ECLI:CZ:NS:2021:20.NCU.94.2021.1
sp. zn. 20 Ncu 94/2021-10
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou A. K., narozenou XY, bytem XY, Řecká republika, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozsudek soudu prvního stupně v Thessaloniki, Řecká republika, ze dne 21. 11. 2000, č. 31556/2000, který nabyl právní moci dne 14. 12. 2000 a jímž bylo rozvedeno manželství D. J. a A. J., rozené K., uzavřené dne 11. 8. 1973 před oddávajícím orgánem v Ostravě-Moravské Ostravě, zapsané v knize manželství – oddací matrice Úřadu městského obvodu v Moravské Ostravě a Přívozu, ve svazku 60, roč. 1973, na straně 62, pod č. řad. 444,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Soud prvního stupně v Thessaloniki, Řecká republika, k návrhu (žalobě) manželky rozvedl posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Z manželství se narodily dvě děti, v době rozvodového řízení již zletilé (v roce XY dcera AAAAA
[
pseudonym
]
a v roce XY dcera BBBBB
[
pseudonym
]
).
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 22. 9. 2021
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu