ECLI:CZ:NS:2019:4.PZO.2.2019.1
4 Pzo 2/2019-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 8. 2019 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný R. M. , nar. XY, bytem XY, v trestní věci vedené Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 68/2017, a rozhodl takto:
Podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazy soudců Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) a ze dne 12. 6. 2014 sp. zn. 0 Nt 18084/2014/V (V 215/2014) k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně R. M. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř. a příkazy soudců Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014) k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně tel. č. (SIM) XY; XY; XY a XY týkající se R. M. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 4 tr. ř.
Odůvodnění:
K Nejvyššímu soudu byl dne 27. 3. 2019 doručen návrh R. M. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V tomto uvádí, že dne 27. 9. 2018 mu byl doručen do datové schránky písemný dokument nazvaný „Informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu“, kterým byl Okresním soudem ve Frýdku-Místku informován s ohledem na ust. §88 odst. 8 tr. ř. v souvislosti s trestním řízením vedeným proti jeho osobě u tohoto soudu pod sp. zn. 3 T 68/2017, jež bylo skončeno rozsudkem jmenovaného soudu ze dne 23. 1. 2018 č. j. 3 T 68/2017-848 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2018 sp. zn. 6 To 72/2018, jenž nabyl právní moci dne 19. 6. 2018, o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. ve věci vedené pod č. j. GI-TC-4/2014. Okresním soudem ve Frýdku-Místku byl vyrozuměn pouze o příkazech k odposlechu … atd., které vůči jeho osobě byly vydány a vedeny jako důkaz v souvislosti se sp. zn. 3 T 68/2017. Současně byl poučen, že ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace má právo podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti těchto příkazů.
Podává proto předmětný návrh ohledně příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných soudcem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V, V 36/2014, a ze dne 12. 6. 2014 sp. zn. 0 Nt 18084/2014/V, V 215/2014 a příkazů k prodloužení odposlechu … atd. soudce Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014, V 14-2/2014 a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014, V 26-2/2014, neboť je toho názoru, že postupem orgánů činných v trestní řízení bylo nepřiměřeně zasaženo do jeho práv uvedených v čl. 7 odst. 1 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
V další části podání navrhovatel popisuje genezi celého řízení, které bylo zahájeno policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS) a popisuje detaily spojené s jeho úsilím o nahlédnutí do spisu vedeného u GIBS, případně své názory ohledně vedení a manipulace s obsahem spisů sp. zn. GI-TC-4/2014 a GI-TC-69/2016. Poté poukazuje i na usnesení Nejvyššího soudu týkající se R. C. a cituje z odůvodnění jeho obsahu. Poukazuje i na důvody zahájení trestního řízení ohledně jeho osoby, konkrétně na podání vysvětlení osoby vystupující podle §55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N., přičemž s ohledem na jím podané trestní oznámení pak policejní orgán a Krajský soud v Ostravě dospěly ke shodným závěrům, že tato osoba lhala. Zároveň uvádí, že po seznámení s obsahem všech čtyř výše citovaných příkazů k odposlechu nabyl přesvědčení, že došlo k nepřiměřenému zasažení do jeho práv vyplývajících z čl. 7 odst. 1 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1, 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále pak u jednotlivých příkazů rozvádí některé své názory a komentuje obsah jejich odůvodnění, s nimiž v podstatných částech nesouhlasí. Jedno z účastnických čísel, na něž byl u jeho osoby povolen odposlech, pak nikdy nepoužíval. K tomu zmiňuje některé své další úvahy a polemiky. Stejně pak nesouhlasí s částí obsahu návrhu státního zástupce týkající se tel. čísel, jež měl podle jeho tvrzení užívat M. G. Následující příkazy, které byly ve věci vydány a navazovaly na prvotní příkaz, převzaly celou řadu chyb a nezabývaly se otázkou, že tyto telefonní stanice ve většině nepoužíval. Lživá tvrzení se již nacházejí v podnětu příslušníka GIBS M. V., např. ohledně jím tvrzeného poskytování informací ze systému Policie ČR jeho osobou. Nic takového se totiž ve skutečnosti nestalo. Navrhovatel se dále zmiňuje k problematice odposlechů tel. čísel, které měl používat M. G., resp. jeho družka S. W. Odposlech tel. čísla, jež používala jmenovaná, měl být podle jeho názoru ukončen, a pokud ukončen nebyl, došlo k porušení jejích práv jako v jeho případě. Navrhovatel své podání doplnil jím vytvořenými tabulkami s přehledem jednotlivých tel. čísel, jejich uživatelů podle GIBS, státního zástupce a skutečných uživatelů, dobou prováděného odposlechu a jednotlivě vydaných příkazů k odposlechu, kopií informačního dopisu a kopií úředního záznamu GIBS z 25. 10. 2013.
Podle §88 odst. 8 tr. ř. (v tehdy účinném znění) k Nejvyššímu soudu může po pravomocném skončení věci podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osoba uvedená v §88 odst. 2, a to do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla (mj.) předsedou senátu soudu prvního stupně doručena informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Včasnost a oprávněnost podaného návrhu lze odvodit z obsahu informačního dopisu, který byl navrhovateli zaslán samosoudcem Okresního soudu ve Frýdku-Místku po pravomocném skončení věci sp. zn. 3 T 68/2017 a doručen do datové schránky dne 27. 9. 2018, přičemž vlastní návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl k Nejvyššímu soudu podán taktéž elektronicky do jeho datové schránky dne 27. 3. 2019.
S ohledem na uvedené je zřejmé, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť byl osobou odposlouchávanou a současně bylo shledáno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Podle §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v ustanovení §88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2 a 4. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu … atd. byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem k odposlechu byl, nebo nebyl porušen zákon (§314m tr. ř.; §314n tr. ř.).
V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaného návrhu žadatele, přičemž nelze neuvést, že otázkou zákonnosti některých z výše citovaných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. příkazů o prodloužení doby uskutečňovaných odposlechů se Nejvyšší soud v minulosti již zabýval a to na podkladě obdobného návrhu rovněž odposlouchávané osoby – R. C. Nejvyšší soud si proto nechal předložit veškeré spisy, v nichž se nacházejí jednak předmětné příkazy, jejichž přezkoumání bylo navrženo, i veškeré podklady, jež s jejich vydáním souvisí.
Ze spisu GIBS č. j. GI-TC-4/2014 a s ním spojených spisů vyplývá, že dne 6. 1. 2014 byly podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinů zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Těchto se měl dopustit příslušník Policie ČR R. M., služebně zařazen jako vrchní asistent, Územního odboru XY, obvodního oddělení XY, společně s dalšími osobami. Trestná činnost měla spočívat v tom, že jmenovaný jako úřední osoba měl vykonávat svěřenou pravomoc způsobem odporujícím zákonu č. 141/1961 Sb., trestní řád, zákonu č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Dále v rozporu s čl. 3 Trestněprávní úmluvy ze dne 27. 1. 1999, vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2002 S.m.s. a č. 43/2009 S.m.s. a v rozporu se strategií vlády České republiky v boji proti korupci na období let 2006 až 2011 ze dne 25. 10. 2006 č. 1199 neplnit si povinnosti vyplývající z jeho pravomoci kdy měl, nejméně od 13. 2. 2011 doposud, společně s dalšími osobami různými formami spolupráce a účastenství a podílnictví na různých místech Moravskoslezského kraje a jinde úmyslně řádně nepostupovat proti osobám, proti nimž z moci svěřené zákonem postupovat měl a kdy tento jeho postup měl spočívat mj. ve skutečnostech, kdy měly být z jeho strany dalším osobám, kterými měl být např. M. G., neoprávněně předávány a sdělovány informace z vedených trestních řízení za účelem opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch ve formě finanční hotovosti a věcí osobní spotřeby, kdy tyto informace měly být předány z trestního řízení evidovaného u Policie ČR pod sp. zn. KRPT-5148/TČ-2011-070311 ze dne 13. 2. 2011 ve věci oznámené krádeže motorového vozidla VW Touareg, naposledy registrační značky XY, kdy tímto měla vzniknout předpokládaná škoda společnosti Česká pojišťovna a. s., se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, ve výši 320 150 Kč, která měla vzniknout ve formě neoprávněné výplaty osobě R. B. ve formě inkasa pojistného plnění z pojistné události č. 3687041 k pojistné smlouvě č. 53221321-19, kdy tato částka byla poukázána na bankovní účet vedený dosud neznámou osobu u České spořitelny a. s. s přiděleným č. XY. Jmenovaný policista se měl a dále má ve spolupráci s dalšími osobami, především s M. G., podílet na nelegálním obchodu s neznačenými cigaretami, neznačeným lihem a omamnými a psychotropními látkami – marihuanou, a to ve formách účastenství a podílnictví způsobem, kdy se má podílet na nelegálním skladování, distribuci a prodeji vyjmenovaných vybraných výrobků v obci XY, které nejsou značeny dle platných zákonů ČR, dále má jmenovaný avizovat osobám ve spojení chystané případné kontrolní akce příslušných správních orgánů, které tyto kompenzace k realizaci těchto kontrol mají a o kterých se dozví, dále se má fyzicky účastnit a podílet na samotné distribuci těchto věcí dalším odběratelům, především osobám vietnamské národnosti, kterými mají být především osoby s místem podnikání na ulici XY, konkrétně na adrese s přiděleným číslem XY v obci XY, např. osobě přezdívané „K.“, ve které byl ustanoven N. X. L., soukromý podnikatel, t. č. ve Vazební věznici v Ostravě, dále se má účastnit jako člen osádky „bezpečnostních“ doprovodů zájmových vozidel, např. doposud blíže nezjištěného vozidla Škoda Superb, dále se má účastnit samotné distribuce těchto věcí v jím užívaných osobních vozidlech a jím užívaných služebních vozidlech Policie ČR v civilním provedení, továrních značek Škoda Fabia a Opel Zafira, reg. zn. …, a také se má podílet formou osobní účasti a osobního zájmu a osobního zisku na skladování a distribuci neznačených cigaret na adrese XY, XY, parcela …, kdy na této adrese v provozní místnosti provozované společností Komisní prodej, s. r. o. a Eko trade plus, s. r. o. bylo dne 13. 9. 2013 nalezeno Celní správou ČR u soukromého podnikatele M. G. celkem 50 000 ks neznačených cigaret značek …, kdy neodvedením spotřební daně českému státu měla vzniknout škoda na této daňové povinnosti ve výši cca 100 000 Kč.
Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dále vyplývá, že tyto skutečnosti byly zjištěny v rámci vedeného prověřování vyplývajícího z působnosti a úkolů podle Hlavy I. zák. č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, sp. zn. GI-K-1360/2013.
Lze tak konstatovat, že podezření ze spáchání tří ze čtyř výše citovaných trestných činů, pro něž byly zahájeny úkony trestního řízení, umožňovaly podle §88 odst. 1 tr. ř. iniciovat, resp. navrhnout soudu vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. K tomu je třeba ale poznamenat, že se jednalo pouze o jednu z podmínek, které z tohoto zákonného ustanovení vyplývají.
Ze spisu lze dále zjistit, že následně byla dne 7. 2. 2014 pod sp. zn. GI-TC-4/2014 (V 2-8/2014-IN-18-OV-K) podána Generální inspekcí bezpečnostních sborů Ostrava žádost Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě o podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. V odůvodnění žádosti jsou uvedeny poznatky, které jsou obsaženy ve výše citovaném záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 6. 1. 2014, přičemž kromě poznatků vyplývajících z operativního šetření GIBS je zde odkazováno na vysvětlení sepsané podle §158 odst. 6 tr. ř. s osobou J. N. za použití §55 odst. 2 tr. ř., kdy z obsahu mají být zřejmé skutečnosti, týkající se jednak potvrzení zjištěných operativních informací, tak i podrobný popis účasti jmenovaného příslušníka Policie ČR a dalších osob s tímto policistou ve spojení, kdy z obsahu vysvětlení má jednání všech zainteresovaných osob výrazně konspirační povahu … atd.
V další části podané žádosti se ve stručnosti uvádí, že zájmové osoby policistů R. M. a R. C. mají využívat telefonní stanice a IMEI v celkovém počtu 15 kusů, které jsou využívány s osobami s nimi ve spojení, kdy se jedná především o osobu jednatele obchodních společností Komisní prodej s. r. o a Eko trade plus s. r. o. M. G. Je zde dále dokumentováno podezření, že jmenovaní a další osoby ve spojení využívají k zakrývání své nelegální činnosti velké množství mobilních telefonních stanic, včetně anonymních předplacených služeb, ve kterých často mění SIM karty, kdy toto jednání je typické pro pachatele dlouhodobě páchané trestné činnosti. Je vedeno snahou minimalizovat případnou dokumentaci této činnosti a snahou profesionálně zakrývat protiprávní jednání a to především realizaci nelegálních obchodů s neznačenými cigaretami a neznačenými alkoholickými nápoji a lihem včetně neoriginálních výrobků, s věcmi pocházejícími z trestné činnosti a v neposlední řadě s omamnými a psychotropními látkami, především marihuanou, kdy tyto věci mají jmenovaní s využitím dalších osob za účelem vlastního zisku a obohacení dále organizovaně distribuovat a prodávat a předávat dalším osobám. Ze strany uvedených osob a dalších osob ve spojení jsou ve velké míře preferovány osobní setkání, někdy i skupinová, kde se mají tyto osoby domlouvat na přípravě a realizaci popsaných skutků a nelegálních obchodů. Mezi podezřelými osobami jsou také preferovány a telefonicky konspirativně domlouvány místa těchto schůzek, kterými jsou služební vozidla Policie ČR, soukromá vozidla v provozování jmenovaných osob, včetně vozidel obchodních společností, restaurační a hotelová zařízení v obcích XY a XY a jinde. Kancelářské prostory jmenovaných obchodních společností a také veřejná místa, kde jsou provozovány služby veřejnosti, kterými jsou především prodejní místa služeb pronajatá místa k podnikání osob ve spojení a nemovitosti v majetku jmenovaných osob a osob ve spojení.
Dále je zde uváděn cíl použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu spočívající v náležitém objasnění popsané nelegální činnosti, ustanovení modu operandi a všech osob, které se na této činnosti podílejí, při využití všech dostupných institutů trestního řádu. V další části žádosti jsou pak uvedeny veškerá telefonní čísla, jména osob a IMEI č., které je potřeba odposlouchávat. Pokud jde o R. M., jsou zde uvedena celkem 4 tel. čísla a 5 IMEI čísel mobil. telefonů, které má užívat.
Dne 11. 2. 2014 byl pod sp. zn. 1 KZN 3/2014-17/V (V 36/2014) vydán a dne 12. 2. 2014 podán k Okresnímu soudu v Ostravě návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1, 2 tr. ř., mj. na mobilní tel. se SIM kartou XY, XY, XY, XY, a mobilní telefony IMEI XY, XY, XY, XY a XY, vše užívané R. M. Navrhovaná doba byla od 00:00 hod. dne 14. 2. do 24:00 hod. dne 31. 5. 2014. V odůvodnění návrhu se uvádí, že je Policejním orgánem GIBS Ostrava vedeno podle §158 odst. 3 tr. ř. prověřování pro podezření ze spáchání již výše zmíněných trestných činů, z nichž je podezřelý především příslušník Policie ČR R. M., přičemž prověřované jednání je blíže popsáno v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Na protiprávním jednání by se měl spolu s M. podílet i další příslušník Policie ČR zařazený na stejném obvodním oddělení, R. C. Oba by se tak měli jednání dopouštět v souvislosti se skladováním a distribucí nekolkovaných tabákových výrobků a zejména lihovin bez přiznané spotřební daně. Tyto tabákové výrobky a lihoviny by měl skladovat a distribuovat M. G. z XY.
Uvedené skutečnosti mají kromě vlastní činnosti policejního orgánu vyplývat z podaného vysvětlení (10. 1. 2014) svědka vystupujícího za použití §55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N. Tato osoba uvedla skutečnosti popsané v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, tedy podpořila podezření vůči policistům M. a C., stejně jako podezření, že G. krátí spotřební daň z tabáku a z lihu a využívá k tomu za úplatu oba jmenované policisty.
Dále se v návrhu státního zástupce konstatuje, že 3. 2. 2014 bylo podle §158d odst. 1, 2 tr. ř. povoleno sledování osob M., C. a G., jakož i sledování čtyř služebních vozidel Policie ČR, která by mohla být podezřelými policisty zneužívána pro páchání prověřované trestné činnosti. Ze sledování osob a věcí prozatím nevyplynuly žádné relevantní skutečnosti. Taktéž byl soudcem Okresního soudu v Ostravě vydán příkaz k vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. Byly získány výpisy uskutečněného telekomunikačního provozu, jimiž bylo potvrzeno, že podezřelí policisté M. a C. a civilní osoba G. užívají jak SIM karty a IMEI mobilních telefonů, k nimž byl vyžádán příkaz, tak telefonní čísla (SIM karty …) a mobilní telefony (IMEI…) další. Z vyhodnocení je třeba poukázat na zjištění, že policista M. byl v telefonickém kontaktu nejen s policistou C., ale též s G., což potvrzuje minimálně domněnky, že se tyto podezřelé osoby navzájem znají a komunikují spolu.
Z těchto skutečností a informací je tak státním zástupcem vyvozen závěr, že podezřelé osoby užívají více mobilních telefonů a SIM karet, které často mění, což je znak typický pro pachatele organizované trestné činnosti a jednak z toho plyne poznatek, že se tyto osoby chovají konspirativně a jinou cestou, než odposlechem, popř. kombinací různých druhů operativně pátracích prostředků a odposlechů patrně nebude možno dosáhnout účelu tohoto trestního řízení.
V další části návrhu pak státní zástupce odůvodňuje dobu, po kterou by měl být odposlech a záznam telekomunikačního provozu jmenovaných osob, tedy i policisty M., soudcem povolen, přičemž poukazuje i na splnění ostatních v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. obsažených podmínek, kdy jde současně o neodkladný a neopakovatelný úkon. Společně s návrhem byla soudu postoupena předchozí žádost GIBS a vyhrazený i nevyhrazený spis tohoto orgánu vedený v dané věci.
Dne 13. 2. 2014 byl pod sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) vydán soudcem Okresního soudu v Ostravě příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř., jímž byl mj. nařízen odposlech a záznam telekom. provozu mobilní tel. stanic XY, XY, XY a XY (registr. jako anonymní Twist karta) a IMEI XY, XY, XY, XY a XY, vše užívané podezřelým R. M. Odposlech a záznam tel. provozu byl podle §88 odst. 2 tr. ř. povolen na dobu od 14. 2. 2014, 00.00 hod. do 31. 5. 2014, 24.00 hod .
V odůvodnění se konstatují skutečnosti vyplývající z návrhu státního zástupce, jakož i z předchozí žádosti GIBS ohledně zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podle §329 odst. 1 písm. a), c) (nesprávně uveden §2329), §240 odst. 1 a §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Podezřelými z jejich spáchání mají být policisté M. a C. a dále M. G., který měl neokolkované tabákové výrobky a lihoviny bez přiznané spotřební daně skladovat a distribuovat. Taktéž je zde zmiňováno, že uvedené skutečnosti vyplývají z vlastní činnosti policejního orgánu a z úředního záznamu o podaném vysvětlení osobou pod jménem J. N. (§158 odst. 6, §55 odst. 2 tr. ř.). Soudce v odůvodnění citovaného příkazu k odposlechu též zmínil argumenty obsažené v návrhu státního zástupce ohledně povolení sledování podezřelých osob podle §158d odst. 1 tr. ř. a vydání příkazu k vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. Na základě vyhodnocení učiněného policejním orgánem pak zmiňuje, že podezřelí policisté M. a C. a taktéž civilní osoba G. užívají zde vyjmenované SIM karty a IMEI mobilních telefonů, z čehož je zřejmé, že M. je v kontaktu nejen s C., ale i s G., což potvrzuje dosavadní závěry, že podezřelé osoby se navzájem znají a komunikují spolu.
V další části odůvodnění vydaného příkazu k odposlechu je konstatováno, že podaný návrh je důvodný, když je vedeno trestní řízení pro úmyslné trestné činy [§329; §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku], přičemž první z nich je výslovně uveden v §88 odst. 1 tr. ř. a u druhého je trestní sazba vyšší než 8 let a k jeho stíhání zavazuje i mezinárodní smlouva (bez uvedení názvu smlouvy a čísla ve Sb.m.s, pod kterým byla uveřejněna v ČR). Současně lze očekávat, že tímto způsobem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, přičemž sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, nebo by bylo jeho dosažení podstatně ztížené. V této souvislosti je poukázáno na sofistikovanost a konspirativnost páchání předmětné trestné činnosti i na to, že podezřelými jsou taktéž policisté, tedy osoby znalé postupů v trestním řízení. Způsobem, který je vydaným příkazem povolen, pak mohou být získány informace, které nemohu být opatřeny jinak. Taktéž je konstatována neodkladnost tohoto úkonu ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř. a zároveň nezbytnost doby, na kterou byl odposlech a záznam tel. provozu povolen.
Dne 12. 6. 2014 byl státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě u Okresního soudu v Ostravě podán další návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. a to mj. na mobilní telefon se SIM kartami s účastnickými čísly XY, XY a XY užívaných R. M. Navrhovaná doba byla od 00:00 hod. dne 13. 6. 2014 do 24:00 hod. dne 31. 8. 2014. V odůvodnění návrhu je nejprve poukázáno na důvody, které vedly k zahájení trestního řízení ve formě prověřování pro podezření ze spáchání trestných činů, jež jsou blíže specifikovány v předchozím příkazu k odposlechu a záznamu … ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014. Jedním z podezřelých je příslušník Policie ČR R. M. Jednání se měl dopouštět v souvislosti se skladováním a distribucí nekolkovaných tabákových výrobků a zejména lihovin bez přiznané spotřební daně. Skladovat a distribuovat je měl hlavně podezřelý M. G. Předmětné poznatky měly vyplynout především z úředního záznamu o podaném vysvětlení z 10. 1. 2014 osoby vystupující v souladu s ust. §55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N. Uvedená osoba uvedla policejnímu orgánu skutečnosti, které jsou obsaženy v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. V návrhu je dále poukázáno na nutnost použití operativně pátracích prostředků, což bylo již dříve realizováno formou povolení sledování (§158d tr. ř.) všech podezřelých osob ze strany státního zástupce. Ve věci byly též vydány příkazy podle §88a tr. ř. ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, z nichž bylo zjištěno, že mezi podezřelými M. a C. a M. a G. probíhají telefonní kontakty ze zde uvedených telefonů (IMEI) a tel. čísel (SIM). Poukázáno je i na již vydané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a to např. pod sp. zn. 0 Nt 18015/2014 z 13. 2. 2014 a sp. zn. 0 Nt 18022/2014 z 21. 2. 2014, které se týkali i R. M. Z vyhodnocení odposlechů bylo zjištěno, že policisté M. a C. jsou v telefonickém i osobním kontaktu s podezřelým L. P. Současně se zde poukazuje, co konkrétně bylo z těchto odposlechů zjištěno. Též došlo k hovoru mezi podezřelými M. a T. D. Státní zástupce dovozuje, že jmenovaní, tedy i M., se budou nadále dopouštět jednání, které je v rozporu s výkonem pravomoci příslušníka Policie ČR.
Podle státního zástupce se díky užitým operativně pátracím prostředkům podařilo získat indicie o další možné trestné činnosti podezřelých policistů. Pokud tato bude zadokumentována a prokázána, naplňuje znaky minimálně přečinu zneužití pravomoci úřední osoby a patrně i zločinu přijetí úplatku. Je proto důvodné pokračovat v započatých odposleších a jelikož bylo zjištěno, že též policista M. používá další dosud neodposlouchávané telefony (viz IMEI) a tel. čísla (viz přehled SIM), je na místě rozšířit odposlech a záznam telekom. provozu i na ně. V další části pak státní zástupce zmiňuje zákonné formální předpoklady k vydání takového příkazu a poukazuje na konkrétní poznatky nasvědčující, že tyto podmínky jsou zde splněny.
Dne 12. 6. 2014 byl pod sp. zn. 0 Nt 18084/2014/V vydán soudcem Okresního soudu v Ostravě podle §88 odst. 1 tr. ř. příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mj. na mobilní telefonní stanice užívané R. M. XY, XY a XY. Doba odposlechu byla stanovena od 13. 6. 2014 00:00 hod. do 31. 8. 2014 24:00 hod . Z odůvodnění příkazu vyplývá, že tento je vydáván v rámci úkonů trestního řízení, které jsou vedeny policejním orgánem GIBS pod č. j. GI-TC-4/2014 pro trestné činy podle §329 odst. 1 písm. a), c); §240 odst. 1; §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku, z jejichž spáchání je podezřelý především příslušník Policie ČR R. M. Prověřované jednání je blíže popsáno v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 6. 1. 2014. V odůvodnění příkazu se také uvádí, že předmětné poznatky týkající se údajně páchané trestné činnosti byly zjištěny především z úředního záznamu o podaném vysvětlení, které poskytla osoba pod utajením (§55odst. 2 tr. ř.) J. N. Žádné další významné skutečnosti, které by opravňovaly vůči jmenované osobě (osobám) zahájit trestní stíhání se zadokumentovat nepodařilo. Je proto třeba využít operativně pátracích prostředků, přičemž řada z nich již byla v dané věci povolena. V této souvislosti je pak poukázáno na konkrétní povolení (příkazy), které již byly státním zástupcem či soudem dříve vydány. V podrobnostech jsou konkretizovány příkazy, též citovány údaje a tel. čísla, případně poznatky zjištěné z dosavadních odposlechů, které se objevily v návrhu státního zástupce na vydání příkazu k odposlechu (tyto tak není třeba opakovat). Stejně tak je potom opakován i důvod, proč je třeba povolit odposlech dalších telefonních stanic, resp. tel. čísel, užívaných R. M., kromě těch, na něž příkaz k odposlechu již vydán byl. V závěrečné části odůvodnění soudce uvádí souhrn důvodů formálních i materiálních, vyplývajících jednak z ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř. včetně zjištěných poznatků a činí konečný závěr, že pro povolení odposlechu tel. čísel obsažených v návrhu, mj. užívaných podezřelým M., jsou splněny potřebné zákonné podmínky a předpoklady a poté odůvodňuje i dobu, na kterou byl odposlech a záznam telekom. provozu povolen.
Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2018 sp. zn. 6 To 72/2018 vyplývá, že jím byl v celém rozsahu zrušen odsuzující rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 1. 2018 sp. zn. 3 T 68/2017 a odvolací soud sám znovu rozhodl tak, že uznal obviněného R. M. vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a přečinem porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru podle §398 odst. 2 al. 1 tr. zákoníku a uložil mu za to úhrnný trest odnětí svobody na 14 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu rovněž 14 měsíců. Současně mu uložil i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu služebního a pracovního poměru u bezpečnostních sborů ČR na dobu 2 roků. Ze skutkové věty výroku rozsudku lze v podstatě zjistit, že obviněný M., jako policista zařazený ve službě, dne 14. 10. 2014 použil bez zákonného zmocnění, tedy neoprávněně, služebního motorového vozidla k jízdě a doprovodu jiného motorového (nákladního) vozidla bez registračních značek, přičemž účelem toho bylo zabránit případné silniční kontrole doprovázeného motorového vozidla a tudíž i případnému postihu jeho řidiče, ačkoli sám jako službukonající policista měl takové jízdě zabránit, což neučinil. Skutek, za nějž byl R. M. pravomocně odsouzen, bezprostředně nesouvisel s jednáním, pro něž byly ve věci zahájeny úkony trestního řízení, a zejména, pro něž byly výše zmíněné a nyní přezkoumávané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydány. Oproti rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud při hodnocení provedených důkazů nevycházel z odposlechů povolených soudcem Okresního soudu v Ostravě a prodloužených rozhodnutím soudce Krajského soudu v Ostravě a to vzhledem k závěrům, které mezitím k nařízeným odposlechům, resp. k příkazům o jejich povolení zaujal Nejvyšší soud ve věci navrhovatele R. C. (viz níže odůvodnění tohoto usnesení). Dovolání obviněného M. proti rozsudku odvolacího soudu pak bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019 sp. zn. 3 Tdo 1627/2018 odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., jako zjevně neopodstatněné.
Vzhledem k tomu, že se v procesním slova smyslu jedná o stejnou či obdobnou věc a situaci jako v případě R. C., jíž se v minulosti Nejvyšší soud zabýval a předmětnou problematiku řešil ve svém usnesení ze dne 12. 4. 2017 sp. zn. 4 Pzo 18/2016, lze i na věc R. M. aplikovat stejné již jednou vyslovené poznatky a závěry. Z nevyhrazené části spisu (sp. zn. GI-TC-4/2014) je nejrelevantnějším dokumentem, na základě něhož byl ve svém výsledku odposlech a záznam telekomunikačního provozu též vůči R. M. povolen, úřední záznam sepsaný dne 10. 1. 2014 o podání vysvětlení podle §158 odst. 3 tr. ř., za současného využití ustanovení §55 odst. 2 tr. ř., tedy při utajení totožnosti vyslýchané osoby, která byla pro účely výslechu označena smyšleným jménem J. N. Tento úřední záznam o podání vysvětlení je založen ve spisu na č. l. 442 až 446. Vyplývají z něho poměrně podrobné informace týkající se protiprávního jednání, následně popsané v záznamu o zahájení trestního řízení ze dne 6. 1. 2014, jichž se mají dopouštět zejména M. G. a příslušník policie R. M. Jednalo se ve své podstatě o podvodné vylákání pojistného plnění vztahující se k osobnímu motorovému vozidlu VW Touareg stříbrné barvy, které bylo zakoupeno v Praze nabourané a v nepojízdném stavu … atd. Dále pak o obchod s neznačeným alkoholem a cigaretami, s čímž měl G. pomáhat M., zejména prováděním tzv. doprovodu vozidel, které přepravovaly toto zboží. Zároveň se zde objevuje i jméno T. Z., kdy dotyční mají mít domluveno, že toto zboží budou odběratelé (i vietnamské národnosti) odebírat pouze od těchto dodavatelů, přičemž pokud by tomu tak nebylo, M. jim měl pohrozit zařízením kontroly ze strany policie i celní správy.
V této souvislosti je třeba uvést, že v přípravném řízení, konkrétně před zahájením trestního stíhání lze podle §158 odst. 8 tr. ř. (v tehdy účinném znění) při sepisování úředního záznamu postupovat způsobem upraveným v §55 odst. 2 tr. ř., a to pokud nasvědčují zjištěné okolnosti tomu, že osobě podávající vysvětlení bude třeba jako svědkovi poskytnout ochranu.
V ustanovení §55 odst. 2 tr. ř. se pak uvádí, že nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden … . Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují; to neplatí, je-li utajována totožnost a podoba osob uvedených v §102a tr. ř.
Podle §102a odst. 1 tr. ř. má-li být vyslechnuta jako svědek osoba, která je služebně činná v policejním orgánu nebo je policistou jiného státu, a) použitá v trestním řízení jako agent anebo provádějící předstíraný převod, nebo b) bezprostředně se podílející na použití agenta nebo provedení předstíraného převodu, je vyslýchána jako svědek, jehož totožnost a podoba jsou utajeny.
Z pořízeného úředního záznamu ze dne 10. 1. 2014 o podání vysvětlení tzv. J. N. není zřejmé, proč bylo přistoupeno k utajení její skutečné totožnosti, neboť orgán činný v trestním řízení (orgán GIBS) v tomto úředním záznamu nic v tomto smyslu neuvádí, a jmenovaná osoba podle jeho obsahu o utajení své totožnosti taktéž nepožádala, byť byla o této možnosti poučena. Navíc ve spisu, který byl orgány GIBS předložen Nejvyššímu soudu, není nikde odděleně vedeno pravé jméno a příjmení jakož i další osobní údaje této vyslýchané osoby, nic v tomto smyslu není uvedeno ani v návrhu státního zástupce, případně ve vlastním soudním příkazu k odposlechu a záznamu o tel. provozu …, což ale ustanovení §55 odst. 2 tr. ř. přímo vyžaduje. Není proto důvod předpokládat, že se s pravou totožností a ostatními osobními údaji této vyslýchané osoby mohl seznámit a seznámil soudce Okresního soudu v Ostravě, jenž v dané věci vydal příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i vůči osobě R. M. Přitom, jak bylo výše naznačeno, ustanovení §55 odst. 2 tr. ř. s takovou možností výslovně počítá a předpokládá ji.
Tudíž ačkoli vyslýchaná osoba pod utajením (J. N.), v rámci podání vysvětlení vůči R. M. uvedla celou řadu podrobností, na základě nichž by bylo možno reálně dovodit důvodné podezření, že se dopouští společně s dalšími osobami (např. M. G.) popsané trestné činnosti, nebylo ale současně možné vyhodnotit, kdo tato vyslýchaná osoba je, z jakých zdrojů svoje informace čerpá, jaká je její motivace k tomu, aby je před policejním orgánem GIBS uváděla, tedy ve svém výsledku zda jsou tyto informace dostatečně spolehlivé a věrohodné. Taktéž závěr soudu a předtím státního zástupce o tom, že podle vyhodnocení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (předchozí příkaz soudce podle §88a tr. ř.) mezi podezřelými M., C. a G. vše nasvědčuje tomu, že se spolu navzájem znají a komunikují spolu, je poněkud zavádějící. Z jednotlivých grafických znázornění uskutečněných telefonních spojení a vyhodnocení informací k zájmovým telefonním číslům a IMEI na č. l. 76 až 94 spisu GIBS nanejvýš vyplývá, že pokud jde o M., tak ten udržoval čilý telefonický kontakt s C., což sice mohlo být poněkud nestandardní, ale s ohledem na to, že se jednalo o kolegy z výkonu služby u policie, bez dalších průkazných poznatků těžko podezřelé do té míry, aby tato okolnost bez dalšího spojovala všechny výše jmenované osoby v souvislosti s podezřením na již shora specifikovanou trestnou činnost.
Vzhledem k výše uvedenému je tak třeba prohlásit, že oba výše uvedené příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vůči osobě R. M. byly soudci Okresního soudu v Ostravě vydány na základě nedostatečně průkazných podkladů k zahájení úkonů trestního řízení. Jejich vydání je zároveň možno označit za předčasné a ve svém výsledku nezákonné, jelikož do té doby opatřené podklady o páchání trestné činnosti ze strany podezřelého nebylo možné označit za procesně bezvadné a tudíž spolehlivé. Orgány GIBS měly především po delší dobu realizovat sledování pro ně podezřelých osob a věcí podle §158d odst. 1, 2 tr. ř. a teprve v případě potvrzení kontaktů osob M. a G. (případně též C.) či dalších osob v souvislosti s podezřením z páchání trestné činnosti uvedené v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, bylo možno přistoupit k podání žádosti resp. návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu tel. provozu podle §88 tr. ř. Je tudíž třeba vyslovit, že sledovaného účelu (získání potřebných důkazů k potvrzení či vyvrácení vzniklého podezření) bylo možno dosáhnout předchozím využitím jiných pátracích prostředků, než je odposlech a záznam tel. provozu podle §88 tr. ř. Podklady, které byly soudci okresního soudu státním zástupcem v dané době předloženy, v žádném případě nebyly natolik průkazné, aby vydání takového příkazu ohledně osoby R. M. opodstatnily. Totéž je možné prohlásit i ve vztahu k v pořadí druhému přezkoumávanému příkazu k odposlechu a záznamu tel. provozu, jelikož z jeho odůvodnění i odůvodnění návrhu státního zástupce v podstatě vyplývají stejné důvody k jeho vydání, jako u předchozího příkazu k odposlechu, takže i on byl vydán zejména na podkladě údajů uvedených osobou pod změněnou (utajenou) identitou bez toho, že by soudce měl možnost se o pravé totožnosti této osoby přesvědčit a zhodnotit tak míru věrohodnosti jí uváděných údajů. Pokud pak jsou v odůvodnění uváděny další údajné aktivity M. spočívající v kontaktech s osobami jménem L. P. a T. D., tak tyto poznatky byly získány již z uskutečněných odposlechů, které ovšem nelze označit za legálně získané.
Tedy protože pro vydání předmětných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyla splněna základní podmínka obsažená v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř., tedy důvodně a tím i zákonně vedené trestní řízení, nelze než konstatovat, že vydáním těchto opatření vůči jmenované osobě došlo k závažnému průlomu do jejího práva na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, plynoucího z Čl. 13 Listiny základních práv a svobod, spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotvářejícími osobnostní sféru jedince.
Pokud pak jde o zákonnost příkazů soudce Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014), jimiž byla prodloužena doba trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (o 3 resp. o 2 měsíce) některých mob. tel. se SIM kartou užívaných R. M. (konkrétně XY; XY; XY; XY), tak v prvé řadě z podkladů, které byly soudcům tohoto soudu předloženy, nevyplývá nic natolik konkrétního a nového, co by podporovalo podezření z páchání trestné činnosti jmenovaným, pro niž byly zahájeny úkony trestního řízení. Namísto toho jsou jako důvody pro prodloužení doby odposlechu uváděny skutečnosti jiné, které byly zjištěny z již existujících odposlechů, např. že jistý P. měl žádat o výhody pro známého v souvislosti s kontrolou vozidla a nálezem tabákových výrobků, bez uvedení dalších konkrétních podkladů.
K tomu je třeba zdůraznit, že podle již dříve vydaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 4 Pzo 9/2015 platí, že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet. Dále pak to, že zákonným způsobem prolongovat odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděný na základě zákonu odporujícího příkazu k odposlechu nelze.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příkazy soudce Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) a ze dne 12. 6. 2014 sp. zn. 0 Nt 18084/2014/V (V 215/2014) k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně R. M. vydány být neměly, jelikož podané návrhy nesplňovaly veškeré nezbytné podmínky k tomu, aby mohly být akceptovány, musel stejným způsobem posoudit i otázku zákonnosti následných příkazů k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudců Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014) týkajících se konkrétně uvedených tel. č. (SIM) užívaných R. M. Jestliže byly v této věci Nejvyšším soudem označeny jako v rozporu se zákonem vydané předchozí příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydané soudci okresního soudu, přicházelo v úvahu pouze stejné rozhodnutí i ohledně citovaných příkazů soudců krajského soudu, jimiž došlo k prodloužení doby trvání odposlechu uvedených účastnických stanic užívaných v té době R. M.
Takto vyslovené závěry Nejvyššího soudu se přiměřeně opírají o rozhodnutí Ústavního soudu k této problematice vydaná pod sp. zn. II. ÚS 615/06, II. ÚS 789/06 a II. ÚS 2806/08. Pokud jde o otázku utajení totožnosti vyslýchané osoby (J. N.) a použití jí uvedených informací k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Nejvyšší soud vycházel též z rozsudku ESLP ve Štrasburku z 28. 2. 2006 ve věci Krasniki vs. Česká republika.
Splnění ostatních formálních podmínek vydaných příkazů k odposlechu, resp. k jejich prodloužení obsažených v trestním řádu již Nejvyšším soudem přezkoumáváno nebylo, jelikož se to jevilo s ohledem na shora konstatovaná zjištění a závěry nadbytečným.
Na základě výše uvedeného tak Nejvyšší soud vyslovil, že podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazy soudců Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 sp. zn. 0 Nt 18015/2014/V (V 36/2014) a ze dne 12. 6. 2014 sp. zn. 0 Nt 18084/2014/V (V 215/2014) k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně R. M. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř. a příkazy soudců Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 5 Nt 812/2014 (V 14-2/2014) a ze dne 27. 8. 2014 sp. zn. 5 Nt 822/2014 (V 26-2/2014) k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně tel. č. (SIM) XY; XY; XY a XY týkající se R. M. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 4 tr. ř.
Pokud jde o ostatní námitky R. M. obsažené v jeho návrhu na přezkoumání zákonnosti vydaných příkazů k odposlechu, týkající se např. jiných osob než jeho samého, případně ostatních či souvisejících postupů orgánů činných v trestním řízení (GIBS, státního zástupce či soudů), Nejvyšší soud se k nim v tomto přezkumném řízení nemohl vyjádřit, jelikož k tomu podle §314 l tr. ř. a násl. není oprávněn.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 8. 2019
JUDr. František Hrabec
předseda senátu