ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.91.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 91/2021-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 29. 9. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. J. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu Steyr, Rakouská republika, ze dne 7. 5. 2019, sp. zn. 013 HV 43/2019x, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Steyr, Rakouská republika, ze dne 7. 5. 2019, sp. zn. 013 HV 43/2019x, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. J. uznán vinným přečiny profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku, nátlaku a ublížení na zdraví, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. J. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že
1. v úmyslu obohatit se trestnou činností, za použití tašky upravené hliníkovou fólií a nastavitelného popruhu:
a) dne 29. 1. 2019 v XY, odcizil ke škodě společnosti X. S.&O. G. čtyři bundy v celkové hodnotě 1.800 euro,
b) dne 28. 2. 2019 v A., odcizil ke škodě společnosti W. G. pět bund v celkové hodnotě 1.509,95 euro, přičemž v důsledku dopadení při činu, zůstalo u pokusu,
2. po spáchání předmětné trestné činnosti pod bodem 1b) udeřil E. Ch., který jej při této dopadl, do horní části těla, aby upustil od jeho zadržení,
3 . rovněž E. Ch. způsobil ublížení na zdraví tím, že jej srazil na zem, v důsledku čehož utrpěl tržně zhmožděnou ránu na levém koleni, a mezi prsteníkem a malíkem.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. J. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku a ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. J. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena vyšší škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v České republice, v Polsku i v Rakousku již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. J. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu