ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.283.2019.1
sp. zn. 30 Nd 283/2019-58
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Tomáše Mottla v právní věci žalobkyně CARGO PRAGUE, spol. s r. o., identifikační číslo osoby 498 27 910, se sídlem v Jesenici u Prahy, Průběžná 135, zastoupené JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, proti žalované Mojo Trading & Consulting GmbH, identifikační číslo osoby ATU 693 09 358, se sídlem ve Vídni, Johann Strauß Gasse 33, Rakouská republika, o zaplacení 700 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 7 C 379/2017, o návrhu na určení místní příslušnosti dle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 7 C 379/2017 projedná a rozhodne Okresní soud Praha - západ.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Okresnímu soudu Praha - západ dne 12. 12. 2017 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 700 EUR s příslušenstvím.
Okresní soud Praha - západ vyslovil usnesením ze dne 15. 5. 2018, č. j. 7 C 379/2017 - 42, svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že věc bude po právní moci uvedeného usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu (výrok II.).
Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci dovodil okresní soud z čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“). S ohledem na skutečnost, že Úmluva CMR určuje pouze mezinárodní pravomoc, bez toho, že by určovala i místní příslušnost a „zdejší soud není soudem, v jehož obvodu se nachází bydliště žalovaného, místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, ani místo určené k jejímu vydání“, uzavřel soud, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 občanského soudního řádu vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek uvedených v ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo uveřejněno pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud Praha - západ, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 8. 2019
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu