ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.120.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 120/2021-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 29. 9. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky E. B. , rozené A., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2018, sp. zn. 7 Ls 28 Js 32/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
I. Rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2018, sp. zn. 7 Ls 28 Js 32/18, který nabyl právní moci dne 6. 8. 2018, byla E. B. uznána vinnou trestnými činy loupežné krádeže v jednočinném souběhu s nebezpečným ublížením na zdraví v jednočinném souběhu s poškozením věci ve třech případech, podle německého trestního zákona, za což byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená E. B. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 26. 8. 2017 v 13.45 hod., v obchodních prostorách firmy N. L., XY, XY, odcizila různé potraviny a jedno balení cigaretových papírků v celkové hodnotě 16,13 euro. Když byla poté oslovena ochrankou obchodu paní V. A., došlo mezi nimi k potyčce, při níž se odsouzená v úmyslu si odcizené zboží ponechat a ujet s ním na jízdním kole, pokusila do ní tímto kolem narazit a utéci. Přitom poškozenou kousla do levého předloktí a do hřbetu ruky, chytila ji za levý palec u ruky, za který silně zatáhla a navíc ji do obličeje tloukla zámkem na jízdní kola, přičemž si byla vědoma, že může poškozenou A. zranit. Při potyčce byl též poškozen mobilní telefon poškozené v hodnotě cca 700 euro, stržením řetízku z krku poškozené způsobila věcnou škodu ve výši 20 euro a natržením bundy škodu ve výši cca 30 euro. V důsledku napadení ze strany odsouzené poškozená A. utrpěla ránu způsobenou kousnutím na levém předloktí a na hřbetu levé ruky, zhmožděninu a otok na levé ruce, otok palce levé ruky a ránu způsobenou poškrábáním na pravé spodní čelisti, kterážto zranění jí způsobila silné bolesti.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená E. B. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestných činů krádeže podle §205 odst. 1 písm. c), tr. zákoníku, poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku a ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku, přinejmenším ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku/. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená E. B. se dopustila jednání, kterým způsobila škodu na cizím majetku a rovněž úmyslně porušila fyzickou integritu jiné osoby. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů lze též dovodit, že ve Spolkové republice Německo již byla za majetkovou trestnou činnost odsouzena. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení E. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu