ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.106.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 106/2020-9
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem P. S. , narozeným dne XY, bytem XY, zastoupeným JUDr. Jiřím Balaštíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova č. 745/24, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozhodnutí Vrchního soudu státu Kalifornie, okres Los Angeles, Spojené státy americké, ze dne 17. července 1984, číslo případu WED 43870, jímž bylo rozvedeno manželství P. A. S. a B. C. W. (narozené dne XY v XY), uzavřené dne 20. října 1982 před soudním komisařem státu Kalifornie, Spojené státy americké,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal návrh na uznání shora označeného rozhodnutí Vrchního soudu státu Kalifornie, okres Los Angeles, Spojené státy americké, ze dne 17. července 1984, číslo případu WED 43870, jímž bylo rozvedeno manželství osob P. A. S. a B. C. W. Rozvodové rozhodnutí neobsahuje bližší identifikační údaje rozváděných osob a rovněž neobsahuje datum a místo uzavření sňatku. Je tak třeba vycházet z údajů uvedených v oddacím listu a certifikátu v anglickém jazyce, které navrhovatel připojil v podobě prostých kopií. Jméno rozváděné osoby je v rozvodovém dokumentu uvedeno ve tvaru „P.“, kdežto jméno navrhovatele v aktuálních českých dokladech zní „P.“. Z dokumentů přiložených k žádosti je nicméně patrné, že rozhodnutí, o jehož uznání jde, je rozvodovým rozhodnutím, jež se vztahuje k sňatku uzavřenému dne 20. října 1982 před soudním komisařem státu Kalifornie, Spojené státy americké, mezi P. S. a B. C. W. (narozené dne XY v XY), jeho bývalou manželkou.
Podle tvrzení dovolatele bylo manželství bezdětné a návrh na rozvod byl podán po vzájemném odcizení se manželů a trvalém rozvratu manželství.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZMPS“) byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
Podle názoru Nejvyššího soudu je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 ZMPS). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 ZMPS.
Protože cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatel (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 7. 10. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu