ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.86.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 86/2021-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 2. 9. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. M. , nar. XY v XY, rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 1 KLs 840 Js 3127/16, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 1 KLs 840 Js 3127/16, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2016, (dále též „cizozemské rozhodnutí“) byl P. M. (dále též „odsouzený“) uznán vinným trestným činem napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém ve čtyřech případech, z toho ve třech případech v souběhu s trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v množství větším než malém a v jednom případě v souběhu s trestným činem úmyslného řízení bez řidičského oprávnění podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 německého zákona o omamných látkách (BtMG) , §21 odst. 1 č. 1 německého zákona o silniční dopravě (StVG) a §27, §52 a §53 německého tr. zákoníku (StGB). Za to byl odsouzen k celkovému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let a 3 (tří) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Chemnitz se P. M. výše uvedených trestných činů dopustil společně s dalšími osobami v podstatě tím, že
1) dne 5. 3. 2016 ve 12:44 hodin v telefonátu vysvětlovala obviněná R. stíhanému M. E., že již nemá v zásobě absolutně žádný crystal (tzn. pervitin) a že naléhavě hledá nějakého řidiče, který by ji mohl dovézt do České republiky, protože by jinak nemohla nic přivézt, načež ji obviněný M. E. slíbil, že se zeptá své přítelkyně, stíhané N. B.; ta se ohlásila obviněné R. ve 12:51 hodin prostřednictvím SMS zprávy a sdělila jí, že je k dispozici jako řidička, načež se obě ženy dohodly na tom, že obviněná B. obviněnou R. neprodleně vyzvedne; kolem 14:45 hodin obě obviněné dorazily společně s obviněným M. do oblasti XY, odkud se všichni společně vydali motorovým vozidlem přes hranice do obce XY, kde obviněná R. získala minimálně 245 gramů crystalu za cenu 27 euro za 1 gram; poté všichni obvinění cestovali dále do obce XY, načež crystal kolem 15:37 hodin převezli přes hraniční přechod XY do Německa, kde jej obviněná R. prodala a to tak, že dne 6. 3. 2016 kolem 20:58 hodin předala ve svém bytě v XY obviněné S. K. 45 gramů crystalu oproti zaplacení kupní ceny ve výši 40 eur za 1 gram a dne 7. 3. 2016 před 20:00 hodin obviněná R. prodala a předala obviněnému D. B. 200 gramů crystalu,
2) dne 7. 3. 2016 si obviněná R. nechala od obviněného T. T. poskytnout k dispozici motorové vozidlo tov. zn. VWW Golf VII, odcizené dne 16. 2. 2016 v obci XY, načež krátce na to obviněná v tomto vozidle vyrazila společně s obviněným M. z XY do XY, když kolem 21:20 hodin vycestovali přes hraniční přechod XY – XY do České republiky; obviněný M. přitom již předchozího dne navázal v České republice kontakt s osobou vystupující pod jménem „M.“, s níž se obvinění setkali v pozdních večerních hodinách dne 7. 3. 2016 nebo v časných ranních hodinách dne 8. 3. 2016 v Teplicích, kde obviněná R. této osobě předala cca 11.500 eur, za což získala 500 gramů crystalu; poté dne 8. 3. 2016 kolem 6:25 hodin obvinění R. a M. přicestovali i s touto látkou po dálnici A17 přes dálniční hraniční přechod XY – XY zpět na území Spolkové republiky Německo, kde obviněná R. crystal prodala, a to:
a) dne 8. 3. 2016 v XY v XY obviněnému D. B. v množství 133 gramů za částku 6.000 eur,
b) dne 9. 3. 2016 ve svém bytě v XY obviněnému D. B. předala další množství 250 gramů crystalu,
c) dne 11. 3. 2016 poté, co se obviněná S. K. u obviněné R. dotazovala po crystalu, jí tato přislíbila 12 gramů této látky za cenu 40 eur za 1 gram, načež obviněné K. kolem 10:00 hodin přislíbené množství 12 gramů crystralu vydal z pověření obviněné R., která byla nucena ve vysokém stupni těhotenství odjet do nemocnice, obviněný P. M.,
d) dne 11. 3. 2016 kolem 20:00 hodin předala prostřednictvím obviněné S. S. na klinice v XY, XY obviněnému D. B. nejméně 20 gramů crystalu,
e) dne 12. 3. 2016 v době, kdy se ještě nacházela v nemocnici a své obchody s omamnými látkami dále koordinovala telefonicky, uložila obviněné S. S., která se zdržovala v jejím bytě v XY, aby zkontrolovala, jaké množství crystalu má ještě doma a poté z tohoto množství odvážila 50 gramů a tuto látku poté kolem 20:00 hodin předala v bytě obviněné R. a z jejího pokynu obviněnému D. B., a to za cenu 40 eur za 1 gram, což tato učinila a obviněnému danou látku předala,
3) dne 14. 3. 2016 v 1:15 hodin obviněný M. na pokyn obviněné R. navázal opětovný kontakt s osobou vystupující pod jménem „M.“ v České republice, a to za účelem dojednání dalšího obchodu, načež se obviněný M. s touto osobou domluvil na osobním setkání téhož dne kolem 18:00 hodin; na to obviněná R. telefonicky domluvila s obviněným T. T. možnost vypůjčení odcizeného osobního motorového vozidla tov. zn. VW Golf VII pro potřeby další jízdy za účelem nákupu omamné látky, když k předání vozidla došlo před 18:15 hodin; v mezidobí obviněný M. telefonicky dojednal s osobou vystupující pod jménem „M.“ místo setkání za účelem předání crystalu, a to u obchodního domu L. v Teplicích, načež obvinění R. a M. kolem 18:19 hodin vyrazili z bytu obviněné v XY zapůjčeným vozidlem, které řídil obviněný M., ačkoli věděl, že nevlastní požadované řidičské oprávnění, do České republiky, kam přicestovali přes dálniční hraniční přechod XY – XY po 20:05 hodin se poté v Teplicích dle předchozí dohody setkali s osobou vystupující pod jménem „M.“, od které získali 652,85 gramů crystalu za cenu 550 Kč za 1 gram, popř. 21 eur za 1 gram (s obsahem nejméně 132,87 gramů metamfetaminové báze); následně po přenocování v České republice oba obvinění dne 15. 3. 2016 kolem 7:35 hodin opět odjeli po dálnici A17 zpět na území Spolkové republiky Německo, kde s úmyslem prodat dílčí množství crystalu telefonicky kontaktovali obviněného D. B., načež se domluvili na předávce crystalu v XY za celkovou částku 3.610 eur, avšak k tomuto předání v důsledku zásahu policie již nedošlo.
3. Dne 25. 8. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 1 KLs 840 Js 3127/16, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2016, ve vztahu k osobě P. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [s ohledem na celkové množství omamné a psychotropní látky, s níž obviněný M. disponoval, jakož i na okolnosti spáchání daného jednání, na kterém opakovaně participovalo více osob v rámci organizované skupiny působící na území Spolkové republiky Německo a České republiky, tedy na území více států, tak jednání obviněného M. konkrétně naplňuje zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku]. Jednání odsouzeného popsané shora pod bodem 3) výrokové části rozhodnutí cizozemského soudu je přitom třeba považovat za oboustranně trestné, byť by jej podle platné české právní úpravy nebylo možnost právně kvalifikovat jako trestný čin řízení bez řidičského oprávnění (eventuálně jako jednočinný souběh tohoto trestného činu s jiným trestným činem), neboť s účinností od 1. 1. 2010 není jednání takovéto povahy na území České republiky (na rozdíl od Spolkové republiky Německo) trestné. Uvedené jednání nicméně dle platné české právní úpravy naplňuje všechny zákonné znaky výše citovaného drogového deliktu, neboť se jedná o součást jednání popsaného shora pod body 1) až 3) výrokové části rozhodnutí cizozemského soudu, jež ve svém celku naplňuje zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku, tzn. že i v této části jde o jednání trestné též na území České republiky. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený P. M. se dopouštěl úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména množstvím a charakterem návykové látky, se kterou za účelem dosažení vlastního obohacení či obohacení další osoby (konkrétně spoluobviněné S. R.) obchodoval, resp. na obchodování s ní se aktivně podílel (celkem 1.409,85 gramů pervitinu), jež se výrazně blíží hranici velkého rozsahu (tj. 1.500 gramů návykové látky). Pominout přitom nelze ani bohatou trestní minulost odsouzeného, který byl již dříve na území České republiky opakovaně, a na území Spolkové republiky Německo jedenkrát, soudně trestán, a to i nepodmíněnými tresty odnětí svobody, byť za typově odlišnou trestnou činnost, než která je předmětem tohoto posouzení, z čehož jsou zřejmé obecné sklony odsouzeného k páchání delikventního jednání, když jeho předchozí odsouzení se zcela minula svým výchovně nápravným účinkem.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. M. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného P. M. zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 9. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu