ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.98.2021.1
KSLB 76 INS XY
76 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 98/2021-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně H. J. , narozené XY, bytem XY, zastoupené J. J., bytem XY, jako obecným zmocněncem, proti žalovanému KOPPA, v. o. s. , se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 25428578, jako insolvenčnímu správci dlužníka J. J., o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. J. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. dubna 2021, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Michal Kubín, JUDr. Petr Trebatický, LL. M., Ph. D., JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Ing. Kamila Balounová, JUDr. Ivana Parvoničová, Mgr. Markéta Hudečková, JUDr. Ladislav Derka, JUDr. Aleš Šťastný a JUDr. Martin Řezníček nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY).
Odůvodnění:
1. Žalobkyně (H. J.) podala žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. dubna 2021, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY (KSLB 76 INS XY).
2. Usnesením ze dne 11. června 2021, č. j. 76 ICm XY, KSLB 76 INS XY. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) žalobu pro zmatečnost odmítl a rozhodl o nákladech řízení.
3. Proti usnesení insolvenčního soudu podala žalobkyně odvolání, v jehož rámci vznesla námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřicha Havlovce, JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, uvádějíc, že rozhodovali ve „stejné věci“ (č. l. 18 p. v.), respektive „ve věci přímo související“ s touto věcí (č. l. 35 p. v.) [oním rozhodnutím byl rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2016, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY) ] .
4. Označení soudci, jakož i soudci zastupujících senátů 104 VSPH a 105 VSPH (označení ve výroku) ve vyjádřeních datovaných v rozmezí 23. srpna 2021 až 6. září 2021 (č. l. 38 až 41) shodně uvedli, že k věci ani k účastníkům nemají žádný vztah a není jim známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnosti o jejich nepodjatosti.
5. Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč. ) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
8. Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení žalobkyně obsažených v odvolání a v doplňujícím podání popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců (a označených zastupujících soudců) Vrchního soudu v Praze. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč.
9. Rozsudek odvolacího soudu č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), není rozhodnutím vydaným v této věci (§14 odst. 2 o. s. ř.), ani rozhodnutím, proti němuž směřuje žaloba pro zmatečnost (§14 odst. 3 o. s. ř.). Přiznat vznesené námitce podjatosti účinnost na základě tvrzení, že žalobkyní označení soudci rozhodovali v „jiné věci“ (sp. zn. 76 ICm XY), Nejvyššímu soudu zapovídá ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. (jež takový typ námitek vylučuje jako nezpůsobilé).
10. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud (Nejvyšší soud) o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. září 2021
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu