ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2916.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2916/2019-297
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem ve věci žalobkyně R. H. , narozené XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 108/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2018, č. j. 13 Co 184/2018-203, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 11. 2. 2018, č.j. 22 C 108/2010–187, zamítl žalobu na obnovu řízení podanou žalobkyní (výrok I usnesení) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II usnesení).
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 JUDr. Petr Veleman není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci (výrok I usnesení odvolacího soudu), usnesení soudu prvního stupně, pokud jím byla zamítnuta žaloba ze dne 5. 2. 2017 na obnovu řízení, potvrdil (výrok II usnesení odvolacího soudu) a konečně vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III usnesení odvolacího soudu).
Takto bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, která směřovala proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. 3. 2012, č. j. 22 C 108/2010-92, jímž byl odmítnut nesrozumitelný návrh na zahájení řízení o náhradě škody a o ochranu osobnosti.
Po vydání usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (kterou soud prvého stupně správně, s ohledem na obsah nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. I. ÚS 3106/13 – 1, považoval podle jeho obsahu též za dovolání).
Usnesením ze dne 27. 9 2018, č. j. 22 C 108/2010-211, soud prvního stupně návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl, odvolání, které proti uvedenému usnesení žalobkyně podala, bylo navazujícím usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 11. 2018, č. j. 22 C 108/2010-263, odmítnuto pro opožděnost. I toto usnesení napadla žalobkyně odvoláním, o kterém rozhodl odvolací soud svým usnesením ze dne 28. 2. 2019, č. j. 13 Co 433/2018-293, tak, že napadené usnesení potvrdil. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce pro dovolací řízení nabyla právní moci dne 15. 3. 2009.
V návaznosti na to soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 4. 2019, č. j. 22 C 108/2010-295, žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení takového usnesení odstranila nedostatek povinného zastoupení. Žalovaná však vytknutý nedostatek v uvedené lhůtě neodstranila, přestože byla soudem prvního stupně poučena, že v takovém případě Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala a ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že sama má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2019
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu