ECLI:CZ:NS:2020:21.ND.259.2020.1
sp. zn. 21 Nd 259/2020-697
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně VICTORIA, a. s. se sídlem v Praze 6 – Dejvicích, Na Dionysce č. 1754/6, IČO 61860867, zastoupené JUDr, Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy č. 868/22, proti žalovanému J. Š. , narozenému dne XY, bytem XY, o 4 800 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o návrhu žalovaného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Návrh žalovaného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Marie Grygarové a JUDr. Michala Mědílka z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 11 Cmo 7/2019 se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 5. 2019 č. j. 11 Cmo 7/2019-626 potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2018 č. j. 4 Cm 194/2010-614, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. listopadu 2017 č. j. 29 Cdo 2028/2016-560 a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
V podání ze dne 28. 6. 2019, doručeném Vrchnímu soudu v Praze dne 8. 7. 2019, uplatnil žalovaný námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Marie Grygarové a JUDr. Michala Mědílka, kteří podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze jako členové oddělení (senátu) 11 Cmo věc projednali a rozhodli výše uvedeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019 č. j. 11 Cmo 7/2019-626, které dne 28. 6. 2019 nabylo právní moci.
Vzhledem k námitce podjatosti soudců senátu 11 Cmo Vrchního soudu v Praze (JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Marie Grygarové a JUDr. Michala Mědílka) Vrchní soud v Praze předložil spis k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř., jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §15a odst. 1 o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
Podle ustanovení §15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle ustanovení §16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2 o. s. ř.) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2009 sp. zn. 4 Nd 303/2009, ze dne 31. 7. 2014 sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016 sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017 sp. zn. 27 Nd 144/2017 nebo ze dne 29. 3. 2018 sen. zn. 29 NSCR 46/2018). Závěr o opožděnosti a bezpředmětnosti námitky podjatosti uplatněné až po skončení řízení platí bez ohledu na to, zda byli účastníci soudem poučeni o svém právu vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout, neboť poté, co již bylo ve věci rozhodnuto, nepřichází vznesení námitky podjatosti v úvahu a ani není (nemůže být) procesně významné, zda byla splněna poučovací povinnost podle ustanovení §15a odst. 1 o. s. ř. (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2005 sp. zn. 21 Cdo 2520/2004, uveřejněný pod č. 121 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).
V posuzované věci uplatnil žalovaný námitku podjatosti soudců senátu 11 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Marie Grygarové a JUDr. Michala Mědílka, kteří rozhodovali o jeho odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2018 č. j. 4 Cm 194/2010-614. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019 č. j. 11 Cmo 7/2019-626, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, bylo odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze skončeno, přičemž uvedené usnesení nabylo právní moci dne 28. 6. 2019.
Uplatnil-li žalovaný námitku podjatosti soudců senátu 11 Cmo JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Marie Grygarové a JUDr. Michala Mědílka podáním ze dne 28. 6. 2019, které bylo Vrchnímu soudu v Praze doručeno dne 8. 7. 2019, tedy až poté, kdy bylo odvolací řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 7/2019 pravomocně skončeno, učinil tak opožděně.
Nejvyšší soud proto návrh žalovaného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Protože k otázce opožděnosti námitky podjatosti nebylo prováděno dokazování, bylo rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2020
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu