Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2020, sp. zn. 27 Cdo 2383/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2383.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2383.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 2383/2019-211 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Ivo Waldera a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně P. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Zbraslavské náměstí 458, PSČ 156 00, proti žalovanému J. S. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Václavem Kacálkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Na Ořechovce 580/4, PSČ 162 00, o zaplacení 1.569.564 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 179/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 3. 2019, č. j. 5 Cmo 32/2019-164, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 11. 2018, č. j. 29 Cm 179/2017-137, zamítl žalobu o zaplacení 1.569.564 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. [4] Otázku okamžiku vzniku škody a navazující otázku počátku běhu subjektivní promlčecí doby (§398 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že: Škoda (jako kategorie občanského práva) se chápe jako újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy – nedochází-li k naturální restituci – napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Takto vymezená škoda je právně relevantní škodou, tj. jedním z předpokladů, na jejichž základě vzniká odpovědnostní právní vztah; takto vymezená škoda je také předmětem náhrady podle ustanovení §442 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Skutečnou škodou je nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení v předešlý stav (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 18. 11. 1970, Cpj 87/70, uveřejněné pod číslem 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2672/2018, uveřejněný pod číslem 17/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). [5] Porušil-li žalovaný nákupem obrazů povinnost jednat s péčí řádného hospodáře (když podle dovolatelky mělo jít „o krajně nevýhodné a zcela zbytečné nákupy majetku pro dovolatelku nepotřebného a bez jakéhokoliv efektu“), vznikla dovolatelce škoda již okamžikem nákupu těchto obrazů, neboť právě tímto okamžikem se zmenšil její majetek. [6] Odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu také otázku rozporu námitky promlčení s dobrými mravy (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3265/2017, a nálezy Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. II. ÚS 309/95, a ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. I. ÚS 643/04). Slib žalovaného odkoupit předmětné obrazy ani skutečnost, že ke dni vzniku funkce nového jednatele byly obrazy v dispozici žalovaného, nevedou k závěru, podle něhož uplatnění námitky promlčení je zneužitím práva na úkor dovolatelky, která uplynutí promlčecí doby nezavinila. [7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. 10. 2020 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/27/2020
Spisová značka:27 Cdo 2383/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2383.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Promlčení
Dotčené předpisy:§398 obch. zák.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-01-15