Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.09.2021, sp. zn. 6 Tz 53/2021 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.53.2021.3

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.53.2021.3
sp. zn. 6 Tz 53/2021 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 15. 9. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona podané ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného J. S., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, a rozhodl takto: Podle §275 odst. 3 tr. ř. per analogiam se obviněný J. S. bere do vazby z důvodů §67 písm. a), c) tr. ř. Odůvodnění: 1. 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, jenž nabyl právní moci tentýž den (dále také jen „pravomocný rozsudek“), byl obviněný J. S. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) odst. 2 tr. zákoníku (ad 1) a zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (ad 2), za něž, jakož i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 5. 2020, č. j. 33 T 23/2020-77, a zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 83/2020-167, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 5. 2020, č. j. 33 T 23/2020-77. Poškozená P. M. byla podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se obviněný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že ačkoliv byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě z dne 16. 2. 2017, č. j. 70 T 72/2016, který nabyl právní moci dne 16. 2. 2017, za současného zrušení výroku o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu a celého výroku o trestu, jakož i dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad a rozsudku Okresního sodu v Ostravě ze dne 22. 7. 2016, č. j. 10 T 61/2016 a ze dne 9. 3. 2016, č. j. 74 T 180/2015, mimo jiné pro přečin krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena b), odstavce 2 trestního zákoníku dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle ustanovení §21 odstavce 1 k ustanovení §205 odstavce 1 písmena b), odstavce 2 trestního zákoníku, přečin krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena d), odstavce 2 trestního zákoníku, přečin krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena b), odstavce 2 trestního zákoníku, a za sbíhající se přečiny krádeže podle ustanovení §205 odstavce 1 písmena a), b), odstavce 2 trestního zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2016, č. j. 10 T 61/2016, ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 26 měsíců se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s dozorem, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 9. 2016, č. j. 74 T 203/2015, jímž byl uložen souhrnný trest při zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2016, č. j. 10 T 61/2016, jímž byl obžalovanému uložen úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 24 měsíců se zařazením do věznice s dozorem a trest propadnutí věci, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, který vykonal 2. 2. 2020, 2) dne 29. 4. 2020 v době okolo 18.50 hodin v XY na ul. XY v prodejně Tesco odcizil kosmetické zboží v celkové hodnotě 2 013,60 Kč, které měl uloženo v plastovém nákupním košíku v hodnotě 100 Kč, a s tímto zbožím, aniž by za toto zaplatil, se pokusil objekt opustit přes služební nouzový východ veřejnosti nepřístupný, kde byl následně zadržen pracovníkem ostrahy, čímž způsobil poškozené spol. Tesco Stores ČR, a. s., IČO: 45308314, se sídlem Vršovická 1527, Praha, škodu ve výši 2 113,60 Kč, avšak veškeré zboží, včetně nákupního košíku, bylo vráceno nepoškozeno na prodejnu, a to přes skutečnost, že s účinností od 14.00 hodin dne 12. 3. 2020 byl usnesením Vlády ČR ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2), NOUZOVÝ STAV na dobu 30 dnů, a tento nouzový stav byl na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 7. 4. 2020 pod č. 1012 prodloužen do 30. dubna 2020. 3. Citovaný rozsudek napadla stížností pro porušení zákona ministryně spravedlnosti . O jejím mimořádném opravném prostředku rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 6 Tz 53/2021, tak, že · podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, a to ve výroku o vině obviněného skutkem popsaným pod bodem 2), byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S., · podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil jednak uvedený rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2020, č. j. 74 T 54/2020-160, ve výroku o vině obviněného zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (ad 2) a navazujícím výroku o trestu, přičemž současně zrušil též všechna další rozhodnutí, či jejich části, na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, tedy i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 T 29/2020-240, ve výroku, jímž byl obviněnému uložen souhrnný trest, · podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 4. Rozsudkem Nejvyššího soudu tak došlo i k částečnému zrušení rozhodnutí, na jehož podkladě obviněný v současné době vykonává ve Věznici Ostrov nad Ohří mu uložený nepodmíněný trest odnětí svobody. 5. Podle §275 odst. 3 tr. ř. [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§73d až 73g) se v řízení o stížnosti pro porušení zákona neužijí. 6. Ačkoli nelze přímo aplikovat citované ustanovení, neboť obviněný v důsledku uložení dalšího souhrnného trestu rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 T 29/2020-240, nevykonává trest uložený mu původním rozsudkem (tj. rozhodnutím napadeným stížností pro porušení zákona), nýbrž označeným rozsudkem, v důsledku jeho částečného zrušení (ve výroku o souhrnném trestu), nastala situace analogická té, na niž míří ustanovení §275 odst. 3 tr. ř. Protože zanikl právní důvod pro výkon trestu, který obviněný v současné době vykonává, vyvstala potřeba rozhodnout o vazbě, a to za analogické aplikace §275 odst. 3 tr. ř. 7. Obviněný uvedl, že souhlasí se svým obhájcem a že vykonal 16 měsíců a cítí se napravený a uvědomělý. 8. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že u obviněného je dán důvod vazby podle §67 písm. a), c) tr. ř., přičemž stran existence těchto vazebních důvodů by ve své podstatě dostačovalo odkázat na to, co v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl Okresní soudu v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 83/2020 (viz usnesení ze dne 16. 5. 2020, č. j. 0 Nt 16064/2020-24, č. l. 34-35). 9. Ve stručnosti lze zopakovat, že obviněný není sociálně ukotven, není vázán k bydlišti, na němž by se zdržoval, přičemž existuje důvodná obava, že by se při pobytu na svobodě vyhýbal svému trestnímu stíhání či hrozícímu trestu [§67 písm. a) tr. ř.]. 10. Ještě výraznější je důvodná obava, že by se obviněný dopouštěl další trestné činnosti. Nelze totiž odhlížet od toho, že majetkové trestné činnosti se dopustil již dne 4. 3. 2020, tj. krátce po výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody (propuštěn dne 2. 2. 2020), přičemž v krádežích pokračoval v krátkých časových intervalech (29. 4., 7. 5.), a to navzdory reakci orgánů veřejné moci (tj. přestože vůči němu bylo zahajováno trestní stíhání pro dříve spáchané skutky). Trestného činu se podle zjištění soudu dopustil i týž den (14. 5. 2020), kdy proběhlo hlavní líčení ve věci trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, který spáchal v průběhu předchozího výkonu nepodmíněného trestu ve Věznici Stráž pod Ralskem. Důvod předstižné vazby [§67 písm. c) tr. ř.] při těchto zjištěních (opakované páchání majetkové trestné činnosti) je zjevný. 11. Protože není dán předpoklad toho, že by vazba obviněného mohla být nahrazena jiným účinným institutem, rozhodl Nejvyšší soud o vzetí obviněného do vazby z důvodů §67 písm. a), c) tr. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. 9. 2021 JUDr. Ivo Kouřil v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Marcela Oslzlová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/15/2021
Spisová značka:6 Tz 53/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:6.TZ.53.2021.3
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Řízení o stížnosti pro porušení zákona
Vazba
Dotčené předpisy:§275 odst. odst. 3 per analogiam tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2022-01-07