ECLI:CZ:NS:2020:3.TCU.49.2020.1
sp. zn. 3 Tcu 49/2020-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 10. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. J., nar. XY, rozsudkem Obecného soudu v Turíně, Italská republika, ze dne 10. 11. 2016, sp. zn. 2463/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obecného soudu v Turíně, Italská republika, ze dne 10. 11. 2016, sp. zn. 2463/2017, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2018, byl D. J. uznán vinným trestným činem přechovávání odcizené věci podle článku 648 trestního zákoníku Italské republiky (bod a.) a trestným činem padělání podle §497a trestního zákoníku Italské republiky (bod b.), a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 5 (pěti) měsíců a pokutě ve výši 800 EUR.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený D. J. uvedených trestných činů dopustil jednáním spočívajícím v tom, že:
a) za účelem obohacení sebe nebo jiného, opatřil, obdržel nebo ukryl peníze nebo věci pocházející z krádeže nebo přechovávání, tj. konkrétně kovový odznak státní policie, 12 hodinek různých značek, čtyři kovové prsteny značky Calvin Klein, několik šperků ze žlutého zlata, prsteny s kameny a náramky o hmotnosti 446g brutto, čistý stříbrný ingot o hmotnosti 50g, tři šanony obsahující starověké a moderní mince, tři pera značky Mont Blanc, digitální fotoaparát Nikon s pouzdrem, černobílý fotoaparát Nikon, tři iPady a 154 dolarů v hotovosti, a to před 24. 12. 2013,
b) dne 24. 12. 2013 byl v Turíně shledán jako držitel falešného dokladu, občanského průkazu České republiky č. XY.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. J. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky. Pod bodem a) se jedná o trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 tr. zákoníku, a pod bodem b) trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 tr. zákoníku. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Z opisu Rejstříku trestů rovněž vyplývá, že byl již v minulosti odsouzen pro trestnou činnost spáchanou nejen v Italské republice, ale i v České a Francouzské republice. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. J. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 10. 2020
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu