ECLI:CZ:NS:2021:3.TZ.36.2021.1
3 Tz 36/2021-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. 9. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. S. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, v neprospěch obviněného J. S.
II. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Okresnímu soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, který nabyl právní moci téhož dne, byl obviněný J. S. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se podle skutkové věty výroku o vině citovaného rozsudku dopustil tím, že
dne 14. 5. 2020 v době od 10:10 hodin do 10:30 hodin v XY na ul. XY v prodejně Lidl v zištném úmyslu odcizil bednu se 4 lahvemi nápoje Jägermeister v hodnotě 299 Kč/ks v celkové hodnotě 1.196 Kč, kam dále uložil oříšky, balení 150 g Bio Kešu v hodnotě 74,90 Kč, balení 250 g oříšků pistácie v hodnotě 129 Kč, balení Bio rýžových oplatků v hodnotě 29,90 Kč, balení nesolených oříšků pistácie v hodnotě 119 Kč, balení čokolády Milka oreo v hodnotě 32,90 Kč, balení koření bio kmín celý v hodnotě 19,90 Kč a proteinovou ořechovou tyčinku v hodnotě 24,90 Kč, s takto naplněnou krabicí prošel ke vstupním dveřím do prodejny a poté využil situace, kdy se dveře při příchodu dalšího zákazníka otevřely, z prodejní plochy odešel aniž by zboží zaplatil, následně byl zadržen pracovníkem ostrahy a vyzván k navrácení neuhrazeného zboží, což učinil, čímž společnosti Lidl Česká republika, v. o. s., IČ: 26178541, se sídlem Nárožní 1359/11, Praha 5, způsobil celkovou škodu odcizením zboží ve výši 1.626,50 Kč, a to v době, kdy byl usnesením Vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu Coronaviru SARS CoV-2 na území České republiky od 14:00 hod. dne 12. 3. 2020 do dne 17. 5. 2020.
2. Výše uvedeného jednání se obviněný dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. 70 T 72/2016, který nabyl právní moci dne 16. 2. 2017, za současného zrušení výroku o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu a celého výroku o trestu, jakož i dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2016, sp. zn. 10 T 61/2016, a ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 74 T 180/2015, uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu.
3. Za tento zločin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, za který byl obviněný odsouzen rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. 33 T 23/2020, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2020, byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 4 za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. 33 T 23/2020, jenž nabyl právní moci dne 9. 6. 2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
4. Podle §129 odst. 2 tr. ř. byl vyhotoven toliko zjednodušený rozsudek neobsahující odůvodnění vyjma výroku o náhradě škody, neboť po vyhlášení rozsudku se státní zástupce i obviněný výslovně vzdali práva odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obviněný současně prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.
5. Ze spisového materiálu Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tz 53/2021 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 15. 9. 2021 bylo rozhodnuto tak, že (pod bodem I.) pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, byl porušen zákon, a to ve výroku o vině obviněného skutkem popsaným pod bodem 2), v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S. Pod bodem II. bylo rozhodnuto, že rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, se zrušuje ve výroku o vině obviněného zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku [ad 2)] a v navazujícím výroku o trestu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí, či jejich části, na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, tedy i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 T 29/2020-240, ve výroku, jímž byl obviněnému uložen souhrnný trest. Pod bodem III. bylo podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Ostravě přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Usnesením ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 6 Tz 53/2021, byl obviněný podle §275 odst. 3 tr. ř. per analogiam vzat do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) tr. ř.
II.
Stížnost pro porušení zákona
6. Podle §266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), podala ministryně spravedlnosti k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného J. S. stížnost pro porušení zákona proti výše citovanému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167.
7. Stěžovatelka má za to, že skutek kladený obviněnému za vinu byl soudem prvního stupně nesprávně kvalifikován podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020. Připomíná, že podmínkami aplikace ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se zabýval velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Z odůvodnění tohoto rozsudku plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kritérií v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
8. V daném případě je podle názoru ministryně spravedlnosti nutné konstatovat, že obviněný J. S. se trestné činnosti dopustil v období, kdy pro výskyt koronaviru byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav. Šlo však o prostou krádež věcí nikterak nesouvisejících s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Zároveň z ničeho nevyplývá, že by obviněný ke spáchání trestné činnosti využil opatření, která byla v souvislosti s takovou událostí přijata, nebo že by tato opatření jeho jednání usnadnila. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze podle ministryně spravedlnosti v předmětné trestní věci shledat naplnění věcné souvislosti trestné činnosti obviněného s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí tak, jak má na mysli ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
9. S ohledem na výši způsobené škody a trestní minulost obviněného má ministryně spravedlnosti za to, že jeho jednání mělo být právně kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, který zákon postihuje trestem odnětí svobody do 3 let. V předmětné věci však byl obviněnému uložený trest odnětí svobody ve výši 3 let a 6 měsíců, tedy trest nejvyšší možnou výměru přesahující. Uzavírá proto, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, který nabyl právní moci dne 30. 6. 2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. S.
10. Vzhledem k uvedenému ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným rozsudkem byl v neprospěch obviněného J. S. porušen zákon v ustanoveních §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby napadený rozsudek zrušil a aby dále zrušil i všechna rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby Okresnímu soudu v Ostravě přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
III.
Vyjádření procesních stran
11. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se při veřejném zasedání se stížností pro porušení zákona ztotožnila a navrhla, aby o ní Nejvyšší soudu rozhodl tak, jak navrhuje ministryně spravedlnosti v podané stížnosti.
12. Rovněž obhájce obviněného se při veřejném zasedání se stížností pro porušení zákona ztotožnil a také navrhl, aby o ní Nejvyšší soudu rozhodl tak, jak navrhuje ministryně spravedlnosti v podané stížnosti.
13. Obviněný ve svém písemném podání žádal Nejvyšší soud o prošetření svých odsouzení, a to jak v této trestní věci, tak i ve věcech vedených u Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 74 T 54/2020 a sp. zn. 2 T 29/2020 s tím, že jeho trestná činnost se netýkala zdravotnického materiálu ani žádných zdravotnických potřeb. Ve veřejném zasedání pak poukázal toliko na své aktuální osobní poměry ve věznici.
IV.
Relevantní právní úprava
14. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)].
V.
Důvodnost stížnosti pro porušená zákona
15. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnost podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. ř.
16. Nejvyšší soud uvádí, že k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
17. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i Vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
18. Nejvyšší soud konstatuje, že pokud spáchal obviněný trestný čin krádeže dne 14. 5. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „ za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z pravomocného rozsudku, resp. ze skutkové věty výroku o vině je přitom patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána pouze na základě toho, že byl vyhlášen nouzový stav. Okresní soud při skutkovém vymezení znaku kvalifikované skutkové podstaty zjevně vycházel právě jen z časové, resp. i místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný, resp. není dostačující.
19. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav , což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „ jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ , protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
20. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod., v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
21. S ohledem na shora uvedené, zejména pak shora popsaný závazný právní názor, je proto v nyní posuzované trestní věci potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části pravomocného rozsudku neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně a shodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím k tomu, jaké věci obviněný odcizil (alkohol, sladkosti a další potraviny) je zjevné, že nejde o zboží bezprostředně využitelné při zvládání pandemického stavu. Pak je ale nutno namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jednáním obviněného a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Ostravě učinil nesprávné právní posouzení skutku kvalifikovaného jako trestný čin krádeže, pokud dovodil naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
VI.
Způsob rozhodnutí
22. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že Okresní soud v Ostravě při vyslovení viny obviněného stížností pro porušení zákona napadeného rozsudku porušil zákon, a to v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
23. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak zrušil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, a současně také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
24. S ohledem na zjišťovanou procesně komplikovanou situaci, kdy v další věci obviněného vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 74 T 54/2020 byla podána stížnost pro porušení zákona (o které Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem ze dne 15. 9. 2021 – viz shora v tomto rozsudku), a že ani v případě dalšího pravomocného rozhodnutí vydaného u téhož soudu pod sp. zn. 2 T 29/2020 nelze vyloučit možnost jeho napadení stejným mimořádným opravným prostředkem, došel Nejvyšší soud k závěru, že ve věci je nezbytné rozhodnout způsobem upraveným v §270 odst. 1 tr. ř., tj. přikázáním věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, aby tak bylo zabráněno dalším komplikacím, které by přineslo rozhodnutí Nejvyšší soudu podle §271 odst. 1 tr. ř. [neboť by musel být obviněnému ukládat souhrnný trest (opět) podle trestní sazby §205 odst. 4 tr. zákoníku, vzhledem k právnímu stavu existujícímu v době jeho rozhodování].
25. Na okresním soudě je, aby o vině obviněného skutkem ze dne 14. 5. 2020 při vázanosti právním názorem vysloveným v tomto rozsudku opětovně rozhodl a v návaznosti na to rozhodl o právním následku jeho trestní odpovědnosti (tj. nově ukládaném trestu) s přihlédnutím k právnímu stavu, který bude panovat v době jeho rozhodování (§270 odst. 4 tr. ř.).
26. V uvedeném směru pak okresní soud zváží za podmínek §43 odst. 2 tr. zákoníku ukládání trestu za posuzovaný trestný čin (spáchaný dne 14. 5. 2020) a další sbíhající trestnou činnost [přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. ř. – viz odsouzení rozsudkem Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 33 T 23/2020 a další sbíhající se trestné činy, za které byl obviněný v minulosti odsouzen rozsudky Okresního soudu v Ostravě ve věcech sp. zn. 74 T 54/2020 a sp. zn. 2 T 29/2020]. V těchto trestních věcech však bude muset okresní soud nejdříve zjistit, jaký je právní stav v těchto věcech v době jeho rozhodování a tomu pak přizpůsobit své rozhodnutí o ukládaném trestu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 9. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář