ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.2655.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 2655/2020-156
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci navrhovatelky J. K. , narozené XY, bytem XY, za účasti Společenství vlastníků XY , se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Václavem Vondráškem, advokátem se sídlem v Praze 3, Jičínská 1616/29, o neplatnost usnesení shromáždění, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 49/2017, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. února 2020, č. j. 6 Cmo 321/2019-135, takto:
I. Dovolání navrhovatelky se odmítá .
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi řízení Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO XY, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388 Kč, k rukám Mgr. Václava Vondráška, advokáta se sídlem v Praze 3, Jičínská 1616/29, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 26. 6. 2019, č. j. 75 Cm 49/2017-109, určil, že „rozhodnutí účastníka Společenství vlastníků XY, ze dne 14. 12. 2016, kterými byly do výboru zvoleny: M. D., I. S., R. T., je neplatné“ (výrok I.), zamítl návrh na určení, že „plná moc ze dne 13. 12. 2016 od E. K., na základě které byla paní C. zmocněna k zastupování paní K. na schůzi účastníka Společenství vlastníků XY konané dne 14. 12. 2016, byla předložena v písemné podobě, a tudíž je platná“ (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
K odvolání účastníka řízení proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 19. 2. 2020, č. j. 6 Cmo 321/2019-135, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh zamítl (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).
Dovolání navrhovatelky Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.). V dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází, dovolatelka pouze polemizuje s rozhodnutím odvolacího soudu, aniž by uvedla, který z výše uvedených předpokladů pro přípustnost svého dovolání považuje za splněný. Není pak úkolem dovolacího soudu, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatelky.
Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v „plném“ rozsahu. Napadá-li dovolatelka tedy rovněž i výrok o nákladech řízení, činí tak zřejmě jen formálně, neboť ve vztahu k tomuto výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění a navíc by ani nebylo přípustné [§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 10. 11. 2020
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu