ECLI:CZ:NS:2020:11.TVO.17.2020.1
sp. zn. 11 Tvo 17/2020-949
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 10. 2020 stížnost obhájce M. R. , ve věci obviněného J. B. , nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu vazby ve Vazební věznici Praha-Pankrác, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 8. 2020, sp. zn. 9 To 16/2020, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. se stížnost obhájce obviněného M. R. zamítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 10. 8. 2020, sp. zn. 9 To 16/2020, rozhodl Vrchní soud v Praze o žádosti obviněného o propuštění obviněného z vazby na svobodu a nahrazení vazby zárukou důvěryhodných osob tak, že podle §71a tr. ř. se žádost obviněného J. B. o propuštění z vazby na svobodu zamítá. Dále rozhodl tak, že podle §73 odst. 1 písm. a) tr. ř. se nabídka záruk daných M. V., B. R., J. B., J. B. a Z. P. nepřijímá.
Proti tomuto usnesení podal obhájce obviněného M. R. včas stížnost.
3. Nejvyšší soud zjistil, že stížnost byla ve smyslu ustanovení §142 odst. 1 tr. ř. podána osobou neoprávněnou.
4. Podle §142 odst. 1 tr. ř. může stížnost podat osoba, nestanoví-li zákon něco jiného, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem, k němuž ji zákon opravňuje; proti usnesení soudu může podat stížnost též státní zástupce, a to i ve prospěch obviněného.
5. Podle §142 odst. 2 tr. ř. mohou proti usnesení o vazbě, o ochranném léčení a o zabezpečovací detenci podat stížnost ve prospěch obviněného též osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání.
6. Podle §247 odst. 2 tr. ř. mohou ve prospěch obžalovaného rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může tak učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný omezen ve svéprávnosti, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho opatrovník a jeho obhájce.
7. V případě stěžovatele M. R. nejde o žádnou z výše uvedených osob oprávněných podat stížnost proti usnesení týkajícího se rozhodnutí o vazbě u obviněného J. B.
8. Z ustanovení §41 odst. 1, 2 tr. ř. vyplývá, že obhájce je povinen hájit zájmy obviněného, poskytovat mu potřebnou právní pomoc a že je mimo jiné oprávněn za obviněného podávat opravné prostředky. V některých případech tak může za obviněného sice činit i proti jeho vůli (např. je-li obviněný omezen ve svéprávnosti), ale ani tehdy opravný prostředek nepodává vlastním jménem. Obhájce tedy není osobou se samostatným právem k podání opravného prostředku, ale vždy tak činí v zastoupení obviněného (k tomu viz rozhodnutí pod č. 28/2003 a č. 54/2007 –II Sb. rozh. tr.).
9. Z celého obsahu podané stížnosti sepsané obhájcem obviněného dne 14. 8. 2020 ani na jediném místě stěžovatel neuvádí, že stížnost podává v zastoupení obviněného, nýbrž vždy důsledně uvádí, že ji podává sám jako obhájce. To vyplývá jak z nadpisu nad bodem I. stížnosti („Stížnost obhájce proti usnesení…“), tak i z dalšího textu (např. „Obhájce je přesvědčen…“, nebo „…obhájce je toho názoru…“). Rovněž v závěrečném bodu XIV. je výslovně uvedeno: „Obhájce proto navrhuje, aby….“. Pod tímto textem je pak na závěr uvedeno pouze jméno obhájce.
10. Nejvyššímu soudu proto s ohledem na výše uvedené nezbylo nic jiného, než podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnout stížnost obhájce M. R., jakožto podanou osobou neoprávněnou.
11. Jen na okraj Nejvyšší soud připomíná, že v současné době se obviněný J. B. již nenachází ve vazbě, neboť dne 27. 8. 2020 došlo k pravomocnému skončení věci, když usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 9 To 16/2020, bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného, čímž nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. 2 T 70/2017, jímž byl obviněný J. B. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. b), odst. 5 tr. zákoníku. Podle §206 odst. 5 tr. zákoníku ve spojení s §43 odst. 2 tr. zákoníku mu byl uložen nepodmíněný souhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 let, jenž v současné době vykonává.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 10. 2020
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu