ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.320.2020.1
sp. zn. 6 Tdo 320/2020-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2020 o dovolání, které podal obviněný L. L. , nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 3 To 321/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 3 T 10/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. L. odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 3 T 10/2019, byl obviněný L. L. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“ ), uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že „dne 22.1.2010 v 16.35 hodin vstoupil do prodejny papírnictví XY na ulici XY v Třebíči v úmyslu zmocnit se finančních prostředků z tržby, pod pohrůžkou násilí, kdy v ruce držel krátkou střelnou zbraň /pistoli/ a požadoval po prodavačce M. Ch., nar. XY otevřít pokladnu, což poškozená z obavy o svůj život učinila a obviněný z ní odcizil bankovky v celkové výši 6.500 Kč, které si ukládal do kapsy zimní bundy, následně prodavačce přikázal, aby se otočila a šla dozadu, čehož využil a z prodejny odešel, čímž majiteli prodejny L. B., nar. XY způsobil celkovou škodu 6.500 Kč“.
2. Za tento zvlášť závažný zločin loupeže byl odsouzen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvacet šest měsíců. Podle §84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v §81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen, přičemž nad obviněným byl současně vysloven dohled v rozsahu uvedeném v §49-51 tr. zákoníku. Podle §85 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba podmíněného odsouzení s dohledem na dvacet čtyři měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozenému L. B. částku 6.500 Kč.
3. Odvolání, jež proti uvedenému rozsudku podal obviněný, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 3 To 321/2019, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
II.
4. Proti shora citovan é mu usnesen í Krajsk é ho soudu v Brn ě podal obvin ě n ý dovol á n í , v n ě m ž uplatnil dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř .
5. V první řadě uvedl, že provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorního rozhodnutí zohledněny, tj. soud je neučinil předmětem svých úvah a hodnocení, ačkoli byly řádně provedeny, dále že důkaz nebyl získán procesně přípustným způsobem, a tudíž měl být soudem a limine vyloučen z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu, a že v soudním rozhodování jsou učiněna skutková zjištění v extrémním nesouladu s provedenými důkazy.
6. Následně namítl, že soud prvního stupně pominul tu skutečnost, že po celou dobu přípravného řízení orgány činné v trestním řízení zcela ignorovaly ustanovení §2 odst. 5 (tr. ř.), kdy vědomě jednaly v rozporu s povinností „objasňovat pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede“, a při vyšetřování postupovaly jednostranně.
7. Oba soudy se podle něho řádně nevypořádaly s procesními námitkami obhajoby, jež opětovně následně zrekapituloval. Zmínil konstatování nalézacího soudu, že vzal za prokázaný skutkový děj, který byl zjištěn ze svědecké výpovědi poškozené. K tomu dovolatel namítl, že poškozená v prvotním protokolu uvedla, že osobu „téměř“ poznává, dále že jej poznává podle očí, které jsou tmavé, ač on je má světle modré, a že v protokolu o trestním oznámení uvedla, že pachatel měl tmavě modrou bundu, přičemž v průběhu rekognice měl pouze obviněný na sobě modrou bundu. Vzhledem k tomu, že rekognice (resp. svědectví poškozené) byla (bylo) jediným důkazem, je tato skutečnost alarmující. Je zarážející, že se soudy obou stupňů vůbec neobtěžovaly ve svém odůvodnění s těmito skutečnostmi vypořádat.
8. Dále dovolatel tvrdil, že nalézací soud účelově manipuloval s výpověďmi svědků F. P. a L. P., kdy jejich výpovědi jsou v rozporu se zvukovým záznamem a osoby svědků byly účelově znevěrohodňovány. Ohledně identikitu uvedl, že není podstatné, kdy byl vyhotoven, ale zda si jeho vyhotovení vůbec svědkyně pamatuje. Dále upozornil na slovní obrat v odůvodnění odvolacího soudu - „opakovaná“ identifikace - s tím, že tento je zavádějící a svědčící o návodném postupu orgánů činných v trestním řízení.
9. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 3 To 321/2019-188 a rozsudek Okresního soudu v Třebíči č. j. 3 T 10/2019 a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Třebíči, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
10. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém sdělení uvedla, že se k tomuto dovolání nebude věcně vyjadřovat. Současně vyjádřila výslovný souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
11. Nejvy šší soud jako soud dovolac í ( §265c tr. ř .) v prvn í ř ad ě zkoumal, zda je v ýš e uveden é dovol á n í p ří pustn é , zda bylo pod á no v č as a opr á vn ě nou osobou, zda m á v š echny obsahov é a form á ln í n á le ž itosti a zda poskytuje podklad pro v ě cn é p ř ezkoum á n í napaden é ho rozhodnut í nebo zda tu nejsou d ů vody pro jeho odm í tnut í .
12. Dosp ě l p ř itom k z á v ě ru, ž e dovol á n í podan é proti usnesen í Krajsk é ho soudu v Brn ě ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 3 To 321/2019, je p ří pustn é z hlediska ustanoven í §265a odst. 1, odst. 2 p í sm. h) tr. ř . Obvin ě n ý je osobou opr á vn ě nou k pod á n í dovol á n í podle §265d odst. 1 p í sm. c) tr. ř . Dovol á n í , kter é spl ň uje n á le ž itosti obsahu dovol á n í podle §265f odst. 1 tr. ř ., podal prost ř ednictv í m sv é ho obh á jce, tedy v souladu s ustanoven í m §265d odst. 2 tr. ř ., ve lh ů t ě uveden é v §265e odst. 1 tr. ř . a na m í st ě ur č en é m t ý m ž z á konn ý m ustanoven í m.
13. Proto ž e dovol á n í lze podat jen z d ů vod ů uveden ý ch v ustanoven í §265b tr. ř ., bylo d á le zapot ř eb í posoudit ot á zku, zda konkr é tn í argumenty, o n ěž se dovol á n í op í r á , lze pod ř adit pod uplatn ě n ý d ů vod uveden ý v p ř edm ě tn é m z á konn é m ustanoven í .
14. Dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . je d á n v p ří padech, kdy rozhodnut í spo čí v á na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin é m nespr á vn é m hmotn ě pr á vn í m posouzen í . Uvedenou formulac í z á kon vyjad ř uje, ž e dovol á n í je ur č eno k n á prav ě pr á vn í ch vad rozhodnut í ve v ě ci sam é , pokud tyto vady spo čí vaj í v pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin ý ch skute č nost í podle norem hmotn é ho pr á va, nikoliv z hlediska procesn í ch p ř edpis ů . Skutkov ý stav je p ř i rozhodov á n í o dovol á n í hodnocen v z á sad ě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jin á okolnost skutkov é povahy byly spr á vn ě pr á vn ě posouzeny, tj. zda jsou pr á vn ě kvalifikov á ny v souladu s p ří slu š n ý mi ustanoven í mi hmotn é ho pr á va. Dovolac í soud mus í (s v ý jimkou p ří padu tzv. extr é mn í ho nesouladu) vych á zet ze skutkov é ho stavu tak, jak byl zji š t ě n v pr ů b ě hu trestn í ho ří zen í a jak je vyj á d ř en p ř edev ší m ve v ý roku odsuzuj í c í ho rozsudku, a je povinen zjistit, zda je pr á vn í posouzen í skutku v souladu s vyj á d ř en í m zp ů sobu jedn á n í v p ří slu š n é skutkov é podstat ě trestn é ho č inu s ohledem na zji š t ě n ý skutkov ý stav.
15. Nejvy šší soud d á le zd ů raz ň uje, ž e ve smyslu ustanoven í §265b odst. 1 tr. ř . je dovol á n í mimo řá dn ý m opravn ý m prost ř edkem ur č en ý m k n á prav ě v ý slovn ě uveden ý ch procesn í ch a hmotn ě pr á vn í ch vad, ale z á sadn ě nikoliv k revizi skutkov ý ch zji š t ě n í u č in ě n ý ch soudy ni žší ch stup ňů , ani k p ř ezkoum á v á n í jimi proveden é ho dokazov á n í . T ěž i š t ě dokazov á n í je toti ž v ří zen í p ř ed soudem prvn í ho stupn ě a jeho skutkov é z á v ě ry m ůž e dopl ň ovat, pop ří pad ě korigovat jen soud druh é ho stupn ě v ří zen í o řá dn é m opravn é m prost ř edku ( §259 odst. 3 tr. ř ., §263 odst. 6, 7 tr. ř .). T í m je napln ě no z á kladn í pr á vo dovolatele dos á hnout p ř ezkoum á n í v ě ci ve dvoustup ň ov é m ří zen í ve smyslu č l. 13 Ú mluvy a č l. 2 odst. 1 Protokolu č . 7 k Ú mluv ě .
16. V obecn é rovin ě pak plat í , ž e obsah konkr é tn ě uplatn ě n ý ch n á mitek, o n ěž se op í r á existence ur č it é ho dovolac í ho d ů vodu, mus í v ě cn ě odpov í dat z á konn é mu vymezen í tohoto dovolac í ho d ů vodu podle §265b tr. ř ., nesta čí jen form á ln í odkaz na p ří slu š n é ustanoven í obsahuj í c í n ě kter ý z dovolac í ch d ů vod ů .
IV.
17. Obvin ě n ý sice form á ln ě deklaruje, ž e rozhodnut í obou soud ů spo čí vaj í na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku nebo na jin é m nespr á vn é m hmotn ě pr á vn í m posouzen í , fakticky se v š ak ve sv é argumentaci op í r á o v ý hrady v ý lu č n ě skutkov é , procesn í povahy. Tvrd í toti ž vadn é proveden í rekognice a soud ů m obou stup ňů pak vyt ý k á , ž e nespr á vn ě zhodnotily proveden é d ů kazy a na tomto z á klad ě u č inily nespr á vn á skutkov á zji š t ě n í , resp. ž e jimi u č in ě n á skutkov á zji š t ě n í jsou v extr é mn í m nesouladu s proveden ý mi d ů kazy.
18. Svoj í argumentac í nenam í t á rozpor mezi skutkov ý mi z á v ě ry vykonan ý mi soudy po zhodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů a u ž itou pr á vn í kvalifikac í ani jin é nespr á vn é hmotn ě pr á vn í posouzen í soudy zji š t ě n ý ch skutkov ý ch okolnost í , neuplat ň uje žá dn é hmotn ě pr á vn í argumenty. Dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . ve skute č nosti spat ř uje v poru š en í procesn í ch z á sad vymezen ý ch zejm é na v ustanoven í §2 odst. 5, 6 tr. ř . Takov é n á mitky pod uveden ý (ani jin ý ) dovolac í d ů vod pod ř adit nelze.
19. Jak ji ž shora nazna č eno, Nejvy šší soud z á sadn ě nezasahuje do skutkov ý ch zji š t ě n í soud ů prvn í ho a druh é ho stupn ě . Jen zcela v ý jime č n ě tak m ůž e u č init – a to s ohledem na principy vypl ý vaj í c í z ú stavn ě garantovan é ho pr á va na spravedliv ý proces – jestli ž e mezi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy je extr é mn í nesoulad . O ten se jedn á tehdy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í postr á daj í obsahovou spojitost s d ů kazy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vaj í z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů jsou opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů . Nejvy šší soud je v š ak v dan é m ohledu povol á n korigovat pouze nejextr é mn ě j ší excesy (viz p ř im ěř en ě rozhodnut í Ú stavn í ho soudu sp. zn. III. Ú S 177/04, IV. Ú S 570/03 a dal ší ).
20. V tomto kontextu je nam í st ě konstatovat, ž e v posuzovan é v ě ci takov á situace nenastala – mezi proveden ý mi d ů kazy a skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů ni žší ch stup ňů nen í podle Nejvy šší ho soudu extr é mn í nesoulad d á n.
21. Je z ř ejm é , ž e soud prvn í ho stupn ě , kter é mu p ř edev ší m p ří slu ší d ů kazy prov á d ě t a hodnotit a na tomto z á klad ě zji šť ovat skutkov ý stav v ě ci, provedl dokazov á n í v rozsahu dostate č n é m pro rozhodnut í ve v ě ci a v od ů vodn ě n í sv é ho rozhodnut í rozvedl, jak hodnotil proveden é d ů kazy a k jak ý m z á v ě r ů m p ř itom dosp ě l. Je p ř itom zjevn á logick á n á vaznost mezi proveden ý mi d ů kazy, jejich hodnocen í m a u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi relevantn í mi pro pr á vn í posouzen í i p ř ijat ý mi pr á vn í mi z á v ě ry. Soud druh é ho stupn ě se proto n á sledn ě po proveden é m p ř ezkumu se skutkov ý mi, pota ž mo pr á vn í mi, z á v ě ry nal é zac í ho soudu d ů vodn ě ztoto ž nil. V t ě chto souvislostech je mo ž no poznamenat, ž e pokud soudy ni žší ch stup ňů p ř i vyvozov á n í sv ý ch skutkov ý ch z á v ě r ů vych á zely z v ý pov ě di po š kozen é M. Ch. jako p ří m é ho usv ě d č uj í c í ho d ů kazu, podpo ř en é ho tak é dal ší mi d ů kazy (v ý pov ěď mi sv ě dk ů J. B., N. U. a J. M.), nelze konstatovat, ž e by jejich skutkov á zji š t ě n í byla zalo ž ena na sv é voln ý ch č i spekulativn í ch ú vah á ch, resp. ž e by se mohlo jednat o extr é mn í nesoulad mezi proveden ý mi d ů kazy a skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů (srov. nap ř . usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. III. Ú S 3137/16).
22. Nejvy šší soud proto stru č n ě dod á v á pouze n á sleduj í c í skute č nosti. Pokud jde o n á mitku v ůč i zp ů sobu proveden í rekognice, pak tato je zcela ned ů vodn á . Nutno zd ů raznit, rekognice byla v dan é v ě ci provedena řá dn ě a tvrzen í obvin ě n é ho se nezakl á daj í na pravd ě . Z obsahu spisu je z ř ejm é , ž e v prvn í f á zi rekognice nem ě l žá dn ý ze š esti figurant ů ani obvin ě n ý bundu. A ž n á sledn ě v z á v ě ru druh é f á ze rekognice byli po žá d á ni o oble č en í zimn í ch bund, tyto si obl é kli v š ichni, p ř i č em ž obvin ě n ý m ě l na sob ě bundu nikoli modr é barvy, ale barvy v í nov é č i fialov é (bundu modr é barvy, p ří padn ě v kombinaci s barvou č ernou, na sob ě m ě ly jin é osoby). Z uveden é ho je z ř ejm é , ž e oble č en í m osob, kter é byly rekognice úč astny, nemohlo doj í t ke zkreslen í jej í ch v ý sledk ů . Dlu ž no dodat, ž e pr ů b ě h rekognice nebyl negativn ě ovlivn ě n ani jin ý m zp ů sobem. Skute č nost, ž e pozn á vac í ří zen í prob ě hlo ve dvou f á z í ch (opakovan ě ) p ř itom rozhodn ě nelze ozna č it za vadu, kter á by m ě la negovat jeho v ý sledky. Zcela odm í tnout je tak t ř eba ni čí m nepodlo ž en é tvrzen í dovolatele o tom, ž e snad org á ny č inn é v trestn í m ří zen í n ě jak ý m zp ů sobem ovlivnily po š kozenou, aby jej ozna č ila za pachatele shora popsan é ho skutku. Po š kozen á zcela samostatn ě , nez á visle, ozna č ila jednozna č n ě obvin ě n é ho jako pachatele. Lich á je p ř itom n á mitka obvin ě n é ho, ž e po š kozen á v prvotním protokolu uvedla, že osobu „téměř“ poznává. V procesn í (procesn ě pou ž iteln é ) v ý pov ě di ani v r á mci rekognice se toti ž t í mto zp ů sobem, kter ý by snad m ě l relativizovat ur č itost a jednozna č nost identifikace obvin ě n é ho jako pachatele dan é ho skutku a trestn é ho č inu, nevyj á d ř ila.
23. Nelze tud íž č init z á v ě r, ž e by vykonan á skutkov á zji š t ě n í postr á dala obsahovou spojitost s proveden ý mi d ů kazy, ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vala z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , anebo ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů byla opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů , na jejich ž podklad ě byla u č in ě na. Nen í p ř itom ú kolem Nejvy šší ho soudu jako soudu dovolac í ho, aby jednotliv é d ů kazy znovu reprodukoval, rozeb í ral, porovn á val, p ř ehodnocoval a vyvozoval z nich n ě jak é vlastn í skutkov é z á v ě ry. Ur č uj í c í je, ž e mezi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soudu prv é ho stupn ě , potvrzen ý mi rozhodnut í mi soudu druh é ho stupn ě , na stran ě jedn é a proveden ý mi d ů kazy (a souvisej í c í mi pr á vn í mi z á v ě ry) na stran ě druh é nen í extr é mn í nesoulad ve shora vymezen é m pojet í d á n. Nadto lze dodat, ž e existence p ří padn é ho extr é mn í ho nesouladu mezi u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy nem ůž e b ý t zalo ž ena jen na tom, ž e obvin ě n ý p ř edkl á d á vlastn í hodnocen í d ů kaz ů a dovozuje z toho jin é skutkov é , pop ř . i pr á vn í z á v ě ry (viz nap ř . usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1268/2013).
24. Na tomto m í st ě je vhodn é pouk á zat t éž na z á v ě ry Ú stavn í ho soudu vysloven é v jeho usnesen í ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. III. Ú S 1157/16, ž e ú stavn í po řá dek garantuje obvin ě n ý m osob á m pr á vo na odvol á n í (srov. č l. 2 Protokolu č . 7 k Ú mluv ě ), nikoliv na dal ší soudn í p ř ezkum. A č koliv i Nejvy šší soud mus í p ř i v ý kladu procesn í ch p ř edpis ů ct í t povinnost chr á nit z á kladn í pr á va a svobody (srov. č l. 4 Ú stavy Č esk é republiky), ned á vaj í mu z á konn é ani ú stavn í p ř edpisy prostor pro vlastn í p ř ehodnocov á n í obvykl ý ch rozpor ů mezi proveden ý mi d ů kazy. Č l á nek 13 Ú mluvy, kter ý ka ž d é mu p ř izn á v á pr á vo na úč inn é pr á vn í prost ř edky n á pravy poru š en í pr á v zakotven ý ch Ú mluvou, takov ý prostor Nejvy šší mu soudu ned á v á . Takov ý mi prost ř edky jsou toti ž p ř edev ší m procesn í instituty v ří zen í p ř ed soudy ni žší ch stup ňů . Odk á zat je mo ž no i na rozhodnut í Ú stavn í ho soudu ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. III. Ú S 1337/17, kde tento mj. uvedl, ž e institut dovol á n í nezakl á d á pr á vo na p ř ezkum rozhodnut í ni žší ch soud ů ve stejn é šíř i jako odvol á n í . Dovolac í soud nen í opr á vn ě n hodnotit tyt éž d ů kazy odli š n ě od soud ů ni žší ch stup ňů a nem ůž e ani vych á zet z jin ý ch skutkov ý ch zji š t ě n í .
25. Č in í -li dovolatel za t é to situace kroky ke zpochybn ě n í skutkov ý ch z á v ě r ů vyj á d ř en ý ch v rozhodnut í ch soud ů ni žší ch stup ňů a v ý lu č n ě z toho dovozuje vadnost pr á vn í ho posouzen í skutku, pak nutno op ě tovn ě zd ů raznit, ž e jde o n á mitky z pohledu uplatn ě n é ho d ů vodu (i jin ý ch d ů vod ů ) dovol á n í irelevantn í . V t é to souvislosti lze zm í nit usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. Ú S 681/04, podle n ě ho ž „ pr á vo na spravedliv ý proces ve smyslu č l. 36 odst. 1 Listiny z á kladn í ch pr á v a svobod nen í mo ž no vykl á dat tak, ž e garantuje ú sp ě ch v ří zen í č i zaru č uje pr á vo na rozhodnut í , je ž odpov í d á p ř edstav á m obvin ě n é ho. Uveden ý m z á kladn í m pr á vem je „ pouze “ zaji šť ov á no pr á vo na spravedliv é soudn í ří zen í , v n ě m ž se uplatn í v š echny z á sady soudn í ho rozhodov á n í podle z á kona v souladu s ú stavn í mi principy. “
26. Podle §265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . Nejvy šší soud dovol á n í odm í tne, bylo-li pod á no z jin é ho d ů vodu, ne ž je uveden v §265b tr. ř . Jeliko ž Nejvy šší soud v posuzovan é v ě ci shledal, ž e dovol á n í nebylo pod á no z d ů vod ů stanoven ý ch z á konem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . o jeho odm í tnut í bez v ě cn é ho projedn á n í . Za podm í nek §265r odst. 1 p í sm. a) tr. ř . tak u č inil v neve ř ejn é m zased á n í .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. 3. 2020
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu