ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.53.2021.2
2
7
6 Tz 53/2021-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. 9. 2021 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného J. S., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, byl porušen zákon, a to ve výroku o vině obviněného skutkem popsaným pod bodem 2), v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S.
II. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, se zrušuje ve výroku o vině obviněného zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku [ad 2)] a v navazujícím výroku o trestu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí, či jejich části, na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
tedy i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 T 29/2020-240, ve výroku, jímž byl obviněnému uložen souhrnný trest.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, jež nabyl právní moci tentýž den (dále také jen „pravomocný rozsudek“), byl obviněný J. S. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) odst. 2 tr. zákoníku (ad 1) a zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (ad 2), za něž, jakož i za sbíhající se
přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 5. 2020, č. j. 33 T 23/2020-77, a
zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167,
byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 5. 2020, č. j. 33 T 23/2020-77. Poškozená P. M. byla podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se obviněný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že
ačkoliv byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2017, č. j. 70 T 72/2016, který nabyl právní moci dne 16. 2. 2017, za současného zrušení výroku o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu a celého výroku o trestu, jakož i dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad a rozsudku Okresního sodu v Ostravě ze dne 22. 7. 2016, č. j. 10 T 61/2016 a ze dne 9. 3. 2016, č. j. 74 T 180/2015, mimo jiné pro přečin krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena b), odstavce 2 trestního zákoníku dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle ustanovení §21 odstavce 1 k ustanovení §205 odstavce 1 písmena b), odstavce 2 trestního zákoníku, přečin krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena d), odstavce 2 trestního zákoníku, přečin krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena b), odstavce 2 trestního zákoníku, a za sbíhající se přečiny krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena a), b), odstavce 2 trestního zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2016, č. j. 10 T 61/2016, ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 26 měsíců se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 9. 2016, č. j. 74 T 203/2015, jímž byl uložen souhrnný trest při zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2016, č. j. 10 T 61/2016, jímž byl obžalovanému uložen úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 24 měsíců se zařazením do věznice s dozorem a trest propadnutí věci, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, který vykonal 2. 2. 2020,
2) dne 29. 4. 2020 v době okolo 18.50 hodin v XY na ul. XY v prodejně Tesco odcizil kosmetické zboží v celkové hodnotě 2 013,60 Kč, které měl uloženo v plastovém nákupním košíku v hodnotě 100 Kč, a s tímto zbožím, aniž by za toto zaplatil, se pokusil objekt opustit přes služební nouzový východ veřejnosti nepřístupný, kde byl následně zadržen pracovníkem ostrahy, čímž způsobil poškozené spol. Tesco Stores ČR, a. s., IČO: 45308314, se sídlem Vršovická 1527, Praha, škodu ve výši 2 113,60 Kč, avšak veškeré zboží, včetně nákupního košíku, bylo vráceno nepoškozeno na prodejnu,
a to přes skutečnost, že s účinností od 14.00 hodin dne 12. 3. 2020 byl usnesením Vlády ČR ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2), NOUZOVÝ STAV na dobu 30 dnů, a tento nouzový stav byl na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 7. 4. 2020 pod č. 1012 prodloužen do 30. dubna 2020.
II.
Stížnost pro porušení zákona
Proti tomuto rozsudku podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v jeho neprospěch. S odkazem na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), uvedla, že v předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nicméně věcná souvislost mezi touto trestnou činností a pandemickou situací okolo výskytu koronaviru SARS CoV-2 absentovala.
4. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněné proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložený podmíněný trest odnětí svobody je podle ní trestem zjevně excesivním, když jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
5. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř., 269 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zrušil tento pravomocný rozsudek v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. a podle §270 odst. 1 tr. ř. jmenovanému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
III.
Vyjádření procesních stran
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se při veřejném zasedání se stížností pro porušení zákona ztotožnil a navrhl, aby o ní Nejvyšší soud rozhodl způsobem v ní navrženým.
7. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřil písemně prostřednictvím ustanoveného obhájce, který v podání ze dne 13. 9. 2021 zmínil, že mimořádný opravný prostředek ministryně spravedlnosti správně poukazuje na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a v něm zaujatý právní názor týkající se okolností nezbytných pro právní posouzení skutku ve smyslu zákonných znaků §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Vyžadovaná věcná souvislost s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v posuzované věci chybí. Napadeným rozsudkem tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Obviněný se proto ke stížnosti pro porušení zákona připojuje, a to včetně závěrečného petitu obsaženého pod body 1, 2, 3, 4. Při veřejném zasedání obhájce obviněného (resp. jeho substitut) odkázal na zmíněné písemné vyjádření a navrhl rozhodnout způsobem v něm obsaženým. Obviněný se ztotožnil s vyjádřením svého obhájce.
IV.
Relevantní právní úprava
Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)].
V.
Důvodnost stížnosti pro porušená zákona
8. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnost podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. ř.
9. Nejvyšší soud uvádí, že k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
11. Nejvyšší soud konstatuje, že spáchal-li obviněný trestný čin krádeže dne 29. 4. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z pravomocného rozsudku, resp. ze skutkové věty výroku o vině je přitom patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána pouze na základě toho, že byl vyhlášen nouzový stav. Okresní soud při skutkovém vymezení znaku kvalifikované skutkové podstaty zjevně vycházel právě jen z časové, resp. i místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný, resp. není dostačující.
12. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
13. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
14. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru v nyní posuzované trestní věci je proto potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části pravomocného rozsudku týkající se skutku pod bodem 2) neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně a shodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím k tomu, že obviněný odcizil obyčejné předměty denní spotřeby (drogistické zboží bezprostředně nevyužitelné při zvládání pandemického stavu – viz jeho seznam na č. l. 43), přičemž byl zadržen, je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jednáním obviněného a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není.
15. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Ostravě učinil nesprávné právní posouzení skutku v případě trestného činu krádeže, pokud dovodil naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
VI.
Způsob rozhodnutí
16. Nejvyšší soud na základě výše uvedených poznatků proto konstatuje, že Okresní soud v Ostravě při vyslovení viny obviněného ohledně skutku pod bodem 2) stížností pro porušení zákona napadeného rozsudku porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Vyslovil proto podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, a to ve výroku o vině pod bodem 2), byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
17. Protože stížností pro porušení zákona vytýkaná vada se týká toliko právního posouzení skutku popsaného pod bodem 2) výroku o vině napadeného rozsudku, přistoupil Nejvyšší soud [při aplikaci §269 odst. 2 tr. ř.) ke zrušení označeného rozsudku jen ohledně tohoto výroku (nikoli též výroku o vině ohledně skutku popsaného pod bodem 1)] a navazujícího výroku o uložení souhrnného trestu. Ve shodě s návrhem obsaženým ve stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, případně jejich obsahově navazující části, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Z důvodu transparentnosti ve výroku svého rozsudku explicitně uvedl, že za obsahově navazující rozhodnutí je nezbytné podkládat i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 T 29/2020-240, resp. jeho výrok, jímž byl obviněnému uložen souhrnný trest [i za zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (ad 2)], který – v důsledku zrušení výroku o vině obviněného označeným zločinem – rovněž zrušil.
18. Procesně komplikovaná situace (podání stížnosti pro porušení zákona ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 83/2020, pravomocné rozhodnutí vydané u téhož soudu pod sp. zn. 2 T 29/2020, u něhož nelze vyloučit možnost jeho napadení stejným mimořádným opravným prostředkem) vede Nejvyšší soud k závěru, že ve věci je nezbytné rozhodnout způsobem upraveným v §270 odst. 1 tr. ř., tj. přikázáním věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, neboť tak lze zabránit dalším komplikacím, které by přineslo rozhodnutí Nejvyšší soudu podle §271 odst. 1 tr. ř., jenž by musel obviněnému ukládat souhrnný trest (opět) podle trestní sazby §205 odst. 4 tr. zákoníku, vzhledem k právnímu stavu existujícímu v době jeho rozhodování. Takový postup by byl (již s ohledem na nařízené jednání dalšího senátu Nejvyššího soudu ve věci téhož obviněného vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 83/2020) zjevně kontraproduktivní.
19. Na okresním soudě je, aby o vině obviněného skutkem ze dne 29. 4. 2020 při vázanosti právním názorem vysloveným v tomto rozsudku opětovně rozhodl a v návaznosti na to rozhodl o právním následku jeho trestní odpovědnosti (tj. nově ukládaném trestu) s přihlédnutím k právnímu stavu, který bude panovat v době jeho rozhodování.
20. V uvedeném směru je zřejmé, že bude přicházet ukládání trestu za trestný čin, který soud shledá ve skutku ze dne 29. 4. 2020, a sbíhající za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. ř. (odsouzení rozsudkem Okresního soudu v České Lípě) a rovněž za tímto rozsudkem nezrušený přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku (ad 1). V případě dalších sbíhajících se trestných činů majetkové povahy (odsouzení rozsudky Okresního soudu v Ostravě ve věcech sp. zn. 4 T 83/21020 a sp. zn. 2 T 29/2020) bude soud muset zjistit, jaký je právní stav v těchto věcech v době jeho rozhodování a tomu pak přizpůsobit své rozhodnutí o ukládaném trestu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 9. 2021
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu