ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.3115.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 3115/2020-51
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem ve věci nejasného podání žalobce M. S. , narozeného XY, bytem XY, vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 Nc 295/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2019, č. j. 44 Co 270/2019-20, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně usnesením ze dne 6. 6. 2019, č. j. 39 Nc 295/2019-12, odmítl pro neprojednatelnost nejasné podání žalobce ze dne 2. 10. 2018 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalobce bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen „odvolací soud“) ze dne 13. 9. 2019, č. j. 44 Co 270/2019-20.
Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním (č. l. 23), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 9. 2020, č. j. 39 Nc 295/2019-49, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce však ve stanovené lhůtě (a ani později) nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by žalobce byl právně zastoupen. Žalobce neprokázal a ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení již bylo v rámci daného řízení negativně rozhodnuto, a to usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. 1. 2020, č. j. 39 Nc 295/2019-32, které bylo k odvolání žalobce potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 23. 2020, č. j. 44 Co 31/2020-37.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 10. 2020
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu