ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.54.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 54/2021-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 2. 9. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. M., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Nizozemsko jazyčného soudu v Bruselu, Belgické království, ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 50572 15/50386, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Nizozemsko jazyčného soudu v Bruselu, Belgické království, ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 50572 15/50386, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2015, byl M. M. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování a držení omamných a psychotropních látek a prekurzorů, podle nizozemského trestního zákona a zákona o drogách, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. M. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
aniž by disponoval povolením potřebným k manipulaci s omamnými prostředky, podílel se jako člen organizované skupiny zapojené do mezinárodního obchodu s drogami, společně s K. L. N. na pašování kokainu z Brazílie do Nizozemí v celkovém množství 7,880 kg. Dne 29. 7. 2014 kolem 8,05 hod. provedla federální policejní protidrogová jednotka Halle-Vilvoorde, oddělení OA Airport, kontrolu letu EY57 z ABU DHABI u brány B10, kdy kolem 8,10 hod. zaznamenali policisté muže, který odpovídal policejnímu popisu M. M., a který přicestoval do Bruselu z Brazílie přes ABU DHABI. Na letišti něj čekal K. L. N., státní příslušník Keni s tím, že podle policejních zjištění oba byli podezřelí z mezinárodního obchodu s drogami. M. M. proto sledovali k zavazadlovým pásům, přičemž zaznamenali, že se rozhlíží kolem sebe, aby zjistil, zda ho někdo nesleduje, a poté co si vzal skořepinový kufr z pásu 7, vydal se přes celní prostor do příletové haly a pak ke stanovišti taxislužby. Jiná dozorující hlídka zaznamenala kolem 8,30 hod. v příletové hale osobu muže černé pleti, který odpovídal policejnímu popisu osoby K. L. N. Policisté zaznamenali, že tento se neustále rozhlíží kolem sebe, je velmi nervózní a pravidelně prochází kolem informačních tabulí, kde byl uveden status příletů. Poté, co se K. L. N. vydal ke stanovišti taxislužby, kde se setkal s M. M. a oba spolu nastoupili do stejného taxíku, se policisté rozhodli zasáhnout a oba pachatele zadrželi. Při kontrole zavazadla M. M. zajistili tři velké plechovky s bílým práškem, přičemž následný test potvrdil, že jde o kokain, jehož celková hmotnost činila 7,880 kilogramů. Z analýzy provedené N I. C. C. (Národní institut pro kriminalitu a kriminologii) vyplynulo, že bílý prášek je kokain o 85% čistotě. Při prohlídce obou pachatelů zajistili policisté u nich dokumenty odkazující na hotel S. v Bruselu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými prostředky a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. M. se pro svůj finanční prospěch podílel na nedovoleném pašování velkého množství omamné látky (kokainu). Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podílel jako člen mezinárodní organizované skupiny zabývající se obchodováním s drogami, jednak množstvím a druhem pašované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že mu byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 9. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu