ECLI:CZ:NS:2021:24.ND.418.2021.1
sp. zn. 24 Nd 418/2021-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce J. H. , narozeného XY, bytem XY, s doručovací adresou: XY, proti žalované České pojišťovně, a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp. zn. 13 C 222/2005, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem k dovolacímu řízení vedenému u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo 1735/2021, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D, LL.M., uplatněná žalobcem k dovolacímu řízení vedenému u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo 1735/2021, se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 20. 7. 2021 vznesl žalobce námitku podjatosti vůči senátu č. 23 Nejvyššího soudu ve složení JUDr. Kateřina Hornochová, JUDr. Zdeněk Des a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D, LL.M.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobce uplatnil námitku podjatosti včas.
V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 8020, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná.
V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 7 Nd 233/2001, Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).
V projednávané věci bylo v dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. 23 Cdo 1735/2021 dne 9. 7. 2021 vydáno usnesení č. j. 23 Cdo 1735/2021-465, kterým bylo dovolací řízení zastaveno.
Jelikož námitka podjatosti byla Nejvyššímu soudu doručena až dne 20. 7. 2021, tedy až poté, co již bylo rozhodnutí o dovolání žalobce vydáno, je námitka podjatosti opožděná.
Pro případ „zmeškání včasného doručení“ námitky podjatosti žalobce žádá o prominutí zmeškání lhůty. Poukazuje obecně na pandemii koronaviru SARS CoV-2, aniž by však tvrdil a prokazoval, jak konkrétně mu dopady mimořádných opatření znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly provedení zmeškaného úkonu.
K prominutí zmeškání lhůty nepřistupují soudy toliko automaticky pro existenci mimořádného opatření samotného, nýbrž je zapotřebí v každém jednotlivém případě tvrdit a prokázat, že účastníku řízení (jeho zástupci) bylo konkrétními dopady mimořádného opatření do jeho poměrů „znemožněno nebo podstatně ztíženo“ provedení zmeškaného úkonu; jinými slovy řečeno, že omezení plynoucí z mimořádných opatření (ve smyslu §1 lex covid) mělo (podstatný) negativní vliv na schopnost účastníka úkon učinit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 373/2021). Těmto požadavkům žalobcova žádost bez jakékoli konkretizace dopadů do jeho poměrů zjevně nedostála.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, námitka podjatosti nadto neobsahuje vylíčení žádných konkrétních okolností, pro něž žalobce považuje výše jmenované soudce za podjaté, ale omezuje se pouze na citování textu zákonného ustanovení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 9. 2021
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu