ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.88.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 88/2021-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 29. 9. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. L. , nar. XY ve XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 505 Hv 64/19k, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 505 Hv 64/19k, který nabyl právní moci 2. 7. 2019, byl R. L. uznán vinným zločinem závažné profesionálně provedené krádeže vloupáním za účelem výdělku, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. L. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že
v noci ze 16. 8. 2018 na 17. 8. 2018 v XY, odcizil ke škodě poškozených farnosti XY a spolku J. O. peněžní hotovost ve výši 200 euro a elektronické přístroje v hodnotě 170 euro, a to tak, že nejdříve za použití násilí vnikl do sakristie kostela v XY, odkud z pokladničky na příspěvky odcizil finanční hotovost, poté pootevřeným oknem vnikl do sálu pro pořádání akcí farního centra XY, kde však žádné cenné předměty nenalezl. Nakonec za použití násilí, kdy nezjištěným předmětem vypáčil vstupní dveře, vnikl do centra pro mládež J. O., kde odcizil herní konzoli včetně her.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. L. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku).
Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ze skutkových zjištění Zemského soudu v Korneuburgu vyplývá, že odsouzený svým jednáním způsobil celkem škodu ve výši 370 euro, tj. cca 9.511 Kč (srov. kurzy devizového trhu České národní banky ke dni 17. 8. 2018). Uvedeným jednáním sice nebyla způsobena škoda nikoli nepatrná, za kterou je ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku považována škoda dosahující částky nejméně 10.000 Kč, z obsahu spisu je však zřejmé, že svým jednáním naplnil zákonné znaky ustanovení §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. L. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v České republice i v Rakousku již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu