ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.2467.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 2467/2021-2347
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci výkonu rozhodnutí nezletilého AAAAA, narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Městskou částí Prahy 19, se sídlem v Praze 9, Semilská č. 43/1, syna matky J. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Marcelou Kolibovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Třeboradická č. 755/9, a otce L. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Miroslavem Koreckým, advokátem se sídlem v Praze 6, Puškinovo náměstí č. 681/3, o návrzích matky na nařízení výkonu rozhodnutí, vedených u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 11 P 50/2015, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2020, č. j. 72 Co 312/2019-2168, takto:
Dovolání otce se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. října 2020, č. j. 72 Co 312/2019-2168, doplnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2020, č. j. 72 Co 312/2019-1959, tak, že usnesení soudu I. stupně ve výroku III. o nákladech řízení potvrdil a odvolání otce proti výroku I. odmítl, a dále zamítl návrh otce na opravu odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2020, č. j. 72 Co 312/2019-1959.
Otec napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé z. ř. s. se s účinností tohoto zákona (tj. od 1. 1. 2014) přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do citovaného §30 z. ř. s. (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015).
Jelikož v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí, jímž byl upraven styk otce s nezletilým, upravené v hlavě páté části druhé z. ř. s. (§466 a násl. z. ř. s.), a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v §30 z. ř. s., není dovolání přípustné (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4947/2017).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 9. 2021
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu