ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.2881.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 2881/2020-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody Ph.D., v exekuční věci oprávněného A. P., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Chmelenským, advokátem se sídlem v Chomutově, Na Příkopech č. 902, proti povinné B. B., narozené dne XY, bytem XY, za účasti bývalého manžela povinné M. B. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Martou Klenovskou, advokátkou se sídlem v Chomutově, Na Příkopech č. 902, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 10 EXE 9304/2010, o dovolání bývalého manžela povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. dubna 2020, č. j. 12 Co 68/2020-83, takto:
Dovolání bývalého manžela povinné se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání bývalé manžela povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. dubna 2020, č. j. 12 Co 68/2020-83, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolatel jako předpoklad přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. uvádí možný jiný výklad ustanovení §2 o. s. ř. ve spojení s vedením exekučního řízení proti jeho bývalé manželce (povinné) na majetek, který není v jejím vlastnictví a za nějž při vypořádání obdržela finanční náhradu oproti názoru vyslovenému v napadeném rozhodnutí. Dovolatel však přehlíží, že takovéto vymezení přípustnosti dovolání neodpovídá žádnému z předpokladů přípustnosti vymezených v ustanovení §237 o. s. ř. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 2019, sp. zn. 32 Cdo 1342/2018, nebo ze dne 20. února 2019, sp. zn. 32 Cdo 1133/2018) a to zejména vymezením právní otázky, kterou by se měl dovolací soud zabývat, která byla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s judikaturou, či která by měla být vyřešena jinak, než je dosavadní judikaturou řešena nebo doposud se v judikatuře soudů neobjevila.
Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř. (jako v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. září 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013).
Dovolatel své povinnosti na vymezení přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř., jak mu ukládá ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., nedostál. Dovolání tak nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání nelze již odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 10. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu