ECLI:CZ:NS:2020:21.CUL.4.2020.1
sp. zn. 21 Cul 4/2020-490
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého o návrhu F. O., narozeného XY, bytem XY, podaném proti Vrchnímu soudu v Olomouci , na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 UL 6/2020 (u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 5/2010), takto:
I. Návrh navrhovatele F. O. „proti průtahům VS v Olomouci, počínaje porušením lhůt 20 dnů a porušením §174a/8 nedoručením navrhovateli“, v řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 Ul 6/2020, se odmítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Olomouci bylo pod sp. zn. 3 Ul 6/2020 vedeno řízení o návrhu navrhovatele F. O. na určení lhůty k provedení procesního úkonu (který učinil podáním ze dne 15. 4. 2020, doručeným Krajskému soudu v Brně dne 16. 4. 2020), jímž se domáhal, aby byla určena Krajskému soudu v Brně ve sp. zn. 24 C 5/2010 lhůta k nařízení „procesního úkonu uloženého v §78 ZSS, jakož i na provedení dle §174a odst. 3 ZSS všech soudcům zákonem uložených postupů k ochraně zaručených neporušitelných práv počínaje doručováním žalob žalovaným provinilcům, včetně poučení o právech a ne pouze o procesních povinnostech, které odporují právům v čl. 95 odst. 2 Ústavy, čl. 4 odst. 1 Listiny v čl. 3 odst. 3 Listiny a pohrdají základy demokratického právního státu v čl. 1 Listiny a v čl. 1 Ústavy ČR“ a „nařízení vést žaloby dle §15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. dle uloženého v §78 ZSS s doručováním žalob žalovaným v zákoně č. 82/1998 Sb.“, který byl tomuto soudu předložen spolu se spisem Krajského soudu v Brně, sp. zn. 24 C 5/2010. Vzhledem k tomu, že - přes výzvu vrchního soudu ze dne 28. 4. 2020, doručenou navrhovateli dne 5. 5. 2020 - nebyly v určené lhůtě odstraněny vady návrhu (ani podáním navrhovatele ze dne 7. 5. 2020, doručeným vrchnímu soudu dne 11. 5. 2020), Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 2. 7. 2020, č. j. 3 UL 6/2020-14, návrh podle ustanovení §174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích odmítl.
Poté Vrchní soud v Olomouci dne 9. 7. 2020 předložil spis, sp. zn. 3 UL 6/2020 (a spis Krajského soudu v Brně, sp. zn. 24 C 5/2010), Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu navrhovatele F. O. na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který směřuje proti Vrchnímu soudu v Olomouci. Odkázal přitom na podání, které navrhovatel učinil dne 15. 4. 2020 a které vykazovalo vady, a na doplnění návrhu („bod 1 podání na č. l. 6 spisu 3 UL 6/2020“) učiněné navrhovatelem dne 11. 5. 2020 na výzvu vrchního soudu k odstranění vad návrhu, s tím, že „z návrhu stále není zřejmé, v jakém řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci, k jakým průtahům, kterým konkrétním úkonem dochází“.
Jak vyplývá z obsahu spisu Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 3 UL 6/2020, tento soud přípisem ze dne 28. 4. 2020 poučil navrhovatele F. O. o náležitostech návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudu, zejména, že z návrhu musí být patrno, kdo jej podává, o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá, že návrh musí obsahovat označení soudu, vůči němuž návrh směřuje, datum a podpis, a vyzval ho, aby se do 10 dnů od doručení této výzvy vyjádřil, zda je jeho podání (ze dne 15. 4. 2020, doručené Krajskému soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 24 C 5/2010 dne 16. 4. 2020) návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a pokud ano, aby „takovýto návrh doplnil, resp. opravil, aby odpovídal požadavkům §174a odst. 2 ZSS“; uvedená výzva byla navrhovateli doručena dne 5. 5. 2020. Dne 11. 5. 2020 navrhovatel F. O. doručil Vrchnímu soudu v Olomouci písemné podání označené jako „Další nemorální výzva 3 UL 6/2020 ze dne 29. 4. 2020“, v němž v prvním odstavci uvádí, že „Z obsahu podání ze dne 15. 4. 2020 je zřejmé, že návrh směřuje proti průtahům VS v Olomouci, počínaje porušením lhůt 20 dnů a porušením §174a/8 nedoručením navrhovateli“, a že „o tom rozhoduje dle §174a/4 ZSS NS ČR“.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) dospěl k závěru, že návrh navrhovatele není důvodný.
Podle ustanovení §174a odst. 1 věty první zákona o soudech a soudcích, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“).
Podle ustanovení §174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn.
Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst. 5 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis, jehož smysl (účel) spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněného pod č. 80/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 21 Cul 7/2018).
Protože rozhodování o návrhu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích není rozhodováním ve věci samé ani rozhodováním v řízení o věci samé, nelze ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích na rozhodování v tomto řízení sui generis aplikovat (použít). Nelze se tedy návrhem podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích domáhat, aby právě v řízení vedeném podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích byla určena lhůta pro provedení procesního úkonu; ostatně v ustanovení §174a odst. 5 zákona o soudech a soudcích je již stanovena lhůta k rozhodnutí, a to do 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla věc rozhodujícímu soudu předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 21 Cul 11/2012).
V projednávané věci z obsahu spisu Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 3 UL 6/2020, vyplývá, že navrhovatel byl Vrchním soudem v Olomouci řádně (přípisem ze dne 28. 4. 2020) vyzván, aby svůj návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu doplnil a opravil, k doplnění a opravě návrhu mu byla poskytnuta dostatečná lhůta a byl správně poučen, jak je třeba doplnění a opravu návrhu provést, a že jeho podání bude odmítnuto, jestliže výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví. Vzhledem k tomu, že navrhovatel vady návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu neodstranil, nelze v řízení o návrhu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích pro tento nedostatek pokračovat a musí být odmítnut (srov. §174a odst. 6 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud za použití ustanovení §174a odst. 6 věty druhé zákona o soudech a soudcích návrh navrhovatele F. O. „proti průtahům VS v Olomouci, počínaje porušením lhůt 20 dnů a porušením §174a/8 nedoručením navrhovateli“, v řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 Ul 6/2020, odmítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2020
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu