ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1942.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 1942/2019-73
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Lázně Mšené, a.s. , identifikační číslo osoby 445 69 530, sídlem v Mšené-lázně, Lázeňská 62, zastoupené JUDr. Evou Dufkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Radlická 2000/3, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 82/2019, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2019, č. j. 25 Co 7/2019-50, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 jako soudu prvního stupně ze dne 30. 10. 2018, č. j. 10 C 379/2017-39, kterým soud prvního stupně vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (výrok II).
Žalobkyně se v řízení domáhá částky 388 400 Kč s příslušenstvím, která představuje náhradu škody, jež jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Policie ČR a Okresního soudu v Litoměřicích spočívajícím v nesprávné, nevhodné a neodborné úschově vozidla žalobkyně, pročež bylo toto vozidlo nenávratně poškozeno. Vzhledem pak k osobám škůdců žalobkyně označila v žalobě jako žalovanou Českou republiku – Ministerstvo vnitra i Českou republiku – Ministerstvo spravedlnosti. Odvolací soud veden judikaturou Nejvyššího soudu potvrdil usnesení soudu prvního stupně, neboť za žalovanou v řízení, jedná-li se o jediný nárok, může vystupovat toliko jedna jeho organizační složka, kterou je v souladu s tzv. zbytkovou příslušností v dané věci Ministerstvo financí sídlící v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř."., odmítl.
Námitky dovolatelky, týkající se nevhodnosti dovozování zbytkové příslušnosti Ministerstva financí ve smyslu §6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v posuzovaném případě, nemohou založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť odvolací soud se při posuzování otázky která organizační složka státu je příslušná jednat za žalovanou v tomto řízení neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, pokud uzavřel, že v případě, kdy žalobce uplatňuje jediný nárok proti státu spadající do kompetence více organizačních složek státu, je nutné, aby za stát jednalo Ministerstvo financí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2594/2016).
Nejvyšší soud podotýká, že žalovanou odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 665/2017, je nepřípadné. Je totiž třeba mít na zřeteli, že v citovaném rozhodnutí byly posuzovány dva odlišné procesní nároky. V tomto případě se však žalobce domáhá prostřednictvím žaloby toliko jediného procesního nároku, přičemž není dosud postaveno na jisto, v působnosti kterého ministerstva došlo k tvrzené škodě, popř. zdali se tak nestalo v působnosti obou. Pokud pak během řízení vyplyne najevo, že příslušnost ohledně jediného nároku má toliko jediná organizační složka žalované, přičemž se nebude zároveň jednat o Ministerstvo financí, pak není vyloučeno, aby v souladu se zájmem na kvalifikované zastoupení soud přestal jednat s Ministerstvem financí a začal jednat s onou příslušnou složkou bez nutnosti vydání zvláštního usnesení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 67/2004), neboť odpadne překážka, pro kterou bylo nutné dovození zbytkové příslušnosti Ministerstva financí (srov. IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2017, s. 68-69).
Dovolací soud z výše uvedených důvodů dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 8. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu