ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.82.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 82/2021-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 2. 9. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky V. S., nar. XY v XY, okres XY a L. S. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu v Kremži nad Dunajem, Rakouská republika, ze dne 4. 8. 2017, sp. zn. 36 Hv 31/17k, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Kremži nad Dunajem, Rakouská republika, ze dne 4. 8. 2017, sp. zn. 36 Hv 31/17k, který nabyl právní moci téhož dne, byli V. S. a L. S. uznáni vinnými trestným činem krádeže vloupáním a přečinem krádeže, podle rakouského trestního zákona, za což byli odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody, a to V. S. v trvání 20 měsíců a L. S. v trvání 18 měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se L. S. a V. S. dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že na základě vzájemné dohody jako spolupachatelé
dne 19. 6. 2017 v XY, odcizili ke škodě poškozené D. W. různé potraviny, lahve vína a lihoviny cca v hodnotě 90 euro, a to tak, že se
1. vloupali do jejího víkendového domu tak, že přineseným paklíčem otevřeli uzamčené domovní dveře a odcizili zde různé potraviny a lihoviny,
2. vnikli do sklípku, který byl stavebně oddělen od domu tak, že otevřeli neuzamčené dveře a odcizili zde několik lahví vína.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení L. S. a V. S. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b/, odst. 2 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku).
S ohledem na odsouzení rozsudkem Zemského soudu v Kremži nad Dunajem, Rakouská republika, ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 016 Hv 78/2016y, v právní moci dne 8. 9. 2016, ohledně odsouzeného L. S. (viz bod 1. zvláštní části opisu z evidence Rejstříku trestů) pro trestný čin krádeže po neoprávněném vniknutí do majetku a s ohledem na odsouzení rozsudkem Zemského soudu v Kremži nad Dunajem, Rakouská republika, ze dne 30. 10. 2015, sp. zn. 016 Hv 71/15t, v právní moci dne 3. 11. 2015 ohledně odsouzeného V. S. (viz bod 2. zvláštní části opisu z evidence Rejstříku trestů) pro trestný čin krádeže po neoprávněném vniknutí do majetku, je totiž zřejmé, že v úvahu přichází kvalifikace podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť se odsouzení L. S. a V. S. ve třech posledních letech od nyní posuzovaného jednání dopustili trestného činu krádeže, a byl tak naplněn znak speciální recidivy. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení L. S. a V. S. se pro svůj prospěch dopustili jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchali jako spolupachatelé, jakož i způsobem jejich provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byli v České republice i v Rakouské republice již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti odsouzeni. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly uloženy nezanedbatelné nepodmíněné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení L. S. a V. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 9. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu