ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.2796.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 2796/2020-121
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce P. Ch. , narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované Stiga s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Kutnohorská 288/82, PSČ 111 01, identifikační číslo osoby 25061224, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu podané žalobcem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cm 6/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 5. 2020, č. j. 11 Cmo 57/2019-72, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 31. 10. 2019, č. j. 1 Cm 6/2007-64, Městský soud v Praze zastavil řízení o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně v rozsahu jeho prvního výroku potvrdil (část první výroku); ve výroku o náhradě nákladů řízení je změnil tak, že o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje (část druhá výroku).
Žalobce podal proti v záhlaví označenému usnesení Vrchního soudu v Praze dovolání, které výslovně směřoval proti rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu. Přípustnost dovolání opírá dovolatel o §237 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Právě o takový případ jde v nyní projednávané věci, neboť dovoláním napadeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků. Dovolání tedy není přípustné.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce v části směřující proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v části směřující proti rozhodnutí o nákladech řízení není přípustné vzhledem k §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání i v této části podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
Jelikož není dovolání podle §238 odst. 1 písm. h) a i) o. s. ř. přípustné, nebylo třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2316/2019, či ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1839/2020).
Podané dovolání obsahuje rovněž žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. O odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. však nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Jelikož Nejvyšší soud o dovolání bez zbytečných odkladů po předložení věci rozhodl, nebylo třeba rozhodovat o návrhu na odklad vykonatelnosti (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. 32 Cdo 3128/2019).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§243g odst. 1 věta druhá, §151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).
O vyměření soudního poplatku za podané dovolání rozhodne soud prvního stupně. Poplatková povinnost vzniká dovolateli uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. [srov. §4 odst. 1 písm. i) ve spojení s §3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2020
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu