ECLI:CZ:NS:2019:8.TD.34.2019.1
sp. zn. 8 Td 34/2019-7259
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2019 v trestní věci obviněných: I. E. , nar. XY, bytem XY, N. Q. H. , nar. XY, v České republice hlášen k pobytu na adrese XY, nyní ve vazbě ve Vazební věznici Praha 4 – Pankrác, M. V. N. , nar. XY, v České republice hlášen k pobytu na adrese XY, C. T. K. K. , nar. XY, v České republice v rámci trvalého pobytu evidenčně hlášena na adrese XY, N. T. H. T. , nar. XY, v České republice v rámci trvalého pobytu evidenčně hlášena na adrese XY, N. T. T. , nar. XY, v České republice v rámci trvalého pobytu evidenčně hlášen na adrese XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2019, v řízení o návrhu na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 29/2019, o návrhu na vyloučení soudce takto:
Podle §30 odst. 1 tr. ř. je soudce JUDr. Josef Mazák pro poměr k obviněnému I. E. vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2019.
Odůvodnění:
1 . Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 12. 3. 2019 Městskému soudu v Praze obžalobu na obviněného I. E. pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečin nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku. Obžaloba byla dále podána i na obviněné N. Q. H., M. V. N., C. T. K. K., N. T. H. T. a N. T. T. Věc je u Městského soudu v Praze vedena pod sp. zn. 10 T 4/2019.
2 . Dne 3. 4. 2019 byl Nejvyššímu soudu předložen návrh předsedkyně senátu soudu prvního stupně na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. a věc byla v souladu s rozvrhem práce byla přidělena do senátu č. 7 a je vedena pod sp. zn. 7 Td 29/2019. Podle rozvrhu práce má být o návrhu rozhodnuto senátem složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Mikláše a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Radka Doležela.
3 . Soudce JUDr. Josef Mazák předložil dne 24. 4. 2019 senátu č. 8 návrh na rozhodnutí o jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného I. E., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2019, a to z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. ř. V návrhu vyložil, že společně s I. E. několik let působili jako soudci trestního úseku Vrchního soudu v Praze. Třebaže nepracovali nikdy ve stejném senátě a jejich vztah nelze ani označit jako úzce přátelský, nýbrž pouze kolegiální, přesto by podle jeho mínění uvedená skutečnost mohla vzbuzovat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Jako kolegové s I. E. působili v jednom pracovním kolektivu, zúčastňovali se společných porad i jiných pracovních, ale i společenských a sportovních akcí.
4. Připomněl také, že obviněný I. E. je stíhán pro jednání spojené s výkonem funkce soudce, navíc k trestnému jednání mělo docházet zčásti ještě v roce 2016, tedy v době, kdy působil u Vrchního soudu v Praze (u Nejvyššího soudu působí od 1. 1. 2017), což jsou okolnosti, které je třeba vzít v úvahu z hlediska vyloučení jakýchkoliv možných pochybností o nestranném soudním rozhodování. Navrhl proto, aby byl vyloučen z vykonávání úkonů v označené trestní věci z důvodu poměru k obviněnému I. E., který by mohl vyvolat pochybnosti o jeho nestranném rozhodování v této věci.
5 . Návrh na vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného I. E. vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2019 z důvodu uvedeného v §30 odst. 1 tr. ř. je důvodný.
6 . Podle §30 odst. 1 věty první tr. ř. z vykonávání úkonů trestního řízení je (mimo jiné) vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. O vyloučení z důvodů uvedených v §30 rozhodne podle §31 odst. 1 věty první tr. ř. orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. Podle §31 odst. 1 věty třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Tímto senátem je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu (na dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019) ve znění od 1. 2. 2019 v konkrétním případě senát č. 8, který rozhoduje v agendě Td podle §31 odst. 1 tr. ř. o vyloučení členů senátu č. 7.
7. Nejvyšší soud, jeho senát č. 8 (dále též jen „Nejvyšší soud“), v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, jakož i Ústavního soudu připomíná, že princip nezávislého, nestranného a spravedlivého rozhodování je zásadním principem fungování soudní moci vůbec; je zákonnou, resp. ústavní, jakož i morální povinností soudců tento princip ctít. Jak se uvádí např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 722/05 (obdobně také v nálezech ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. III. ÚS 441/04, ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. III. ÚS 2759/16, aj.), nestrannost soudce je přitom především subjektivní psychickou kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti jeho vnitřního rozpoložení. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, také v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž i to, zda reálně existují objektivní okolnosti, které by mohly vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce určitým – nikoliv nezaujatým – vztahem k věci disponuje. Ústavní soud k tomu již v minulosti judikoval na straně jedné, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94), na straně druhé vyslovil, že subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto; nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01). Rovněž judikatura Evropského soudu pro lidská práva vychází z dvojího testu nestrannosti soudce: subjektivní test je založen na základě osobního přesvědčení soudce v dané věci, objektivní test sleduje existenci dostatečných záruk, že je možno v tomto ohledu vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost (srov. rozsudky ve věcech Saraiva de Carvalho proti Portugalsko, č. 15651/89, rozsudek ze dne 22. 4. 1994, Piersack proti Belgii, č. 8692/79, rozsudek ze dne 1. 10. 1982, Wettstein proti Švýcarsku, č. 33958/96, rozsudek ze dne 21. 12. 2000, aj.).
8 . Nejvyšší soud shledal, že důvody, o které soudce JUDr. Josef Mazák opřel svůj návrh na vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného I. E. vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2019 ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř., jsou důvody relevantními. Argumenty obsažené v jeho návrhu věcně dokládají existenci či nejméně vyvolání pochybností o jeho nestranném rozhodování ve věci z důvodu poměru k obviněnému I. E. Nelze totiž pustit ze zřetele, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení. Jak již bylo vyloženo, nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti, přičemž i pouhé zdání v tomto směru může mít význam. Právě o takovou situaci v tomto případě jde. Třebaže z hlediska hodnocení poměru k osobám obviněných vztah mezi soudcem JUDr. Josefem Mazákem a jeho bývalým kolegou obviněným I. E. nepřesáhl podle vyjádření JUDr. Josefa Mazáka meze standardního vztahu kolegiálního, jejich společné aktivity pracovního, společenského či sportovního charakteru, trvající po období nejméně čtyř let, navíc při vědomí, že obviněný I. E. je stíhán pro jednání spojené s výkonem funkce soudce, jsou důvodem pro vznik oprávněných pochybností o jeho nestrannosti právě v tom smyslu a z těch důvodů, na které poukazuje soudce JUDr. Josef Mazák ve svém návrhu.
9 . Nejvyšší soud v senátě č. 8 proto rozhodl, že soudce JUDr. Josef Mazák je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného I. E. vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2019.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 30. 4. 2019
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu