insolvenčního správce (bod V. výroku). Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání dlužnice potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové v bodech I., II. a V. výroku; odvolání proti bodu III. výroku odmítl. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání (A-74). Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části). K vymezení přípustnosti srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož má-li být dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Srov. dále též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16. Srozumitelný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává, když k vymezení přípustnosti dovolání dovolatelka pouze uvedla, že „odvolací soud, stejně ostatně před ním již i soud prvního stupně, se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu zejména a) ve věci zásady volného hodnocení důkazů, b) v neprovedení dlužnicí navržených důkazů, resp. doplnění dokazování, c) dodržování zásad rovnosti účastníků řízení a práva na spravedlivý proces“. Dále dovolatelka blíže rozvádí, k jakým tvrzeným skutečnostem soudy nepřihlédly, zejména pak objasňuje okolnosti vzniku pohledávky navrhovatele. Dovolatelka tedy řádně nevymezila přípustnost dovolání, když z dovolání není patrno, od které rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení vymezených otázek odvolacím soudem odchyluje. Pouhá kritika právního posouzení věci odvolacím soudem přípustnost dovolání, jak bylo vyloženo výše, založit nemůže (k tomu viz i usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelce, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 5. 2019 Mgr. Milan Polášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2019
Senátní značka:29 NSCR 22/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.22.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-08-30