ECLI:CZ:NS:2021:4.TDO.995.2021.1
sp. zn. 4 Tdo 995/2021-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 9. 2021 o dovolání obviněného J. Č. , nar. XY v XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 5. 2021, č. j. 50 To 151/2021-33, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 PP 32/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. Č. odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 22. 4. 2021, č. j. 4 PP 32/2021-22, byla podle §88 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zamítnuta žádost obviněného J. Č. o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 4 roků, uloženého mu rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 6. 2019, sp. zn. 34 T 10/2018, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, sp. zn. 2 To 75/2019.
Následnou stížnost obviněného proti zmíněnému rozhodnutí Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 24. 5. 2021, č. j. 50 To 151/2021-33, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Na předmětné rozhodnutí stížnostního soudu reagoval obviněný J. Č. prostřednictvím svého obhájce dovoláním , v němž výslovně uplatnil důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že okresní soud v jeho případě nesprávně posoudil otázku naplnění jedné z podmínek pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a sice prokázané polepšení obviněného po právní moci odsuzujícího rozsudku. Dovolatel v uvedené souvislosti zdůraznil, že jeho výkon trestu hodnotí vedení věznice jako bezproblémový, od 16. 10. 2019 získal tři kázeňské odměny a v době rozhodování soudu prvního stupně byl u něho podán návrh na zařazení do nejvýhodnější diferenciační skupiny. Soud přesto bez dostatečného důvodu dovodil, že doposud nezískal dostatečný náhled na svoji trestnou činnost, nepřijal svoji vinu, postrádá potřebnou sebereflexi, a proto ani nemohlo dojít k jeho nápravě. Zároveň v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že u něho není splněna ani podmínka v podobě prognózy, že v budoucnu povede řádný život. Dovolatel je přesvědčen, že rozhodnutí okresního soudu vycházelo z nepřípustně extenzivního výkladu ustanovení §88 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jestliže po něm fakticky bylo požadováno, aby se „dodatečně doznal“ k trestné činnosti, pro kterou byl odsouzen. Tuto vadu pak po jeho výtce nenapravil ani soud stížnostní, který při svém rozhodování sám ignoroval celou řadu dalších významných skutečností odůvodňujících kladné posouzení žádosti o podmíněné propuštění. Dovolatel tedy navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 5. 2021, č. j. 50 To 151/2021-33, zrušil a podle §265 l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně projevil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání, a to i pro případ rozhodnutí podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Pověřená státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém vyjádření v rámci řízení podle §265h odst. 2 tr. ř. podotkla, že obviněným napadené usnesení stížnostního soudu nelze považovat za některé z rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé ve smyslu §265a odst. 2 tr. ř. a dovolání proti němu tudíž není přípustné. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud předložené dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., a aby tak za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání vyjádřila i pro případ jiného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Pokud jde o dovolání podané obviněným, Nejvyšší soud byl mj. především povinen zkoumat, zda jsou v projednávané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., a přitom dospěl k závěru, že tomu tak není.
V uvedené souvislosti je třeba připomenout, že dovolání je koncipováno jako vysoce specifický mimořádný opravný prostředek umožňující průlom do právní moci rozhodnutí, a proto zákonodárce poměrně striktně omezil přípustnost jeho podání pouze na vybraná pravomocná rozhodnutí soudu učiněná ve druhém stupni ve věci samé (§265a odst. 1 tr. ř.), která patří do okruhu uvedeného v §265a odst. 2 tr. ř. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. přitom představuje taxativní výčet rozhodnutí, která lze považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je dovolání přípustné. Žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří, tedy za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání pokládat nelze.
Podle §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. je rozhodnutím ve věci samé:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g) tr. ř.
Z uvedeného výčtu je evidentní, že usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 5. 2021, č. j. 50 To 151/2021-33, není typem rozhodnutí, proti němuž zákon dovolání připouští. Nejvyššímu soudu tak nezbylo než dovolání obviněného J. Č. podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout jako nepřípustné. Toto své rozhodnutí učinil za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, aniž by k tomu bylo třeba souhlasu stran.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. 9. 2021
JUDr. František Hrabec
předseda senátu