ECLI:CZ:NS:2020:20.ND.442.2020.1
sp. zn. 20 Nd 442/2020-214
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce P. R. , narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované Sulzer GTC Technology Europe s. r. o. , se sídlem v Brně, Veveří, Lidická 965/31, identifikační číslo osoby 29197180, pro 835 689 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 123/2016, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 123/2016 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Pardubicích a Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Odůvodnění:
1/ Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 6. 6. 2016 se žalobce domáhá zaplacení částky 835 689 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady mzdy v rámci pracovního poměru účastníků.
2/ Žalobce podáním ze dne 10. 8. 2020 navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Pardubicích a Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích , neboť Městský soud v Brně a Krajský soud v Brně (tj. místně i věcně příslušný soud prvního stupně a odvolací soud) „nebyly schopny po skutkové stránce věc spolehlivě a důkladně projednat“, případně „neměly zájem si pro svá rozhodnutí zjistit právně rozhodné skutečnosti“, současně v daném sporu „ztratily zákonnou pravomoc jednat a rozhodovat“; přikázání věci dle názoru žalobce umožní „spolehlivější a důkladnější projednání věci a umožní příznivější výsledek z hlediska dodržení ústavního principu spravedlivého procesu“.
3/ Žalovaná se k navrhovanému přikázání věci jinému soudu nevyjádřila.
4/ Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
5/ Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
6/ Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a Okresnímu soudu v Pardubicích dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
7/ Zákonný požadavek vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. splňují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu; tuto výjimku je přitom nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
8/ Důvody, o něž žalobce opírá návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích a Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, nelze pod shora označené a povahou mimořádné předpoklady delegace zařadit. Ve smyslu příslušného ustanovení se okolnostmi umožňujícími spolehlivější a důkladnější projednání věci rozumí takové okolnosti, jež jsou založeny na objektivních principech, nikoli na subjektivních názorech účastníka řízení ohledně (ne)kompetence příslušných soudů, popř. na nesouhlasu účastníka řízení se způsobem vedení řízení před těmito soudy (pro tyto účely zákon konstruuje jiné možnosti procesní obrany, typicky formou opravných prostředků). Je-li obsahem návrhu žalobce jeho osobní nesouhlas s postupem řízení u místně i věcně příslušného soudu prvního stupně (a rovněž odvolacího soudu), nepředstavuje zmíněné stanovisko ničím výjimečnou a objektivně danou okolnost, jež by zaručovala hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci před jiným soudem oproti řízení před soudem příslušným. Rovněž žalobcův argument, že jím navržené soudy jsou na poloviční vzdálenosti mezi Prahou a Brnem, „když tak neposkytují žádné straně sporu výhodu“, není ze samotného logického deficitu uvedené úvahy způsobilý delegaci z důvodu vhodnosti založit.
8/ Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci jím označeným soudům (primárně měl žalobce směřovat svůj návrh k soudu prvního stupně, nikoli rovněž k soudu odvolacímu) nevyhověl a věc jinému soudu z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 10. 2020
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu