ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2618.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 2618/2021-372
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem ve věci žalobce: F. M., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Pavlou Promnou, advokátkou sídlem Hlavní třída 442/65, Havířov, proti žalované: M. K., narozená XY, bytem XY, o náhradu újmy, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 24 C 187/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2021, č. j. 71 Co 21/2020-320, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2021, č. j. 71 Co 21/2020-320, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 9. 2019, č. j. 24 C 187/2017
-196, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 300 000 Kč, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že žalobce neprokázal svá tvrzení, že přinesl do bytu žalované svůj fotoarchiv, ani že mu jej žalovaná záměrně vyhodila. Současně upustil od výslechu žalobce, neboť se nedostavil k žádnému z nařízených výslechů u několika soudů, v jejichž působnosti se momentálně zdržoval.
Proti výroku I rozsudku odvolacího soudu podal žalobce – zastoupený advokátem – dovolání, neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí mj. na vyřešení otázky unesení důkazního břemena, kterou odvolací soud vyřešil jinak, než je posuzována podle ustálené judikatury soudů, a tedy má tato otázka zásadní právní význam. Dovolatel nesouhlasí s neprovedením svého výslechu soudem a závěrem o neunesení důkazního břemene. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, přičemž v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části), anebo odkaz na toto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatel přípustnost dovolání dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a obsahem stručného dovolání je pouze nesouhlas s procesem dokazování a upuštěním od výslechu žalobce, dovolatel tedy tvrdí vadu řízení. S účinností od 1. 1. 2013 novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. Však doznala právní úprava dovolání podstatných změn (zejména co se týče předpokladů přípustnosti a důvodů dovolání) a zásadní právní význam napadeného rozhodnutí není nadále hlediskem pro posouzení přípustnosti dovolání. Rovněž jediným způsobilým dovolacím důvodem podle rozhodné právní úpravy je nesprávné právní posouzení věci. Vady řízení již nejsou způsobilým dovolacím důvodem.
Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, že dovolatel neprokázal ani existenci vlastního fotoarchivu, který by přinesl do bytu žalované, ani tvrzení, že jej žalovaná záměrně zničila. Již soud prvního stupně provedl dovolatelem navržené výslechy osob, z nichž žádná neviděla ani nevěděla o existenci jeho fotoarchivu. K výslechu dovolatele nedošlo pouze pro jeho opakované vlastní rozhodnutí se k výslechu bez řádné omluvy nedostavit. Ačkoli dovolatel uvedl, že odvolací soud posoudil otázku důkazního břemene jinak, než je posuzována podle ustálené judikatury soudů, žádnou konkrétní judikaturu dovolacího soudu neuvedl, pouze obecně citoval §237 o. s. ř.
Výše uvedený požadavek řádného vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tedy dovolatel nesplnil. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Učinil tak usnesením předsedy senátu, jak mu to výslovně umožňuje §243f odst. 2 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 9. 2021
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu