Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2020, sp. zn. 21 Nd 120/2020 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:21.ND.120.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:21.ND.120.2020.1
sp. zn. 21 Nd 120/2020-19 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněného T-Mobile Czech Republic a. s. se sídlem v Praze 4 - Chodově, Tomíčkova č. 2144/1, IČO 64949681, zastoupené Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Jankovcova č. 1518/2, proti povinnému J. Č. , narozenému dne XY, bytem XY, pro 11.154,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 394/2020, o určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 394/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. Odůvodnění: Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, podal dne 22. 1. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 9. 1. 2020 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného ve smyslu zákona č. 120/2001 Sb. pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 11.154,- Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného exekučního titulu – rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro východočeskou oblast, ze dne 29. 10. 2019, č. ČTÚ-22941/2019-636/VIII. vyř.-MoŠ. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 29. 1. 2020, č. j. 14 EXE 394/2020-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost k projednání věci a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněného bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vycházel ze zjištění, že povinný neměl v době zahájení řízení na území ČR svůj pobyt, že „neprochází registrem obyvatel, registrem cizinecké policie pro pobyt cizinců ani registrem osob podnikajících dle živnostenského zákona“ a že soudu není znám ani případný majetek povinného umístěný v jeho obvodu. S odkazem na ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a ustanovení §11 odst. 1 a 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že v dané věci podmínky místní příslušnosti nelze zjistit a že je proto třeba věc předložit Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.), vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 4. 2020 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/20/2020
Spisová značka:21 Nd 120/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:21.ND.120.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 1 a 3 o. s. ř.
§45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-07-02