ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.1840.2021.2
sp. zn. 23 Cdo 1840/2021-533
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s. , se sídlem v Praze 9, Krátkého 143/1, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 65401875, zastoupeného JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, PSČ 110 00, proti žalované Uloz.to cloud a.s. se sídlem v Praze 1, Mezibranská 1579/4, Nové Město, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 04172159, zastoupené Mgr. Janem Krabcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, PSČ 118 01, o ochranu autorského práva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 5/2017, o dovoláních žalobce a žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 Co 58/2019-409, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 Co 58/2019-409, v rozsahu, v jakém byla žalované uložena povinnost
- zdržet se omezování počtu dotazů na audiovizuální díla Obušku, z pytle ven! (1955, režie Jaromír Pleskot), Ostře sledované vlaky (1966, režie Jiří Menzel), S čerty nejsou žerty (1985, režie Hynek Bočan), Vesničko má středisková (1985, režie Jiří Menzel), Pelíšky (1999, režie Jan Hřebejk) a Kobry a užovky (2015, režie Jan Prušinovský), kladených z adresy internetového protokolu žalobce IP 86.49.190.2 na server přístupný prostřednictvím doménových jmen www.ulozto.cz , www.uloz.to , www.ulozto.info , www.ulozto.org , www.ulozto.biz , www.ulozto.net , www.ulozto.sk anebo www.zachowajto.pl , do 30 dnů od právní moci rozsudku, a to po dobu trvání majetkových práv k těmto dílům a zároveň po dobu, kdy tato práva jako kolektivní správce vykonává žalobce, a
- zdržet se na stránkách www.ulozto.cz , www.uloz.to , www.ulozto.info , www.ulozto.org , www.ulozto.biz , www.ulozto.net , www.ulozto.sk anebo www.zachowajto.pl umožnění stahování digitálních souborů s příponami .avi, .mkv, .mk3d, .mks, .mp4, .m4a, .m4p, m4b, .m4r, .m4v, .mpg, .ogv, .oga, .ogx, .ogg, .spx nebo .wmv obsahující audiovizuální díla Obušku, z pytle ven! (1955, režie Jaromír Pleskot), Ostře sledované vlaky (1966, režie Jiří Menzel), S čerty nejsou žerty (1985, režie Hynek Bočan), Vesničko má středisková (1985, režie Jiří Menzel), Pelíšky (1999, režie Jan Hřebejk) a Kobry a užovky (2015, režie Jan Prušinovský), pokud můžou členové veřejnosti tyto soubory vyhledat zadáním titulu díla (s diakritikou či bez ní) ve vyhledávači poskytnutém k tomu veřejnosti žalovaným, do 60 dnů od právní moci rozsudku, a to po dobu trvání majetkových práv k těmto dílům a zároveň po dobu, kdy tato práva jako kolektivní správce vykonává žalobce,
se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 2. 2019, č. j. 34 C 5/2017-360, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované odstranit nebo veřejnosti znepřístupnit digitální soubory obsahující šest specifikovaných audiovizuálních děl a zdržet se do budoucna zpřístupňování těchto děl veřejnosti (výrok I), uložil žalované povinnost zdržet se omezování počtu dotazů kladených ze specifikované adresy internetového protokolu žalobce na server přístupný prostřednictvím specifikovaných doménových jmen (výrok II), uložil žalované povinnost zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování digitálních souborů se specifikovanými příponami obsahujících šest specifikovaných audiovizuálních děl, pokud můžou členové veřejnosti tyto soubory vyhledat zadáním titulu díla ve vyhledávači poskytnutém k tomu veřejnosti žalovanou (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o návrhu na vyslovení předběžné vykonatelnosti rozsudku (výroky IV a V).
Vrchní soud v Praze dovoláním napadeným rozsudkem k odvolání obou účastníků potvrdil výrok I rozsudku soudu prvního stupně, změnil výrok II rozsudku soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zdržet se omezování počtu dotazů na šest specifikovaných audiovizuálních děl kladených ze specifikované adresy internetového protokolu žalobce na server přístupný prostřednictvím specifikovaných doménových jmen do 30 dnů od právní moci rozsudku, a to po dobu trvání majetkových práv k těmto dílům a zároveň po dobu, kdy tato práva jako kolektivní správce vykonává žalobce, ve zbytku žalobu zamítl, změnil výrok III rozsudku soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zdržet se na specifikovaných webových stránkách umožnění stahování souborů se specifikovanými příponami obsahujících šest specifikovaných audiovizuálních děl, pokud můžou členové veřejnosti tyto soubory vyhledat zadáním titulu díla ve vyhledavači poskytnutém k tomu veřejnosti žalovanou, do 60 dnů od právní moci rozsudku, a to po dobu trvání majetkových práv k těmto dílům a zároveň po dobu, kdy tato práva jako kolektivní správce vykonává žalobce, ve zbytku žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba účastníci dovolání a žalovaná spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku v rozsahu, ve kterém bylo žalobě vyhověno.
Svůj návrh odůvodnila tím, že ukončením omezování počtu dotazů na webové stránky provozované žalovanou může dojít k zahlcení její služby a tím i k jejímu úplnému kolapsu, což představuje rovněž bezpečnostní riziko ve vztahu k možnostem ochrany dat uživatelů. Dále má žalovaná za to, že uložená povinnost zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování předmětných digitálních souborů je svojí povahou povinností dohledu a aktivního vyhledávání uložených souborů, k čemuž žalovaná nedisponuje žádným technickým nástrojem, proto by náklady na splnění uložené povinnosti dosahovaly řádu desetitisíců korun denně, což je pro žalovanou z dlouhodobého hlediska neúnosné až likvidační. Navíc dle žalované nelze z technického hlediska ani při vynaložení veškerých proveditelných opatření najisto určit, zda splnění uložené povinnosti bude vůbec možné, a lze očekávat, že žalobce zahájí další obdobná řízení ve vztahu k ostatním autorským dílům, k nimž spravuje majetková práva. Na základě napadeného rozsudku již navíc byla nařízena tři předběžná opatření na základě návrhu dalších majitelů práv.
Žalovaná dále uvedla, že v mezidobí již došlo k zahájení exekuce pro vymožení povinnosti uložené dovoláním napadeným rozsudkem, ačkoli žalovaná uložené povinnosti již splnila. A to včetně povinnosti uložené ve výroku III rozsudku soudu prvního stupně ve znění rozsudku odvolacího soudu, jelikož po zadání titulu předmětných děl (s diakritikou či bez ní) do vyhledavače služby žalované již není možné předmětné soubory obsahující tato díla vyhledat. Z komunikace mezi právními zástupci účastníků je zřejmé, že žalobkyně tuto povinnost uloženou žalované nesprávně interpretuje.
Výkon napadeného rozsudku tudíž představuje pro žalovanou závažnou újmu s možnými likvidačními důsledky.
Žalobce se k návrhu žalované vyjádřil tak, že podmínky pro navržený odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku nejsou dle jeho názoru splněny, neboť dovolání žalované není přípustné, není splněna podmínka hrozící závažné újmy a odklad vykonatelnosti se dotkne právních poměrů třetích osob.
Podle ustanovení §243 písm. a) o s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1477/2020).
Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
V projednávané věci se reálná hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout žalované na jejích právech a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, z návrhu žalované, dovolání ani z obsahu spisu nepodává.
Ze samotného obecného tvrzení, že oprávněný může vykonávat svá práva způsobem, jenž je v právním styku nepoctivý, nelze dovodit, že takový způsob výkonu práv oprávněného, resp. vznik závažné újmy povinného v důsledku takového výkonu, skutečně hrozí. V poměrech projednávané věci je navíc třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že žalobce je kolektivním správcem práv podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), jenž svoji činnost nevykonává zcela volně, nýbrž na základě uděleného veřejnoprávního oprávnění ke kolektivní správě a pod veřejnoprávním dohledem nad plněním jeho povinností podle §95 a násl. autorského zákona.
Ve vztahu k tvrzení žalované o vzniku závažné újmy v důsledku vynaložení nákladů na splnění povinnosti zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování digitálních souborů obsahujících šest předmětných audiovizuálních děl žalovaná netvrdí a nedokládá žádné individuální okolnosti na své straně, včetně případného doložení svých majetkových či jiných poměrů na straně jedné a konkrétní výše očekávatelných nákladů na straně druhé, jež by umožnily opodstatněný závěr o existenci hrozby závažné újmy na straně žalované při neodkladném plnění uložené povinnosti.
Důvodem pro odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí pak není ani nesouhlas žalované s průběhem jiných soudních řízení, včetně řízení exekučního.
Za této situace Nejvyšší soud návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 9. 2021
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu