ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.96.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 96/2020-9
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli A) L. Č. , narozeným dne XY, bytem XY, a B) D. Č. , narozeným dne XY, bytem XY, zastoupenými Mgr. Kateřinou Menclovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Konviktská 297/12, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozsudek Vyššího soudu státu Kalifornie, okres San Diego, stát Kalifornie, Spojené státy americké (Superior Court of the State of California, Country of San Diego) , ze dne 8. 5. 2020, sp. zn. 20FL003223C, pokud jím bylo určeno rodičovství L. Č., narozeného dne XY, a D. Č., narozeného dne XY, k nezletilé AAAAA (pseudonym), narozené dne XY v XY, okres XY, stát Kalifornie (Spojené státy americké),
se uznává,
pokud jde o určení otcovství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Vyšší soud státu Kalifornie, okres San Diego, stát Kalifornie (Spojené státy americké) rozsudkem ze dne 8. 5. 2020, sp. zn. 20FL003223C (dále rovněž „rozsudek“), ke společnému návrhu L. Č. a D. Č. (rovněž „navrhovatelé“) rozhodl, že navrhovatelé jsou prohlášeni zákonnými rodiči jakéhokoli dítěte porozeného odpůrkyní R. N. A. (tzv. surogátní /náhradní/ matkou) po 22. říjnu 2019 a před 22. srpnem 2020. AAAAA, která se narodila surogátní matce dne XY, je proto ve shodě s pravomocným rozsudkem dítětem navrhovatelů L. Č. a D. Č.
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS“).
Ve smyslu ustanovení §55 odst. 1 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že oba navrhovatelé byli v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství občany České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
V nálezu ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud formuloval právní názor, podle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
Nejvyšší soud nenalezl žádné relevantní důvody k tomu, aby se v posuzovaném případu od citovaného nálezu Ústavního soudu odchýlil.
Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a výše uvedený rozsudek uznal, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelé (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 13. 10. 2020
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu