ECLI:CZ:NS:2021:7.TZ.49.2021.3
sp. zn. 7 Tz 49/2021-186
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal ve veřejném zasedání dne 21. 9. 2021 stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného J. N. , nar. XY v XY, bytem XY, s adresou pro doručování XY, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 7 To 181/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 7 T 55/2020 a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř., §271 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 7 To 181/2020,
byl porušen zákon
v ustanoveních §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. a §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. N.
Tento rozsudek Krajského soudu v Plzni se zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chebu podané proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 7 T 55/2020, se podle §256 tr. ř. zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 7 T 55/2020, byl obviněný J. N. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na šest měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Chebu skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 24. 3. 2020 kolem 18:00 hodin v Chebu, XY, v prodejně Tesco odcizil lahev whisky v hodnotě 139,90 Kč, kterou si zastrčil za opasek a vynesl přes pokladní zónu bez zaplacení, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl pravomocně odsouzen ve věci Okresního soudu v Chebu sp. zn. 6 T 35/2018 za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dvě léta, který vykonal dne 20. 11. 2019, a ve věci Okresního soudu v Chebu sp. zn. 4 T 112/2018 za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na osm měsíců, který vykonal dne 20. 5. 2019.
3. O odvolání, které v neprospěch obviněného podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Chebu proti výroku o vině a trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 6. 2020, č. j. 7 To 181/2020-119. Podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu v Chebu zrušen a podle §259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný nově uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dva roky, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Krajský soud v Plzni takto rozhodl na podkladě skutkových zjištění uvedených v rozsudku Okresního soudu v Chebu, která ve výroku o vině doplnil ve shodě s obžalobou tím, že obviněný se činu dopustil v době, kdy byl na základě usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 podle čl. 5, čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
4. Ministryně spravedlnosti podala dne 6. 8. 2021 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Krajského soudu v Plzni. Vytkla, že Krajský soud v Plzni nesprávně zrušil rozsudek Okresního soudu v Chebu a vadně posoudil skutek podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Namítla, že k tomu, aby skutek byl kvalifikován podle tohoto ustanovení, nepostačovalo pouhé zjištění, že obviněný se činu dopustil v době nouzového stavu. Zdůraznila, že by musela být zjištěna také určitá věcná souvislost činu s nouzovým stavem. Uvedla, že v posuzovaném případě taková souvislost chybí. Poukázala na to, jak bylo ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve spojitosti s nouzovým stavem vyhlášeným usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 vyloženo v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanoveních §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. v neprospěch obviněného, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek i další obsahově navazující rozhodnutí a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby podle §271 odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství i obhájce obviněného se ve veřejném zasedání konaném o stížnosti pro porušení zákona ztotožnili se stížností pro porušení zákona a učinili shodný návrh.
6. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
7. Okresní soud v Chebu rozhodoval na podkladě obžaloby, v níž byl skutek kvalifikován jako zločin krádeže podle §205 odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku z důvodu, že obviněný se činu dopustil v době, kdy byl na území České republiky vládou vyhlášen nouzový stav kvůli ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. S touto kvalifikací se Okresní soud v Chebu neztotožnil a posoudil skutek jen jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku s odůvodněním, že nouzový stav není v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku uveden a že v daném případě drobná krádež v obchodě s potravinami spáchaná v době nouzového stavu nevykazuje žádnou mimořádnou škodlivost oproti škodlivosti v době před jeho vyhlášením. Krajský soud v Plzni však přisvědčil odvolání státního zástupce, který se domáhal posouzení skutku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tuto kvalifikaci Krajský soud v Plzni odůvodnil tím, že byť není nouzový stav v citovaném ustanovení výslovně zmíněn, je třeba podřadit ho pod „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, zvláště když v době nouzového stavu byla pozornost bezpečnostních složek, mezi které patří policie a ostraha prodejny, zaměřena na dodržování opatření přijatých v rámci nouzového stavu, tj. zejména na vybavení osob ochrannými pomůckami, dodržování rozestupů apod.
8. Právní názor, který v napadeném rozsudku prezentoval Krajský soud v Plzni, je z pohledu v mezidobí ustálené judikatury Nejvyššího soudu nesprávný.
9. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se čin posoudí, spáchá-li ho pachatel za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. V posuzované věci se nejednalo o „stav ohrožení státu“, který se vyhlašuje podle čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ani o „válečný stav“, který se vyhlašuje podle čl. 43 odst. 1 Ústavy. Nouzový stav vyhlášený podle čl. 5, čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. není zákonným znakem uvedeným v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Kromě toho nouzový stav vyhlášený v reakci na výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, nelze podřadit pod zákonný znak vymezený v tomto ustanovení jako „živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“. Za „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ lze pokládat jen samotný fakt výskytu uvedeného onemocnění v měřítku epidemie až pandemie. K tomu, aby čin mohl být posouzen podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí, že byl spáchán v době epidemie, resp. v době nouzového stavu vyhlášeného z důvodu epidemie, ale musí tu být také nějaká věcná souvislost činu s epidemií, resp. s opatřeními přijatými v rámci nouzového stavu. Tato souvislost musí mít konkrétní podobu a může spočívat typicky např. v tom, že epidemie nebo opatření přijatá k jejímu potlačení či omezení umožnily spáchání činu, usnadnily jeho provedení, vyvolaly u pachatele rozhodnutí čin spáchat, zvýšily šance pachatele na to, že nebude zjištěn, případně v tom, že čin byl zaměřen proti předmětům, které mají zvláštní důležitost z hlediska potlačení či omezení epidemie, apod.
11. Vztáhne-li se to na posuzovaný případ, je zjevné, že čin obviněného spočíval v běžné krádeži lahve alkoholu v prodejně samoobslužného typu a neměl žádnou věcnou souvislost s epidemickým výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, ani s opatřeními uplatňovanými za účelem potlačení či omezení epidemie v rámci nouzového stavu. Argumentace Krajského soudu v Plzni v tom smyslu, že bezpečnostní složky zaměřovaly svou pozornost na dodržování opatření přijatých v rámci nouzového stavu, je nepřiléhavá, neboť se míjí s konkrétními okolnostmi posuzovaného případu. Z ničeho totiž nevyplývá, že by bezpečnostní složky nemohly vůbec, případně jen s obtížemi reagovat na čin obviněného a že by s tím obviněný předem nějak počítal. Pracovník bezpečnostní služby, který na místě odhalil čin obviněného, tak učinil při běžném výkonu služby, když sledoval kamerové záznamy zachycující prostor prodejny, a po zadržení obviněného zavolal policii. K činu došlo kolem 18:00 hodin a policejní hlídka byla na místo odeslána již v 18:11 hodin z příslušného obvodního oddělení policie. Evidentně tedy nemělo žádný věcný význam to, že v době nouzového stavu se bezpečnostní složky zaměřovaly na dodržování přijatých opatření. Na spáchání činu obviněného to nemělo žádný vliv, zejména ne v tom směru, že by tím byl čin nějak usnadněn.
12. Závěr, že v posuzovaném případě nebylo důvodu posoudit skutek podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, je v souladu s právním názorem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, jak byl při výkladu tohoto ustanovení vysloven v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021.
13. Okresní soud v Chebu správně posoudil skutek jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, za který podle tohoto ustanovení obviněnému uložil trest odpovídající zákonným hlediskům stanoveným v §38 odst. 1 tr. zákoníku, §39 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku.
14. Krajský soud v Plzni měl správně zamítnout odvolání státního zástupce jako nedůvodné podle §256 tr. ř. Místo toho však pochybil tím, že podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Chebu a sám nově uznal obviněného vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za který mu uložil trest podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
15. Nejvyšší soud proto vyslovil porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného napadeným rozsudkem Krajského soudu v Plzni, zrušil tento rozsudek, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného rozsudku ztratila podklad, a sám ve věci rozhodl tak, že zamítl nedůvodné odvolání státního zástupce podané proti rozsudku Okresního soudu v Chebu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 9. 2021
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu