ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.2033.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 2033/2020-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek XY , se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Janem Hruškou, advokátem se sídlem v Písku, V Oudolí 370, proti žalované A. R., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Kostkou, advokátem se sídlem v Praze 10, Archangelská 1568/1, o zaplacení 137.912 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 142/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. července 2019, č. j. 6 Cmo 291/2018-108, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.373,20 Kč k rukám Mgr. Jana Hrušky, advokáta se sídlem v Písku, V Oudolí 370, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 3. 7. 2019, č. j. 6 Cmo 291/2018-108, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze (soud prvního stupně) ze dne 12. 6. 2018, č. j. 75 Cm 142/2013-79, jímž uložil žalované zaplatit žalobci částku 137. 912 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a náklady řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Dovolatelkou zpochybněný závěr odvolacího soudu, že okolnost, zda vlastník jednotky (ne)užívá společné prostory, nemá vliv na jeho povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle §15 odst. 1, 2 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „ZVB“), posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
Určení výše záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku (§15 odst. 2 ZVB) patří do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, stejně jako rozhodnutí o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek (§11 odst. 4 ZVB). Ve sporu o zaplacení záloh na náklady spojené se správou domu, stejně jako ve sporu o zaplacení nedoplatku z rozúčtování služeb, již nelze přezkoumávat platnost usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o jejich výši (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 31 Cdo 4848/2014, uveřejněný pod číslem 78/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Placení příspěvků na správu domu a pozemku je jednou ze základních povinností vlastníka jednotky, skutečnost, zda jednotku nebo společné prostory užívá, není přitom významná (srovnej odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2017, sen. zn. 29 NSCR 94/2014, uveřejněné pod číslem 12/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 31. 10. 2018, sen. zn. 29 ICdo 97/2016, uveřejněný pod číslem 131/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nesouhlas s rozhodnutím společenství vlastníků o způsobu využití společných prostor musí vlastník jednotky řešit jiným způsobem než neplacením záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku.
Vytýká-li odvolacímu soudu, že nebyla poučena o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, přehlíží, že uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (§237-238a o. s. ř.). Ostatně řízení namítanou vadou netrpí, neboť poučení podle §118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením §101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka, jeho zástupce nebo zmocněnce (jak tomu bylo i v projednávané věci), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 21. 10. 2020
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu