ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.993.2019.1
sp. zn. 7 Tdo 993/2019-201
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 8. 2019 o dovolání obviněného V. D. , podaném proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. 3 To 589/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 143/2018 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. D. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. D. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2019, č. j. 3 To 589/2018-148, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2018, č. j. 71 T 143/2018-85. Rozhodnutí napadl s odkazem na důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že soudy bez přiměřených důvodů odmítly jeho návrhy na doplnění dokazování (výslechem jeho družky V. B. a záznamem z kamerového systému tramvaje) a zopakoval svoji obhajobu, že peněženku poškozenému neodcizil, ale našel ji na schodech tramvaje. S poukazem na vybranou judikaturu Ústavního soudu dovozoval, že neměl být uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a zprostil jej obžaloby.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání nebude věcně vyjadřovat.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, odpovídají tomuto dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Podstatou dovolacího důvodu je porušení hmotného práva, tj. trestního zákona, při jeho aplikaci na skutkový stav zjištěný soudy. Předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Námitky zaměřené proti skutkovým zjištěním, na které bylo hmotné právo aplikováno, stejně jako další námitky procesního charakteru, týkající se například úplnosti dokazování, nejsou pod uplatněný (ani jiný) dovolací důvod podřaditelné.
Obviněný byl odsouzen pro dva výše uvedené přečiny, jichž se dopustil skutkem, který podle zjištění Okresního soudu v Ostravě spočíval v podstatě v tom, že dne 31. 7. 2018 na tramvajové zastávce v XY – XY odcizil procházejícímu poškozenému J. Ch. po rozepnutí zipu batohu peněženku s částkou 150 Kč, platební kartou a doklady.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné konkrétní námitky v tom smyslu, že by ve výroku rozsudku popsaný skutek nevykazoval znaky uvedených přečinů. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil své dovolání na námitkách, které směřovaly proti skutkovým zjištěním soudů a rozsahu dokazování. Jde o námitky, které pro svou vyloženě procesní, skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který obviněný formálně deklaroval.
Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Tehdy je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy).
V daném případě však taková situace vyžadující zásah Nejvyššího soudu zjevně nenastala. Mezi skutkovými zjištěními soudů na straně jedné a obsahem provedených důkazů na straně druhé není žádný, natož extrémní rozpor. Skutková zjištění mají odpovídající obsahový podklad ve svědecké výpovědi poškozeného a v listinných důkazech. Nalézací soud provedené důkazy náležitě zhodnotil a zabýval se obhajobou obviněného a svá zjištění vyjádřil ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku. Odvolací soud se v napadeném usnesení přesvědčivě vypořádal s odvolacími námitkami obviněného, které se v podstatě shodovaly s obhajobou obviněného i s námitkami uplatněnými v dovolání. Soudy také odpovídajícím způsobem odůvodnily, proč nevyhověly zjevně nadbytečným návrhům obviněného na doplnění dokazování. Postup soudů nevykazuje prvky libovůle, rozhodnutí soudů obou stupňů jsou řádně odůvodněna a v podrobnostech lze na ně odkázat.
Skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, nepředstavují porušení ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí s těmito zjištěními a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný zjevně uplatnil v druhé alternativě, tj. že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tato alternativa je vyloučena v důsledku toho, že svými námitkami obviněný nenaplnil ani uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 8. 2019
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu