ECLI:CZ:NS:2021:20.ND.612.2021.1
sp. zn. 20 Nd 612/2021-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce B. V. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalovanému České republice - Ministerstvu vnitra ČR , identifikační číslo osoby 00007064, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení částky 14 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 47/2013, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu vznesené žalobcem, takto:
Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Horňák není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 3071/2021.
Odůvodnění:
Žalobce ve svém podání ze dne 31. 10. 2021 vznesl námitku podjatosti soudce senátu 33 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Horňáka, ve kterém tvrdí, že jej jmenovaný coby soudce Městského soudu v Praze dehonestoval a jednal na základě politické objednávky za součinnosti žalovaného. Dle vyjádření žalobce pak JUDr. Horňák „arogantně sabotoval“ zákony č. 480/91 Sb., č. 198/93 Sb., č. 262/11 Sb., jmenovaný „je podjatý a nemá v justici co pohledávat“. Dále s ohledem na podané dovolání uplatňuje „požadavek dle §30 + 138 o. s. ř.“
Soudce senátu 33 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Horňák ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že žalobce osobně nezná – toliko je mu znám pouze z úřední činnosti jako účastník řady soudních řízení. Nemá k němu žádný vztah a nemá žádný zájem na výsledku projednávané věci a není mu známa žádná jiná skutečnost, pro kterou by byly dány důvody pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování v této věci. Tvrzení žalobce nejsou pravdivá a ani žalobce je ničím nedokládá. Má tedy za to, že není dán žádný důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování v této věci.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce JUDr. Pavla Horňáka při projednávání a rozhodnutí o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2021. č. j. 53 Co 242/2021-100. Uvedený soudce totiž nemá k věci, k účastníkům - jak vyplývá z jeho vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takovýto vztah nelze dovodit ani z údajů v podání žalobce.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce senátu 33 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Horňák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud dodává, že pokud žalobce v předmětném podání uplatňuje návrh na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, o tomto soudu v rámci řízení o námitce podjatosti nepřísluší rozhodovat.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. 12. 2021
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu