ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.2471.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 2471/2020-990
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně D. K. , narozené dne XY, bytem XY, proti žalované D. S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podané žalobkyní, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 34 C 75/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. 70 Co 87/2019-866, takto:
I. K podání žalobkyně datovanému dne 20. 4. 2019 a označenému jako dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. 70 Co 87/2019-866, se nepřihlíží .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 9. 10. 2018, č. j. 34 C 75/2008-810, Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 34 C 75/2008 (výrok I.) a žalobu pro zmatečnost proti usnesení téhož soudu ze dne 16. 11. 2012, č. j. 34 C 75/2008-264, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2013, č. j. 70 Co 52/2013-289 (výrok II.); dále rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §42 odst. 1 o. s. ř. podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.
Podle §42 odst. 2 o. s. ř. písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.
Podle §42 odst. 3 o. s. ř. v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.
Podle §42 odst. 4 věty první a druhé o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu.
Občanský soudní řád rozlišuje mezi podáním v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu – zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy podáním odeslaným z datové schránky, podáním v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a podáním v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu. Podání doručovaná z datové schránky podatele do datové schránky soudu a podání zaslaná elektronickou poštou a opatřená uznávaným elektronickým podpisem není nutné doplňovat, i když obsahují návrh ve věci samé. Prosté e-mailové zprávy obsahující podání ve věci samé je však nutné do tří dnů doplnit předložením originálu v listinné podobě nebo zasláním podání s ověřeným elektronickým podpisem, resp. prostřednictvím datové schránky. Předložením originálu se rozumí, že podatel doručí soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb či odevzdá osobně v podatelně nebo odešle zaručenou elektronickou zprávou totéž podání, které předtím odeslal e-mailovou poštou bez uznávaného elektronického podpisu. Předložení písemného podání shodného znění znamená, že podatel již odeslané nezaručené elektronické podání znovu sepíše (či okopíruje) a připojí svůj podpis, a to buď vlastnoruční, nebo uznávaný elektronický ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. , případně podání odešle z datové schránky (srov. Jirsa, J. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, výklad k §42 o. s. ř.).
Podle obsahu spisu (záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Obvodní soud pro Prahu 10, č. l. 873 spisu) bylo dne 21. 4. 2019 z e-mailové adresy XY na e-mailovou adresu soudu prvního stupně doručeno podání žalobkyně datované dne 20. 4. 2019 a označené jako dovolání (č. l. 869 a násl. spisu). Jednalo se o prostou e-mailovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu. Na pokyn Nejvyššího soudu provedl soud prvního stupně kontrolu způsobu doručení tohoto podání žalobkyně a potvrdil, že toto podání žalobkyně bylo učiněno toliko e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu.
Žalobkyně učinila podání – dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. 70 Co 87/2019-866, prostřednictvím e-mailu; zvolila tak přípustnou formu podání, neboť jak vyplývá z §42 odst. 1 věty druhé o. s. ř., podání lze mimo jiné učinit i v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Své podání však neopatřila uznávaným elektronickým podpisem, a proto byla podle §42 odst. 2 věty první o. s. ř. povinna doplnit je předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů. Tento postup byl nutný, neboť elektronické podání žalobkyně bylo dovoláním proti rozhodnutí odvolacího soudu, obsahovalo tedy návrh ve věci samé. Lhůta tří dnů je zákonnou procesní lhůtou, kterou nelze prodloužit a soud účastníka o této lhůtě nepoučuje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně své elektronické podání v zákonem stanovené lhůtě nedoplnila, nastal následek předvídaný v §42 odst. 2 větě druhé o. s. ř. a k jejímu podání nelze přihlédnout; jde o stejnou situaci, jako by žalobkyně podání vůbec neučila, a chybí tedy základní podmínka dovolacího řízení – dovolání (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2118/2016).
Nejvyšší soud proto k „dovolání“ žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. 70 Co 87/2019-866, podle §42 odst. 2 věty druhé o. s. ř. ve spojení s §243b o. s. ř. nepřihlížel.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 11. 2020
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu