ECLI:CZ:NS:2021:7.TD.61.2021.1
sp. zn. 7 Td 61/2021-149
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 9. 2021 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného M. S. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 66 T 149/2020, nyní u Krajského soudu v Ostravě jako soudu odvolacího pod sp. zn. 3 To 223/2021 o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ostravě neodnímá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 1. 2021, č. j. 66 T 149/2020-121, byl obviněný M. S. uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin.
Obviněný proti tomuto rozsudku podal odvolání ze dne 14. 4. 2021, které bylo k výzvě soudu doplněno. Odvolací soud následně vyrozuměl obviněného o konání veřejného zasedání dne 28. 7. 2021 u Krajského soudu v Ostravě. Po doručení tohoto vyrozumění obviněný požádal soud přípisem doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 19. 7. 2021 o změnu místa konání veřejného zasedání. Dne 28. 7. 2021 se konalo veřejné zasedání o podaném odvolání, a to v nepřítomnosti obviněného. Z důvodu podání výše zmiňované žádosti však bylo veřejné zasedání odročeno na neurčito.
Dne 17. 9. 2021 předložil Krajský soud v Ostravě trestní spis tohoto soudu vedený pod sp. zn. 3 To 223/2021 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o žádosti obviněného o odnětí a přikázání věci jinému soudu podle §25 tr. ř.
Obviněný ve své žádosti uvedl, že považuje svoji osobní účast na veřejném zasedání za důležitou, avšak z finančních důvodů není schopen absolvovat cestu z místa svého současného bydliště – Svídnic XY, Dymokury, ke Krajskému soudu v Ostravě. Jeho měsíční příjem tvoří dávky v souhrnné výši 2 490 Kč. Zpáteční jízdenka do místa konání veřejného zasedání činí 800 Kč, což je jedna třetina jeho měsíčních výdajů. Finančně přístupnější je pro něj Krajský soud v Praze, proto žádá o přikázání věci tomuto soudu.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k závěru, že není důvodný.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu (tzv. delegaci věci) musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z uvedeného ústavního principu. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal.
V dané věci není pochyb o věcné a místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě k projednání odvolání obviněného.
Skutečnost, že obviněný má současné bydliště ve Svídnicích v okrese Nymburk a žádá, aby z důvodu jeho finanční tísně odvolací řízení probíhalo u Krajského soudu v Praze, není důležitým důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Platí zásada, že své náklady spojené s trestním řízením nese obviněný sám, nenese je stát. V případě, že trestní stíhání bude shledáno neopodstatněným, respektive obviněný bude obžaloby zproštěn, má v zásadě právo na odškodnění ze strany státu.
Obviněný má právo zúčastnit se veřejného zasedání, ovšem nelze jej k tomu nutit. Důvodem probíhajícího řízení u Krajského soudu v Ostravě je jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byl shledán vinným přečinem zanedbání povinné výživy. Je na něm, aby si účast u veřejného zasedání zajistil, pokud chce využít všech svých procesních práv.
Nadto Nejvyšší soud z předloženého trestního spisu zjistil, že o konání veřejného zasedání byl vyrozuměn rovněž syn obviněného – M. S., který má v této trestní věci postavení poškozeného. Je tak zjevné, že vyhověním návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci by se naopak obtíže spojené s cestou k soudu přenesly z obviněného na poškozeného M. S. Pokud obviněný poukazuje na svou špatnou finanční situaci, lze poukázat na zmíněný rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 1. 2021, č. j. 66 T 149/2020-121, který na základě provedených důkazů uznal obviněného vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Z odůvodnění rozhodnutí soudů je zřejmé, že obviněnému nic nebránilo, aby začal pracovat a sám si tak opatřovat příjem, aby nebyl závislý na státních příspěvcích (jak uvádí) a mohl se důstojněji podílet na výživě svého dítěte.
Nejvyšší soud tedy shledal, že obviněný ve svém návrhu neuvedl žádné důležité skutečnosti, které by byly natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly výjimečný postup ve smyslu ustanovení §25 tr. ř.
Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, že se věc Krajskému soudu v Ostravě neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu