ECLI:CZ:NS:2021:4.TZ.42.2021.3
4 Tz 42/2021 - I
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. 9. 2021 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Ondrušové a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného Š. G. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Valdice, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 11 T 16/2021, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř., rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 11 T 16/2021 a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného Š. G.
II. Napadený rozsudek se zrušuje . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Ve vztahu k obviněnému Š. G. se zrušuje rovněž výrok o uloženém souhrnném trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2021, sp. zn. 71 T 69/2020. Současně se ruší i další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.
IV. Podle §271 odst. 1 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že
obviněný Š. G.,
nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Valdice
je vinen, že
ačkoliv byl
rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 1. 2018, sp. zn. 71 T 208/2017, který nabyl právní moci dne 9. 1. 2018, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. d), odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, který vykonal dne 25. 12. 2018,
přesto
1) dne 4. 12. 2020 v době od 15:00 hodin do 15:09 hodin v XY na ulici XY v obchodním centru XY v prodejně Albert odcizil 1 ks parfému STR 8 AHEAD 100 ml tak, že zboží uschoval do kapsy bundy, následně bez zaplacení zboží prošel pokladní zónou, za kterou byl zadržen pracovníkem ostrahy a tímto jednáním, odcizením věcí, způsobil společnosti Albert Česká republika, Praha, Radlická 520 škodu ve výši 379 Kč,
2) dne 23. 12. 2020 v době kolem 12:58 hodin v XY na ulici XY v prodejně Lidi odcizil elektrický holící strojek zn. Silver Crest s nabíječkou tak, že zboží uschoval do kapes, následně bez zaplacení prošel pokladní zónou, za kterou byl zadržen pracovníkem ostrahy a tímto jednáním, odcizením věci, způsobil společnosti Lidi Česká republika v. o. s., Praha, Nárožní 1359, škodu ve výši 499 Kč,
3) dne 6. 1. 2021 v 16:00 hodin v XY, na ulici XY v obchodním centru XY, v prodejně Albert, odcizil 10 kusů rohlíků v ceně 1,90 Kč /kus, salám vysočina v hodnotě 60,50 Kč, 2 kostky s pudinkem v hodnotě 13,90 Kč/kus, 2 kusy čokorolky s pudinkem v hodnotě 12,90 Kč/kus, 1 kus Cookies čoko 75 g v hodnotě 19,90 Kč, 2 kusy rohlíků s mákem v hodnotě 14,90 Kč/kus tak, že zboží uschoval do tašky, bez zaplacení prošel pokladní zónou, za kterou byl zadržen pracovníkem ostrahy a tímto jednáním, odcizením věci, způsobil společnosti Albert Česká republika, s. r. o., Praha, Radlická 520, škodu ve výši 183 Kč,
tedy
ad 1) přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový trestný čin v posledních třech letech potrestán
ad 2) přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový trestný čin v posledních třech letech potrestán
ad 3) přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový trestný čin v posledních třech letech potrestán
tím spáchal
ad 1) přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku
ad 2) přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku
ad 3) přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku
a za to se mu ukládá
podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, za použití ustanovení §43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.
Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit na náhradě způsobené škody poškozené společnosti Albert Česká republika, s.r.o., IČ 44012373, Praha, Radlická 520, částku ve výši 183 Kč.
Odůvodnění:
1. Ministryně spravedlnosti dne 28. 7. 2021 pod č.j. MSP-506/2021-ODKA-SPZ/2 podala podle §266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. ve prospěch obviněného Š. G. stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 11 T 16/2021, kterým byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4, písm. b) tr. zákoníku [jednání pod bodem 1], zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4, písm. b) tr. zákoníku [jednání pod bodem 2] a zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4, písm. b) tr. zákoníku [jednání pod bodem 3].
2. V podání stěžovatelka poukázala na to, že skutky kladené obviněnému za vinu byly nesprávně kvalifikovány jako zločiny krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal tyto činy v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky. Zdůraznila, že podmínkami aplikace ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se zabýval velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kritérií ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přičemž stěžovatelka následně cituje i konkrétní pasáže zmiňovaného rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu.
3. Ministryně spravedlnosti vyhodnotila, že v posuzované věci se obviněný dopustil bagatelních krádeží, když odcizil jeden parfém, holící strojek a několik potravin v celkové hodnotě lehce přesahující 1 000 Kč. Jednání obviněného podle jejího názoru nebylo ve věcné souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, ani s nouzovým stavem či se souvisejícími krizovými a mimořádnými opatřeními vyhlášenými ke zvládání této události. Fungování maloobchodních prodejen, ve kterých došlo k posuzovanému jednání, totiž nebylo ve vztahu k možnosti odcizit zboží v nich prodávané relevantně ovlivněno, a současně odcizené zboží nemělo žádnou souvislost s výskytem pandemií COVID-19 ani s opatřeními přijatými k jejímu zvládání. Ve věci neexistuje ani jiná okolnost, která by relevantní věcnou souvislost zakládala. Stěžovatelka proto uzavřela, že ve věci nebyly naplněny podmínky pro uplatnění kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ale maximálně skutkové podstaty podle §205 odst. 2 tr. zákoníku.
4. Stěžovatelka se následně zabývala i otázkou uloženého trestu ve výši 30 měsíců, který by bylo možné uložit i za skutkovou podstatu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, ale vzhledem ke konkrétním skutkovým okolnostem případu má za to, že by trest blížící se horní hranici trestní sazby byl nepřiměřený, a proto shledala zájem na napravení napadeného vadného rozsudku.
5. V závěru podané stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona, ke kterému podle jejího názoru došlo rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 11 T 16/2021 v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek, a to včetně dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby dále postupoval podle §270 odst. l tr. ř., tj. aby přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
6. Stěžovatelka rovněž navrhla, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který obviněný Š. G. vykonává na základě rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 11 T 16/2021, přičemž o tomto návrhu rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 8. 2021, sp. zn. 4 Tz 42/2021, tak, že ho podle §275 odst. 4 tr. ř. zamítnul.
7. Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 11 T 16/2021, byl obviněný Š. G. uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4, písm. b) tr. zákoníku [jednání pod bodem 1], zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4, písm. b) tr. zákoníku [jednání pod bodem 2] a zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4, písm. b) tr. zákoníku [jednání pod bodem 3].
8. Za uvedené trestné činy byl obviněný podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, přičemž podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena rovněž povinnost zaplatit poškozené společnosti Albert Česká republika, s. r. o., Praha, Radlická 520, na náhradě způsobené škody částku ve výši 183 Kč.
9. Podle §129 odst. 2 tr. ř. byl Okresním soudem v Ostravě vyhotoven zjednodušený rozsudek neobsahující odůvodnění, vyjma výroku o náhradě škody, neboť po jeho vyhlášení se státní zástupce i obviněný výslovně vzdali práva odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění a obviněný současně prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podali odvolání oprávněné osoby.
10. Nejvyšší soud na podkladě zjištěných okolností sděluje následující skutečnosti.
11. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a současně spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
12. Jak je patrno z rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 11 T 16/2021, ale i podané obžaloby, tento soud dospěl k závěru, že obviněný naplnil znak, že spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V dané věci jde tedy primárně o řešení otázky, co se rozumí jinou událostí vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek ve smyslu ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejprve je vhodné konstatovat, že ze skutkových zjištění soudu je nepochybné, že obviněný se měl činu dopustit za situace, kdy na území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním koronaviru (označovaného jako SARS-CoV-2) byl na základě usnesení vlády České republiky č. 194, vyhlášen nouzový stav podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., v platném znění. Právě ze spáchání činu obviněným v době vyhlášeného nouzového stavu, jak je patrno ze skutkových okolností vyjádřených v rozsudku Okresního soudu v Ostravě, je dovozováno naplnění znaku, že obviněný spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Obecně lze připustit, že v minulosti k této otázce bylo ze strany soudů přistupováno různě, když ovšem pro posouzení této otázky je rozhodující rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, které zmiňuje stěžovatelka, a podle kterého naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Podle tohoto citovaného rozhodnutí takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). O takovou naznačenou situaci se v dané věci nejednalo.
13. Proto se se závěry soudu prvního stupně v nyní posuzované trestní věci, z nichž vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí, jestliže byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu, nelze ztotožnit. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát ve výše uvedeném rozsudku konstatoval, že k tomu, „aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ Potřebná věcná souvislost pak může spočívat např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující události, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu. Nebo může pachatel počítat s tím, že v důsledku takové události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo pachatel bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
14. V trestní věci obviněného rozhodoval okresní soud dne 23. 2. 2021, tj. před rozhodnutím velkého senátu (ze dne 16. 3. 2021) a s ohledem na tehdejší praxi soudů nezjišťoval žádnou ze zmíněných věcných souvislostí obviněným spáchaného trestného činu krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, ani neuvedl, v čem se vůbec tato událost projevila na spáchání trestného činu krádeže, když rozsudek v souladu s §129 odst. 2 tr. ř. neobsahoval odůvodnění. Faktem zůstává, že obviněný se trestného jednání dopustil v prodejních prostorách prodejen Albert a Lidl, jejichž provoz nebyl nijak omezen a odcizil běžně dostupné zboží v hodnotě lehce přesahující 1.000 Kč.
15. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že okresní soud při hodnocení skutkového stavu nepostupoval v souladu s požadavkem řádného určení všech znaků skutkové podstaty daného trestného činu a učinil tak nesprávné právní posouzení u skutků uvedených pod body 1, 2 a 3 výroku o vině, pokud u obviněného dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a to pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
16. Z těchto důvodů Nejvyšší soud po přezkumu napadeného rozsudku i předcházejícího řízení podle §267 odst. 3 tr. ř. vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek, zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ve vztahu k obviněnému Š. G. zrušil rovněž výrok o uloženém souhrnném trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2021, sp. zn. 71 T 69/2020 (viz přim. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 15 Tdo 195/2018), a současně zrušil i další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu, a sám ve věci podle §271 odst. l tr. ř. nově rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
17. Nejvyšší soud totiž mohl na podkladě skutkových zjištění učiněných Okresním soudem v Ostravě podle §271 odst. l, odst. 2 tr. ř. ve věci znovu sám rozhodnout, neboť skutková zjištění jsou nezpochybnitelná (samotný obviněný v rámci hlavního líčení učinil prohlášení o vině podle §206c tr. ř.) Proto mohl v řízení o podané stížnosti pro porušení zákona sám odstranit vadu v právním posouzení příslušných skutků.
18. Při popisu skutku převzal Nejvyšší soud skutková zjištění vyjádřená v rozsudku soudu prvního stupně. Při skutkovém popisu přečinu krádeže nepovažoval za nezbytné vyjádřit to, co v daném případě nemá význam pro jeho právní posouzení, tj. že obviněny ́ spách al čin za situace, kdy byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav způsobem a s důsledky popsanými soudem prvního stupně: „ a přes skutečnost, že od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020 byl usnesením vlády České republiky ve Sbírce zákonů pod č. 391/2020 v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky vyhlášen na území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu 30 dnů, kdy tento nouzový stav byl usnesením vlády České republiky č. 1108 ze dne 30. 10. 2020 (publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 439/2020 Sb.) v souladu s čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužen do 20. 11. 2020 následně usnesením vlády České republiky č. 1195 ze dne 20. 11. 2020 (publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 471/2020 Sb.) v souladu s čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužen do 12. 12. 2020, následně usnesením vlády České republiky č. 1294 ze dne 10. 12. 2020 (publikováno ve Sbírce zákonů pod 521/2020 Sb.) v souladu s čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužen do 23. 12. 2020 a následně usnesením vlády České republiky č. 1373 ze dne 23. 12. 2020 v souladu s čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodloužen do 22. 1.2021“.
19. Nejvyšší soud ke skutkovým zjištěním dospěl na základě těchto provedených důkazů.
20. Obviněný se již v přípravném řízení doznal ke skutkům uvedeným pod body 2 a 3 (viz protokol o výslechu obviněného na č. l. 100, č. l. 102). Následně se v hlavním líčení doznal k trestné činnosti v celém rozsahu (tj. doznal se ke skutkům uvedeným pod body 1, 2 i 3) a prohlásil svou vinu podle §206c tr. ř. Vyslovil svůj souhlas se všemi skutečnostmi uvedenými v obžalobě sp. zn. 1 ZT 149/2020, souhlasil s použitou právní kvalifikací, s výší způsobené škody, přičemž všechny tyto skutečnosti označil za nesporné. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě následně vyslovil k prohlášení viny obviněného kladné stanovisko.
21. Podle §206c odst. 4, odst. 6 tr. ř. přijal soud prvního stupně prohlášení viny obviněného a upustil od dokazování v rozsahu, v jakém byla vina obviněným prohlášena, tedy v rozsahu podané obžaloby 1 ZT 149/2020 týkající se skutků 1, 2 a 3, právní kvalifikace a výše způsobené škody. Soud rozhodl, že provede dokazování pouze ve vztahu k osobě obviněného a jeho trestní minulosti, a to opisem evidence přestupků (č. l. 117), opisem rejstříku trestů (č. l. 118-119, 143-144) a sdělením Policie ČR (č. l. 140). Z opisu evidence přestupků obviněného bylo zjištěno, že tento v minulosti spáchal jeden přestupek. Z opisu evidence rejstříku trestů obviněného vyplývá, že obviněný byl v minulosti opakovaně soudně trestán, když v rejstříku má celkem 12 záznamů, přičemž se jednalo převážně o trestnou činnost majetkového charakteru a celkem devětkrát spáchal trestný čin krádeže.
22. Nejvyšší soud má za to, že v řízení nebylo žádných pochybností o tom, že se skutky staly tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. Ve vztahu k právní kvalifikaci jednání obviněného však na rozdíl od obžaloby dospěl k závěru, že v jednání obviněného uvedených pod body 1, 2 a 3 obžaloby nelze spatřovat zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ale ve všech případech se jedná pouze o přečin krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku, když v posuzované věci nebyl naplněn znak kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (viz výše).
23. Přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Naplnění zákonných znaků přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku není vázáno na nějakou minimální výši škody (na rozdíl od přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku), jelikož postihuje recidivu pachatele. Z hlediska subjektivní stránky se jedná o úmyslný trestný čin (§15 tr. zákoníku).
24. Obviněný ve všech 3 případech odcizil cizí movité věci, když v prodejních prostorách obchodu Albert nebo Lidl odcizil vystavené zboží (v prodejně Albert odcizil dne 4. 12. 2020 parfém, v prodejně Lidl odcizil dne 23. 12. 2020 elektrický holící strojek s nabíječkou a v prodejně Albert odcizil dne 6. 1. 2021 deset kusů rohlíků, salám vysočinu, dvě kostky s pudinkem, dvě čokorolky s pudinkem, čoko Cookies a dva rohlíky s mákem) a následně bez zaplacení prošel pokladní zónou, a to i přesto, že v minulosti byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 1. 2018, sp. zn. 71 T 208/2017, který nabyl právní moci dne 9. 1. 2018, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, který vykonal dne 25. 12. 2018, tedy přestože byl za totožný trestný čin v posledních třech letech odsouzen. Jednáním uvedeným pod bodem 1) obviněný způsobil škodu ve výši 379 Kč, jednáním pod bodem 2) škodu ve výši 499 Kč a jednáním pod bodem 3) škodu ve výši 183 Kč, tedy celkem 1 061 Kč. Svým jednáním obviněný Š. G. porušil zájem společnosti na ochraně vlastnictví. V době činu byl zletilým a byl schopen jednak rozpoznat škodlivost svého jednání pro společnost, jednak byl schopen své jednání ovládat. Obviněný vzhledem ke svému věku, jakož i k životním zkušenostem (mezi něž patří i opakované odsouzení pro trestný čin krádeže), nesporně věděl, že v případě, že v obchodě odcizí vystavené zboží, tak tím poruší tr. zákoníkem chráněný zájem. Soud proto dospěl k závěru, že obviněný svým jednáním uvedeným pod body 1–3, naplnil všechny znaky kvalifikované skutkové podstaty přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z jednání obviněného je rovněž patrné, že chtěl přímo porušit právem chráněný zájem na ochraně vlastnictví ve smyslu §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
25. V rámci uvážení zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku soud dospěl k závěru, že jednání obviněného je jednoznačně společensky škodlivé a uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu by zde nepostačovalo. V konkrétním případě by nebylo možno považovat takový postup za přiměřený především s ohledem na již opakované trestní jednání obviněného.
26. Na základě nového (pro obviněného příznivějšího) posouzení skutku bylo nezbytné znovu rozhodnout o trestu. Při ukládání druhu a výše trestu soud hodnotil následující skutečnosti. Obžalovaný se dopustil tří přečinů, a proto soud musel dle zásad uvedených v §43 odst. 1 tr. zákoníku přistoupit k ukládání tzv. úhrnného trestu, tj. jednoho trestu za všechny projednávané trestné činy, a to v trestní sazbě trestného činu nejpřísněji trestného. V posuzované věci se obviněný dopustil tří přečinů krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž za krádež podle §205 odst. 2 tr. zákoníku může soud pachateli uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.
27. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédl k zákonným pravidlům pro ukládání trestu podle §39 a násl. tr. zákoníku a hodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu, přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a dalším poměrům obviněného a k jeho dosavadnímu způsobu života a možnost jeho nápravy, k jeho chování po spáchání skutku. Přitom hodnotil význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, polehčující a přitěžující okolnosti podle §41 a §42 tr. zákoníku, osobu pachatele, míru jeho zavinění a pohnutku. Obviněnému v posuzované věci přitěžuje jednak jeho kriminální minulost (opakované páchání totožného trestného činu), a dále to, že spáchal na různých místech více trestných činů v krátkém časovém období. Naproti tomu soud jako polehčující okolnosti vyhodnotil jeho plné doznání ve vztahu ke všem skutkům a nízkou výši způsobené škody. Společenská škodlivost jednání obviněného byla snižována jeho částečným doznáním již v přípravném řízení (doznání ke skutkům pod body 2–3), jakožto i jeho přístupem při hlavním líčení, kdy spolupracoval a trestnou činnost doznal, když obviněný prohlásil svou vinu podle §206c tr. ř., souhlasil se všemi skutečnostmi uvedenými v obžalobě sp. zn. 1 ZT 149/2020, souhlasil s použitou právní kvalifikací, s výší způsobené škody. Na druhou stranu nelze odhlédnout od toho, že obviněný byl pro majetkovou trestnou činnost již opakovaně soudně trestán (celkem 12x, z toho 9x za trestný čin krádeže) a byly mu v minulosti uloženy tresty odnětí svobody, které však nevedl k jeho nápravě. S přihlédnutím ke všem výše zmíněným skutečnostem, tak má soud za to, že obviněnému nelze již uložit jiný druh trestu než nepodmíněný trest odnětí svobody, neboť jiný trest by zjevně nevedl k tomu, aby obviněný vedl řádný život. Vzhledem ke všem polehčujícím, ale i přitěžujícím okolnostem soud považoval za přiměřený trest odnětí svobody těsně nad polovinou zákonné trestní sazby, a to v délce 20 měsíců. Pro výkon tohoto trestu se obviněný zařazuje do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
28. Stran náhrady škody rozhodl Nejvyšší soud o nároku poškozené společnosti Albert Česká republika, s. r. o., a to ve vztahu ke skutku pod bodem 3) výroku rozsudku a podle §271 odst. 2 tr. ř. a §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost zaplatit na náhradě způsobené škody poškozené společnosti Albert Česká republika, s. r. o., IČ 44012373, Praha, Radlická 520, částku ve výši 183 Kč. Poškozená společnost se totiž připojila k trestnímu řízení se svým nárokem na náhradu škody již v přípravném řízení (viz poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení ze dne 6. 1. 2021 na č. l. 46), škodu řádně vyčíslila a doložila (č. l. 43), přičemž se jedná o potraviny, které nebylo možné vrátit zpět do prodeje, škoda vznikla v přímé příčinné souvislosti s protiprávním jednáním obviněného a o její výši soudu nevzniklo žádných pochybností.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 9. 2021
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu