ECLI:CZ:NS:2021:4.PZO.9.2020.1
4 Pzo 9/2020-
sp. zn. 4 Pzo 10/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 1. 2021 návrhy na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podané odsouzeným T. M. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, okr. XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Jiřice, v trestní věci vedené Okresním soudem v Kolíně pod pod sp. zn. 4 T 47/2020, a rozhodl takto:
I. Podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Pzo 9/2020 a pod sp. zn. 4 Pzo 10/2020 s tím, že nadále budou vedeny pod společnou sp. zn. 4 Pzo 9/2020.
II. Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Okresního soudu v Kolíně ze dne 11. 4. 2019 sp. zn. 0 Nt 2002/2019 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně T. M. a příkazem soudce Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 8. 2019 sp. zn. 0 Nt 2008/2019 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně T. M. a jejich provedením nebyl porušen zákon .
Odůvodnění:
Dne 14. 12. 2020 byl Nejvyššímu soudu prostřednictvím zvoleného obhájce doručen návrh odsouzeného T. M. (dále též jen navrhovatel), v němž požaduje přezkoumání zákonnosti příkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 11. 4. 2019 sp. zn. 0 Nt 2002/2019 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Následně dne 21. 12. 2020 byl Nejvyššímu soudu prostřednictvím téhož obhájce doručen další návrh odsouzeného T. M., a to na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydaného Okresním soudem v Kolíně dne 28. 8. 2019 pod sp. zn. 0 Nt 2008/2019.
V obou návrzích je shodně požadováno, aby Nejvyšší soud rozhodl, že výše citovanými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (dále také jen příkazy k odposlechu) došlo k porušení zákona. Na podporu tohoto požadavku navrhovatel poukázal na odůvodnění předmětných příkazů k odposlechu vydaných na návrh státní zástupkyně, přičemž namítá, že do odůvodnění příkazů byly doslovně převzaty jednotlivé pasáže z jejích návrhů. Kromě údajů, které byly v příkazech uvedeny, vytýká, že v nich nebyla odůvodněna doba, na niž byly příkazy k odposlechu povoleny. Činí vlastní závěr, že oba příkazy k odposlechu nesplňují zákonem a judikaturou předpokládané náležitosti. Konkrétně v nich chybí konstatování, že se jednalo o neodkladný úkon, přičemž se ve skutečnosti o takový úkon nejednalo. Soudní přezkum podaných návrhů na odposlech označuje za paušální, formální, a nespatřuje v něm garanci základních práv a svobod. V předmětných příkazech nejsou uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo podezření, že se navrhovatel dopouštěl trestné činnosti. Není v nich uvedeno nic, z čeho by vyplývalo, že se soud zabýval subsidiaritou tohoto zajišťovacího prostředku, tedy, proč nebylo možné sledovaného účelu dosáhnout prostředky jinými. Následně navrhovatel cituje ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř. a poukazuje i na odpovídající znění komentáře trestního řádu. Případně pak zmiňuje některá již existující rozhodnutí Nejvyššího soudu, jako např. sp. zn. 4 Pzo 9/2019, 4 Pzo 14/2016, event. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 615/06, a z těchto některé pasáže cituje a odvolává se na ně. V závěru návrhu opakuje své tvrzení, že z příkazů k odposlechu není seznatelné, jaké trestné činnosti se měl dopouštět a ani z nich nevyplývají skutečnosti, z nichž by bylo možné důvodné podezření v daném ohledu založit. Není to ale patrné ani z návrhů státní zástupkyně.
V závěru obou návrhů proto bylo shodně navrženo, aby Nejvyšší soud rozhodl podle §265m odst. 1 tr. ř., že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných soudcem Okresního soudu v Kolíně ze dne 11. 4. 2019 sp. zn. 0 Nt 2002/2019 a ze dne 28. 8. 2019 sp. zn. 0 Nt 2008/2019 byl porušen zákon v části týkající se navrhovatele.
Zmíněné návrhy byly u Nejvyššího soudu zaevidovány pod sp. zn. 4 Pzo 9/2020 a sp. zn. 4 Pzo 10/2020.
Nejvyšší soud byl nejprve povinen přezkoumat splnění formálních předpokladů pro zahájení řízení ve smyslu §314 l odst. 1 tr. ř., tedy zda je navrhovatel osobou uvedenou v ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. To jinými slovy znamená, zda se jedná o osobu podle §88 odst. 2 tr. ř., tedy o osobu odposlouchávanou, jíž byla předsedou senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci dána příslušná informace o této skutečnosti s poučením, že je možné ve lhůtě 6 měsíců od dne doručení podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Z předložené spisové dokumentace bylo zjištěno, že předmětná informace o tom, že v rámci trestního řízení byl dvěma postupně vydanými příkazy nařízen soudcem Okresního soudu v Kolíně odposlech a záznam telekomunikačního provozu tel. stanic užívaných T. M. (spolu s dalšími zákonem vyžadovanými podrobnostmi), byla jmenovanému doručena dne 11. 11. 2020. Stalo se tak informačním dopisem, který byl navrhovateli zaslán předsedkyní senátu Okresního soudu v Kolíně, jehož rozsudkem ze dne 20. 8. 2020 sp. zn. 4 T 47/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2020 sp. zn. 12 To 184/2020, byl obviněný T. M. pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zákoníku, přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a přečin výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle §288 odst. 1 tr. zákoníku mj. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 36 měsíců s výkonem ve věznici s ostrahou. Jak již bylo konstatováno shora, ten pak ve dnech 14. 12. a 21. 12. 2020 prostřednictvím datové schránky svého obhájce zaslal Nejvyššímu soudu výše uvedené návrhy na přezkoumání zákonnosti vydaných soudních příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
S ohledem na uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětné návrhy, neboť byl osobou odposlouchávanou a současně bylo shledáno, že jeho návrhy byly podány v zákonné šestiměsíční lhůtě.
Podle §23 odst. 3 tr. ř. jsou-li tu podmínky společného řízení, může soud spojit ke společnému projednání a rozhodnutí věci, v nichž byly podány samostatné obžaloby. Nejvyšší soud je toho názoru, že v tomto případě lze postupovat analogicky a obě věci, v nichž navrhovatel podal samostatné návrhy, spojit do věci jediné, jelikož daná problematika spolu přímo souvisí a vychází i ze společného spisového materiálu Okresního soudu v Kolíně. Bylo proto rozhodnuto tak, jak je obsaženo ve výroku ad I. tohoto usnesení.
Podle §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v ustanovení §88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu … atd. byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem k odposlechu byl, nebo nebyl porušen zákon (§314m tr. ř.; §314n tr. ř.).
V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaných návrhů žadatele, když z obsahu spisů Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 0 Nt 2002/2019, sp. zn. 0 Nt 2008/2019 a sp. zn. 4 T 47/2020 zjistil následující.
Z předmětného procesního spisu sp. zn. 4 T 47/2020 vyplývá, že dne 8. 3. 2019 byly podle §158 odst. 3 tr. ř. policejním orgánem PČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín, Oddělení obecné kriminality Kolín (dále jen policejní orgán) zahájeny úkony trestního řízení ve věci přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž je dostatečně odůvodněn závěr, že se jej mohly dopustit zde uvedené osoby, mj. T. M. Z uvedeného popisu jednání vyplývá, že během posledního roku do současné doby M. Š. prodaly různé osoby (L. S., P. B., T. T.) ve více případech drogu pervitin za 1 000 Kč až 2 000 Kč a to na různých místech např. v obci XY, v obci XY nebo jejím okolí či v XY. Osoby L. S. a P. B. přitom drogu pervitin nakupují od T. M. Dále se zde popisuje kolikrát, za kolik a od jakých dalších osob M. Š. v uvedeném období drogu pervitin též nakupoval. Tyto poznatky pak vyplývají především z úředního záznamu o podaném vysvětlení (§158 odst. 6 tr. ř.) M. Š., pořízeného před policejním orgánem dne 7. 3. 2019 a pokud jde o další širší okolnosti tohoto případu i z dalších úředních záznamů o podaných vysvětleních řady osob založených ve spise.
V tomto spisu je rovněž založena žádost policejního orgánu (podnět) státnímu zástupci k podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu mj. telefonního čísla užívaného T. M. (XY) na dobu od 8. 4. do 8. 8. 2019, která je datována dne 8. 4. 2019. V té je zejména poukazováno na dosud zjištěné poznatky, vyplývající mj. z podaného vysvětlení M. Š. ale i dalších zdrojů, že P. B. obchodující s drogou pervitin, tuto odebírá od T. M. Přitom posledně jmenovaný již byl v době předchozí, konkrétně v roce 2017 odsouzen Okresním soudem v Kolíně pod sp. zn. 8 T 33/2018 pro trestné činy podle §283 odst. 1 a §288 odst. 1 tr. zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody se zkušební dobou do 3. 7. 2020. Policejní orgán proto navrhuje, aby u Okresního soudu v Kolíně byl vyžádán příkaz k odposlechu mj. tel. přístroje užívaného T. M., což povede k objasnění prodeje drogy pervitin ve městech XY a XY, rozdělení konkrétních rolí dealerů, ke zjištění koncových zákazníků (uživatelů) a také k původu drogy pervitin. Jedinou z možností jak lze tyto důležité skutečnosti objasnit, je využití úkonů podle §88 tr. ř., neboť se jedná o osobu v minulosti již prověřovanou pro tuto trestnou činnost a metody policejní práce jsou jí tak známy. Současně ke stíhání této trestné činnosti Českou republiku zavazuje celá řada mezinárodních smluv a úmluv, např. č. 173/1993 Sb., č. 47/1966 Sb, č. 62/1989 Sb. nebo č. 462/1991 Sb. Zároveň lze předpokládat, že odposlechem budou zjištěny závažné skutečnosti pro vedení řádného trestního řízení a zadržení podezřelých osob.
Následně dne 10. 4. 2019 státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kolíně podala u Okresního soudu v Kolíně návrh pod sp. zn. V3-2/2019 – 2 ZN 263/2019, v němž navrhla, aby byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mj. telefonního čísla XY užívaného T. M. a to na dobu od 10. 4. 2019 do 10. 8. 2019. V důvodech pak zopakovala dosavadní poznatky zjištěné policií i to, z jakých zdrojů tyto informace pocházejí. Zdůraznila naléhavost rozkrytí celé distributorské sítě a to právě prostřednictvím povolených odposlechů podezřelých osob, které jsou ve věci evidentně zaangažovány. Jiným způsobem tyto okolnosti přitom zjistit nelze. Podle státní zástupkyně jde o úkon neodkladný a zároveň neopakovatelný, jelikož je nutné jej provést před zahájením trestního stíhání již ve fázi prověřování. Podnět od policejního orgánu tak shledala důvodným, když zároveň i ona poukázala na celou řadu mezinárodně právních dokumentů, které Českou republiku zavazují ke stíhání takovýchto trestných činů.
Dne 11. 4. 2019 byl pak vydán soudcem Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 0 Nt 2002/2019 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na dobu od 10. (11.) 4. 2019 do 10. 8. 2019 a to též na tel. číslo XY užívané T. M., atd. V odůvodnění tohoto příkazu jsou uvedeny (opakovány) základní skutečnosti, které k jeho vydání vedly. Tedy okolnost zahájení trestního řízení policejním orgánem ohledně přečinu nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž podezřelou z jeho páchání je kromě jiných osob i osoba T. M., jako jednoho z dealerů, což vyplynulo ze zde uvedených zdrojů, zejména od osob podávajících vysvětlení podle trestního řádu. Poukázáno je i na prověření tel. čísel těchto osob, o jejichž odposlech bylo žádáno. Soudce pak vyjadřuje souhlas s názorem státní zástupkyně, že tímto způsobem bude možné získat podstatné informace o případné trestné činnosti podezřelých osob, neboť právě prostřednictvím telefonu se domlouvají na prodeji drog se zákazníky nebo prostředníky, takže takto bude možné kromě dokumentace trestné činnosti získat informace i o dalších osobách, které k věci budou schopny vypovídat. Je zde i poukázáno na okolnost nedávného soudního postihu T. M. za obdobnou trestnou činnost, což posiluje podezření, že se popsaným způsobem angažuje i v nyní šetřené trestné činnosti. I soudce odůvodnění vydaného příkazu k odposlechu uzavírá poukazem na mezinárodní úmluvy či smlouvy, jimiž je náš stát zavázán ke stíhání takové trestné činnosti a konstatuje, že ze všech těchto důvodů shledal podaný návrh, jako důvodný, a proto předmětný příkaz k odposlechu vydal.
Z trestního spisu dále vyplývá, že policejní orgán podal dne 23. 8. 2019 státnímu zastupitelství další podnět k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na osobu T. M. a to na jím nově používané tel. číslo XY. Navrhovaná doba odposlechu je od 23. 8. do 23. 12. 2019. V odůvodnění tohoto podnětu se uvádí nejprve skutečnosti již dříve konstatované v souvislosti s vydáním předchozího příkazu k odposlechu ze dne 11. 4. 2019 sp. zn. 0 Nt 2002/2019. Dále pak to, že T. M. byl dne 28. 5. 2019 zadržen příslušníky OOP Český Brod, když v jeho vozidle byl při kontrole nalezen pervitin. Jmenovaný byl následujícího dne propuštěn ze zadržení, ale tato událost vedla k tomu, že přestal své původní telefonní číslo používat ke komunikaci s podezřelým P. B. Následně ale bylo vyhodnocením existujících poznatků a souvislostí shledáno, že s ním začal komunikovat prostřednictvím nového tel. čísla XY, které si aktivoval jako dobíjecí Go kartu. Z povolené odposlouchávané komunikace uskutečněné z tel. čísla P. B. s osobou T. M. bylo navíc zjištěno, že M. vozí B. pervitin za desítky tisíc korun, přičemž si jej ale sám musí někde obstarávat. Tuto informaci, ale i poznatky o dalších případných osobách, kterým drogu distribuuje, bude možno zjistit pouze prostřednictvím povoleného odposlechu nově používaného tel. čísla T. M. Proto je tento podnět podáván s odkazem na to, že uvedený úkon povede k objasnění prodeje pervitinu v tomto regionu, k zjištění konkrétních rolí dealerů, koncových zákazníků (uživatelů) a také k původu drogy pervitin. Zároveň je v dané souvislosti poukázáno na mezinárodní smlouvy a úmluvy, kterými je Česká republika zavázána ke stíhání drogové trestné činnosti i na to, že uskutečněným odposlechem budou zjištěny závažné skutečnosti, vedoucí k objasnění celé věci i zadržení pachatelů.
Dne 27. 8. 2019 pak státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kolíně podala u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. V14-2/2019 – 2 ZN 263/2019 návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, konkrétně tel. čísla XY, užívaného podezřelým T. M. Kromě skutečností a údajů vyplývajících již z písemného podnětu policejního orgánu státní zástupkyně poukázala i v tomto návrhu na neodkladnost a neopakovatelnost navrhovaného úkonu i na jeho celkovou důvodnost a nezbytnost pro objasnění trestné činnosti a zadržení jejích pachatelů, jakož i na mezinárodní závazky České republiky stíhat takovou trestnou činnost, vyplývající z přijatých a vyhlášených úmluv a smluv.
Na základě tohoto návrhu pak soudce Okresního soudu v Kolíně dne 28. 8. 2019 pod sp. zn. 0 Nt 2008/2019 vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tel. čísla XY – účastníka T. M., a to na dobu od 28. 8. 2019 do 27. 12. 2019. V odůvodnění kromě již známých skutečností a zdrojů, z nichž byly zjištěny, které zde Nejvyšší soud nebude opakovat, akceptoval opodstatněnost podaného návrhu, mj. též s poukazem na obsah nahrávek z povoleného odposlechu podezřelého B., které potvrzují údaje obsažené v podaném návrhu státní zástupkyně. Vyslovuje pak i souhlas s předpokladem, že prostřednictvím uskutečněného odposlechu bude možné získat podstatné informace o trestné činnosti podezřelého, ale případně i dalších osob. Intenzitu podezření zde umocňuje i fakt, že podezřelý M. si pořídil jiné telefonní číslo jako předplacenou službu, u níž není registrován uživatel a toto číslo užívá vedle dalšího telefonního čísla, aniž by pro to měl jiný důvod, než snahu o utajení podezřelé komunikace. Podaný návrh pokládá za věcně zdůvodněný a to i s ohledem na konkrétní mezinárodní úmluvy či smlouvy, jimiž je Česká republika vázána ke stíhání drogové trestné činnosti, takže na základě těchto důvodů vydal požadovaný příkaz k odposlechu podle §88 odst. 1 tr. ř.
Podle §88 odst. 1 věty prvé tr. ř., je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, na zde expressis verbis vyjmenované trestné činy, nebo na jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než 4 měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že pokud navrhovatel byl podezřelým ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, a také proto byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř., obecně bylo možné v takové věci ze strany státního zástupce podat návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a soudce byl při splnění všech ostatních zákonných podmínek podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. povinen rozhodnout o vydání takového příkazu.
S ohledem na výše uvedené je zároveň možno konstatovat, že veškeré podstatné předpoklady pro povolení odposlechu jsou v obou příkazech soudce okresního soudu obsaženy. Kromě konstatování, že trestní řízení bylo zahájeno pro podezření ze spáchání přečinu podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, jsou v něm uvedeny i skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno, přičemž rozhodně nelze souhlasit s námitkami navrhovatele, že policejní orgán neměl pro takový postup dostatek podkladů, případně že zde nebylo založeno dostatečně zdůvodněné podezření, že se trestné činnosti dopouští i T. M. Bylo tomu totiž přesně naopak. Policejní orgán měl nejen dostatek procesně použitelných podkladů k zahájení trestního řízení ve formě prověřování pro výše citovaný přečin, ale i pro to, aby důvodně podezříval z jeho páchání právě T. M. U takto závažné a specifické trestné činnosti je navíc notoricky známé, že bez nařízeného telefonního odposlechu je téměř nemožné dotyčným osobám jejich účast na jejím páchání prokázat, případně v potřebném rozsahu rozkrýt celou dealerskou síť včetně osob, které byly drogou zásobovány apod. Tedy o významu skutečností pro trestní řízení, které budou tímto způsobem získány, přičemž ke sledovanému účelu je získat jiným způsobem nebylo možné, případně za velmi nákladných a podstatně ztížených podmínek, nebylo a není třeba pochybovat, takže i v tomto ohledu byly podmínky pro vydání obou příkazů k odposlechu naplněny. Pokud to v jejich odůvodnění podle mínění navrhovatele takto jednoznačně nezaznělo, není to důvod k prohlášení, že jejich vydání bylo v rozporu se zákonem. Tyto důvody jsou u druhého v pořadí vydaného příkazu k odposlechu navíc umocněny skutečností, že T. M. byl v mezidobí při policejní kontrole dokonce zadržen, jelikož v jeho vozidle byl pervitin nalezen a následně se snažil svoji telefonní komunikaci inovovat již výše označeným způsobem, aby tak případné policejní šetření znesnadnil či znemožnil. Tudíž i argumentace navrhovatele spočívající v poukazování na některá rozhodnutí Ústavního soudu nebo i Nejvyššího soudu a citace z nich se v posuzovaném případě T. M. zcela míjí svým účinkem, jelikož v těchto jiných věcech byla skutková a zejména důkazní situace a to i na samotném počátku trestního řízení zcela odlišná.
Taktéž ostatní základní skutečnosti, které podle §88 odst. 2 tr. ř. mají v odůvodnění příkazu k odposlechu být obsaženy, v něm uvedeny jsou, zejména odkaz na vyhlášené mezinárodní smlouvy, které ke stíhání drogové trestné činnosti, pro niž trestní řízení bylo zahájeno, naši republiku zavazuje. V příkazech k odposlechu byla taktéž uvedena čísla telefonních stanic (zařízení), které bylo přípustné odposlouchávat a pořizovat z nich záznam telekomunikačního provozu i jmenována osoba jejich uživatele. Rovněž doba, na kterou byl odposlech v obou případech povolen, nepřesáhla zákonem stanovenou přípustnou dobu 4 měsíců. Je však pravdou, že tato doba trvání odposlechu nebyla ani v jednom z přezkoumávaných příkazů k odposlechu blíže odůvodněna, což lze za pochybení označit. Zároveň ale nejde o takový nedostatek, který by mohl a měl vést k prohlášení nezákonnosti vydaných příkazů. Navíc kratší doba trvání odposlechu by nemusela být z hlediska dosažení účelu trestního řízení dostatečná. Tentýž závěr pak lze vyslovit, i pokud jde o chybějící konstatování, že se jedná o úkon neodkladný, bez nějž nelze účelu sledovaného zákonem účinně dosáhnout. Byť jej za takový v podaných návrzích státní zástupkyně označila, soudce to v odůvodněních příkazů zjevně opomněl učinit, neboť neodkladnost tohoto úkonu a svým způsobem i jeho neopakovatelnost pro dostatečnou dokumentaci páchané trestné činnosti je zcela zjevná a nelze o žádné z nich pochybovat.
Celkově je tudíž třeba s ohledem na povahu celého případu, ale i na charakter činnosti, pro niž byly v daném případě zahájeny úkony trestního řízení, označit oba příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za vydané v mezích zákona. Pokud jde o jejich formální odůvodnění, tak Nejvyšší soud shledal, že naprostá většina podstatných náležitostí vyžadovaných ustanovením §88 odst. 1, 2 tr. ř. v nich obsažena je. Ohledně zjištěných nedostatků se pak Nejvyšší soud vyslovil v tom smyslu, že absence takovéto nepatrné části odůvodnění příkazů nemůže v konečném výsledku zpochybnit jejich věcnou správnost a opodstatněnost.
Závěrem proto Nejvyšší soud vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a poznatkům podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil, že přezkoumávanými příkazy vydanými soudcem Okresního soudu v Kolíně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 11. 4. 2019 sp. zn. 0 Nt 2002/2019 a ze dne 28. 8. 2019 sp. zn. 0 Nt 2008/2019 a jejich provedením ohledně odsouzeného T. M. nebyl zákon porušen (výrok ad II.).
Poučení: Proti žádnému výroku tohoto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 1. 2021
JUDr. František Hrabec
předseda senátu